Výstava v Českém Krumlově představí Joana Brehmse (1907–1995) – scénografa, architekta, malíře a autora otáčivého hlediště - Národní muzeum
EnglishFacebookTwitterInstagram

Novinky Historického muzea

Novinka (6.6.2018)

Výstava v Českém Krumlově představí Joana Brehmse (1907–1995) – scénografa, architekta, malíře a autora otáčivého hlediště

V Seminárních místnostech Klášterů Český Krumlov mají návštěvníci jedinečnou možnost zhlédnout v době od 6. 6. 2018 do 30. 9. 2018 výstavu věnovanou osobnosti všestranného umělce Joana Brehmse(1907–1995), otce principu otáčivého hlediště, autora původní koncepce a dlouholetého scénografa Jihočeského divadla. Tuto výstavu připravilo Národní muzeum společně s Archivem Joana Brehmse, Kláštery Český Krumlov a Jihočeským divadlem. Po úspěšném uvedení v Brehmsově rodné lotyšské Libavě a hlavním městě Riga nyní výstava přichází v rozšířené verzi do Českého Krumlova v rámci 60. výročí Otáčivého hlediště. 
 
Výstava v Klášterech Český Krumlov představuje Brehmse jako komplexní uměleckou osobnost – architekta, scénografa, malíře a grafika, který se zapsal do divadelních dějin hned několika států ve střední a východní Evropě a jehož objevitelské myšlenky jsou v mnoha směrech dosud živé a inspirativní.
 
Roku 1958 vyvíjí Joan Brehms spolu s režisérem Ottou Haasem Otáčivé hlediště, které se natáčí na jednotlivé scény, lokalizované v historické zámecké zahradě v Českém Krumlově. Otáčivé hlediště v dalších letech vzniká v několika dalších, kapacitnějších variantách.
Fotografie první verze Otáčivého hlediště, 1958, rodinný archiv
 
Joan Brehms se narodil v lotyšské Libavě. Vedle rodného Lotyšska působil ovšem také v řadě divadel na území dnešního Polska a Německa, a dokonce i v Jižní Americe. Podstatnou část své kariéry pak strávil jako vedoucí výpravy Jihočeského divadla České Budějovice. Joan Brehms vynikal zejména svou neutuchající snahou o prozkoumávání možností divadelního prostoru. Vyvíjel nové, neotřelé koncepty pohyblivých divadelních budov a experimentoval i s uváděním divadla v autentických prostředích – na zámku, v klášteře, u sokolovny, na louce nebo třeba v továrně.
 
Fotografie Joana Brehmse při práci na scénografii k inscenaci Válka s mloky (Karel Čapek), 1963, Archiv Jihočeského divadla, kopie
 

V Lobeho divadle ve Vratislavi se Brehms věnuje vedle scénografie i režii.  Roku 1934 tu nastuduje hru Atlantický let norského dramatika Nordahla Griega. Atlantikflug, Fotografie realizované inscenace, Lobeho divadlo ve Vratislavi, 1935, rodinný archiv.
Scénické návrhy Joana Brehmse k inscenaci Svatá Jana (George Bernard Shaw), Jihočeské divadlo, 1967, rodinný archiv, kopie.
Scénické návrhy Joana Brehmse k inscenaci Fidelio (Ludwig van Beethoven), Jihočeské divadlo, 1970, rodinný archiv.
Joan Brehms: Model Polydimensionalu – varianta arena, 70. léta, fotografie, rodinný archiv.
Fotografie modelu k inscenaci Lucerny pro Otáčivé hlediště v Českém Krumlově z roku 1959, výprava Joan Brehms, rodinný archiv.
Joan Brehms: Jaroslavice, 1963, rodinný archiv.
Joan Brehms: Plakát 10. Jihočeského divadelního festivalu, 1965, rodinný archiv.

Zpět

Zobrazit výpis článků