SEDMNÁCT STOLETÍ ČESKÉHO GRANÁTU - Národní muzeum
EnglishFacebookTwitter

Novinky Historického muzea

Novinka (22.1.2009)

SEDMNÁCT STOLETÍ ČESKÉHO GRANÁTU

výstava v Ruském etnografickém muzeu v Petrohradě od 10.2. do 1.3.2009

Sedmnáct století českého granátu Výstavu pořádají: Generální konzulát ČR v Petrohradě, Národní muzeum a Ruské etnografické muzeum v Petrohradě Předsednictví České republiky v Evropské unii reprezentuje Národní muzeum třemi výstavami: po bruselské premiéře výstavy o hudebním skladateli Bohuslavu Martinů následuje Sedmnáct století českého granátu. Třetí, závěrečnou výstavou bude vídeňská vernisáž výstavy Josef Hlávka, vídeňský stavitel, český architekt a evropský mecenáš. Výstava Sedmnáct století českého granátu je pořádána pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu České republiky pana Přemysla Sobotky , ministra kultury České republiky pana Václava Jehličky a předsedy Zákonodárného shromáždění Petrohradu pana Vadima Tjulpanova, přislíbena je i jejich osobní účast na zahájení.Výstavní projekt bude realizován od 10. února do 1. března 2009 a představí se v Ruském etnografickém muzeu v Petrohradě. Spoluorganizátorem výstavy je generální konzulát České republiky v Petrohradě. Český granát – pyrop slouží po staletí jako mineralogický symbol Čech, proto Národní muzeum v Praze od svého založení roku 1818 dodnes shromažďuje veškeré předměty s českými granáty. Jeho historická a umělecká sbírka čítá kolem 1000 artefaktů, většinou šperky, nádobí, galanterii, ale i numismatické a národopisné památky. Je to největší sbírka svého druhu na světě. Výstava představuje výběr 300 nejvýznamnějších exponátů z období od 5. do 21. století, včetně zápůjček sedmi českých institucí. První éru evropského významu dokumentuje poklad z hrobu germánského velmože z Cézav u Brna z období stěhování národů, z archeologické sbírky Moravského zemského muzea v Brně. V barbarských klenotech 5. až 8. století se český granát užíval od království Vizigótů ve Španělsku, přes Francii, Německo a Skandinávii a Podunají až po říši Ostrogótů v dnešní Itálii. V Asii byly příklady granátových šperků zjištěny až u stepních národů Kavkazu a v sásánovské Persii. Čeští zlatníci začali pyrop hojně využívat od doby gotické, kdy se také již objevily jeho skelné imitace. Granátová výzdoba nádobí a florentské mozaiky vyznačovaly dvorské umění císaře Rudolfa II. na Pražském hradě kolem roku 1600, jak na výstavě dokládá jaspisový pohár s granátovým věnečkem z dílny Miseroniů. V barokních Čechách prosluly katolické chrámové klenoty, zastoupené na výstavě největší sluncovou monstrancí od Jana Melichara Schicka, kterou zapůjčilo Arcibiskupství pražské. Hlavní éru domácího monopolu a věhlasu českého granátu reprezentují na výstavě šperky a galanterie období klasicismu a historismu od pozdního 18. do konce 19. století. Růžence, křížky, náramky, náhrdelníky, náušnice, hřebeny s diadémy, medailony a prsteny mají granáty často kombinované s českými říčními perlami, křišťály či jaspisy. Raritní velikosti granátů obsahuje například souprava šperků po matce Ulriky von Levetzow, zapůjčená Oblastním muzeem v Mostu. Počátky průmyslové produkce firem s evropskými obchodními úspěchy z konce 19. století na výstavě reprezentuje pozůstalost klenotníka Jana Reimanna, který kromě Prahy řídil své obchody jak v českých lázeňských městech, tak ve Vídni, Berlíně, Varšavě, na světové výstavě v Paříži, v Petrohradě, Moskvě a Oděse. Výstavu chronologicky uzavírají současné šperky Vladimíra Komňackého z Jablonce nad Nisou z let 2002-2003. Zajímavým doplňkem projektu bude i prezentace soudobé produkce Granátu, družstva umělecké výroby Turnov. Autorkou výstavy je PhDr. Dana Stehlíková, CSc. - kurátorka Národního muzea, Komisařem výstavy je Bc. Karel Ksandr – náměstek generálního ředitele Národního muzea. Zvláštní poděkování patří Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu kultury za finanční podporu.

Zpět

Zobrazit výpis článků


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel