Cyklus podzimních přednášek v Muzeu Antonína Dvořáka - Národní muzeum
EnglishFacebookTwitterInstagram

Akce Českého muzea hudby

Akce (13.9.2018-12.11.2018)

Cyklus podzimních přednášek v Muzeu Antonína Dvořáka

Přednášky dvořákovských muzikologů na témata aktuálního bádání

Prostor: Muzeum Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20, Praha 2

Během podzimu 2018 proběhne v Muzeu Antonína Dvořáka cyklus přednášek dvořákovských muzikologů, kteří blíže představí Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila, první Dvořákovo Klavírní trio B dur a poslední skladatelovu operu Armida.

Při této příležitosti zveme návštěvníky na výstavu Hříšné radosti Antonína Dvořáka v 1. patře muzea, která představuje skladatele jako běžného člověka se svými radosti a vášněmi.

Program přednášek:

Vstupné 30 Kč (členové SAD zdarma)

Přednášky jsou v českém jazyce a jsou pořádány ve spolupráci se Společností Antonína Dvořáka.
 

O přednáškách:

David Beveridge
Oratorium Svatá Ludmila: Vznik, podstata a osudy jednoho z největších děl Antonína Dvořáka
O jednom z Dvořákových nejrozsáhlejších děl na text Jaroslava Vrchlického fundovaně promluví muzikolog David Beveridge. Dvořák vložil do komponování obrovské úsilí a intenzivně pracoval s Vrchlickým na své představě libreta. Premiéra vzbudila u mnoha posluchačů velké nadšení, nicméně i díky nešťastné shodě okolností se časem v Anglii ustálil názor, že v „Ludmile“ Dvořák selhal. Dlouhodobě k tomu přispěl i mýtus, že z Dvořákovy tvorby jsou nejvýznamnější díla instrumentální. Pokud Svatá Ludmila není vůbec největším Dvořákovým dílem, skutečně se řadí v rámci nespočtu jeho výtvorů mezi ty nejimpozantnější a nejkrásnější. Přednáška se uskuteční při příležitosti uvedení oratoria Svatá Ludmila v rámci festivalu Dvořákova Praha 15. 9. v Rudolfinu.
 
Více informací o oratoriu Svatá Ludmila zde.
 
Dvořákova rukopisná partitura Svaté Ludmily
Dvořákova rukopisná partitura Svaté Ludmily 
 

 
 
Ludmila Šmídová
Dvořákovo Klavírní trio B dur ve světle dosud nezkoumaných pramenů
První dochované Dvořákovo klavírní trio, z roku 1875, bylo označeno již v roce svého vzniku za „velezdařilou“ skladbu. Také skladatel sám si jej vážil, jak dal najevo tím, že jej zařadil téměř o dvě desetiletí později na dvanáct koncertů svého turné na rozloučenou před odjezdem do Ameriky, na nichž hrál klavírní part. Rovněž výzkum poslední doby ukázal trvalé kompoziční kvality této výjimečné kompozice. Ta však zasluhuje daleko větší badatelskou pozornost, a to i z pohledu sledujícího zrod díla a cestu k jeho finálnímu tvaru. Právě okolnostem vzniku tria a především jeho dosud nezkoumané rané verzi, recepci této verze a následné revizi před vydáním tiskem v roce 1880 bude věnována připravovaná přednáška. Budou představeny dosud opomíjené notové prameny a zazní hudební ukázky.
 
Trio B dur (A-Wn, Mus.Hs.14576), titulní list
Trio B dur (A-Wn, Mus.Hs.14576), titulní list
 

 
5. 11. 2018, 17.00 h
Michael Beckerman
Co znamená vědět něco o Dvořákovi? 
Skoro 150 let lidé hrají a poslouchají hudbu Antonína Dvořáka, mluví a píší o jeho životě a díle. Dá se říci, že dnes víme o tomto skladateli velmi mnoho. Ale co vlastně znamená vědět něco o Dvořákovi? Jaké věci můžeme vědět a jak víme, že je známe? Renomovaný americký muzikolog, který se celoživotně zabývá českou hudbou, se bude v přednášce zabývat příklady z nejrůznějších zdrojů: hudebních rukopisů, dopisů, biografií, vědeckých a teoretických článků a kritických debat o tom, jestli můžeme nějak rozlišovat mezi znalostmi a "vyprávěním příběhů" a jaký je rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi.
 
Dvořák na Vysoké
Dvořák na Vysoké
 

 
 
Veronika Vejvodová
Dvořákova poslední opera Armida – od prvních skic k premiéře v Národním divadle
Poslední Dvořákova opera Armida nebyla dosud dostatečně probádána. To je jedním z důvodů, proč mnohdy přetrvává názor, že se opera Dvořákovi příliš nepovedla a že její premiéra v Národním divadle v roce 1904 pouze odkryla nedostatky libreta a upozornila na problémovost její scénické realizace. Ačkoliv sám skladatel vkládal do Armidy velké naděje, jeho nadšení bylo soustavně zklamáváno - dohady s dirigentem Pickou během zkoušek, nedostatečnou scénickou výpravou, odkládáním premiéry kvůli nemoci představitele hlavní role Rinalda a konečně i rozpačitým přijetím kritiky. Přednáška se zaměří na genezi díla od prvních notových skic, přes soustavnou skicu, partituru a její opis pro Národní divadlo. Přiblíží také okolnosti prvního uvedení díla na prknech Národního divadla.
 
Růžena Maturová jako první Armida v roce 1904
Růžena Maturová jako první Armida v roce 1904 

 

Zpět

Zobrazit výpis článků