EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Etnografické oddělení

Etnografické oddělení patří ke kmenovým a sbírkově nejobsáhlejším celkům Historického muzea. Jeho fondy obsahují na 200.000 kusů sbírek, dokládajících hodnoty lidové kultury českého národa, ale i ostatních slovanských a evropských národů a zemí. Vypovídají o tradiční, převážně rustikální kultuře hmotné i duchovní, tj.o tradičním lidovém bydlení, zařízení domácnosti, hospodářství a řemeslech, o lidovém oděvu, umění, náboženství a zvycích v širokých srovnávacích souvislostech.

Oddělení spravuje:

Roucha, podélná plachetka na ženskou hlavu, jižní Čechy, Blata, 1. čtvrtina 19. století

Roucha, podélná plachetka na ženskou hlavu, jižní Čechy, Blata, 1. čtvrtina 19. století

Základem oddělení je několik, původně samostatných celků. Je to především sbírka někdejšího Muzea Království českého a jeho expozice hlavní budovy Národního muzea, zvaná Selská síň. Vznikla v roce 1894 na základě národopisné kolekce Všeobecné zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891. Druhý významný celek je fond Náprstkovy sbírky, formovaný od konce 70. let 19. století Josefou Náprstkovou pro Náprstkovo České průmyslové muzeum. Tento fond je časově nejstarší, ale do sbírek oddělení byl včleněn až ve 40. letech 20. století. Třetím a nejvýznamnějším fondem jsou sbírky získané vědecky připraveným výzkumem pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze roku 1895, která dala základ původně samostatnému Národopisnému muzeu českoslovanskému v roce 1896.

Jeho první sídlo bylo ve stejných prostorách, kde se připravovala zmíněná výstava - v paláci Silva Tarouccy v Praze v ulici Na Příkopě. Po vypršení nájemní lhůty se pro muzeum hledala vhodná budova. Našla se v letní vile rodiny Kinských v Praze na Smíchově, kterou město Praha prakticky pro tento účel od majitelů i s rozsáhlým parkem zakoupilo. V roce 1901 se sem muzeum přestěhovalo a od roku 1903 byla zpřístupněna jeho expozice. Od této doby se píše historie pražského Národopisného muzea v tomto areálu, dnes známého více pod pojmem Letohrádek Kinských.

Národopisné muzeum prožilo v Kinského zahradě celé století. U jeho počátku stály nejen sběratelské a odborné aktivity konce 19.století, ale i léta následná, kdy se muzeum usadilo v nově získané budově a v prvních desetiletích 20.století prožívalo první dobu rozkvětu. Po několika letech přibyla i další budova v Kinského zahradě, tzv. Švýcárna, kde se prezentovaly nově koncipované fondy z okruhu zemědělské práce a řemesel. Tato tvůrčí a možno říci šťastná éra muzea skončila 1. světovou válkou. Po ní přišly problémy zejména finanční, ústící v roce 1922 do spojení s Národním muzeem. Toto spojení trvá dodnes, kdy je Národopisné oddělení součástí Historického muzea NM.

Tvář Národopisného muzea, jak se dodnes celku říká, v průběhu 20.století ovlivňovala řada národopisců, jako vůdčích osobností - Lubor Niederle, Adolf Černý, Augustin Žalud, Václav Fabian, Drahomíra Stránská, Jan Květ, Stanislav F. Svoboda, Helena Johnová, Alena Plessingerová, Violeta Kopřivová, Marek Turnský, Jiřina Langhammerová. Každá osobnost promlouvala svou koncepcí ke své generaci a muzeum bylo po celé 20. století jedním z významných center národopisné práce v naší zemi. Poslední vlna výrazných odborných aktivit patřila 60. a 70. létům. Nejen, že se muzeum opravilo a vznikla nová moderní expozice, ale do muzea následně přišla nová generace etnografů, pořádala se zde řada výstav a konaly se zde v té době ještě v muzeích málo frekventované folklorní a společenské aktivity. Národopisné muzeum se tak stalo tradiční a neotřelou oázou kulturního života Prahy své doby.

Svatebčané z Plzeňska na voze vypraveném do Prahy na korunovaci císaře Ferdinanda V. na českého krále v roce 1836. Kvaš, národopisná sbírka.

Svatebčané z Plzeňska na voze vypraveném do Prahy na korunovaci císaře Ferdinanda V. na českého krále v roce 1836. Kvaš, národopisná sbírka.

Koncem 80. let začala budova silně chátrat. Nebylo dostatek peněz ani vůle společnosti tento cenný celek zachránit a muzeum se na řadu let veřejnosti uzavřelo. Teprve koncem 90. let se podařilo získat finance na obnovu muzea a v roce 2003 byla dokončena rekonstrukce původního objektu Letohrádku Kinských. Doba odmlky však neznamenala útlum vědecké, odborné i sbírkotvorné práce. Oddělení vykazovalo četnou výzkumnou i publikační činnost, pořádalo řadu výstav doma i v zahraničí a důkladně zpracovalo a uložilo v nových depozitářích rozsáhlé sbírky.

Vlastní sbírkové fondy oddělení se formovaly v souladu s odbornou a sbírkotvornou činností, kterou značně ovlivnily dobové názory. Po první sběratelské vlně orientované hlavně na doklady lidového umění se následné generace zaměřily na široce pojatou koncepci fondů zahrnující všechny hlavní okruhy tradiční lidové kultury. V současné době jsou sbírky rozděleny do těchto významných celků - oděv a textil, bydlení a hospodářství, výbava domácnosti, lidové umění, zvykosloví, archiv a knihovna.

Lidový oděv a textil představují největší fond oddělení. Obsahuje přibližně 80 000 sbírkových předmětů. Zahrnuje krojové komplety, oděvní a interiérové součásti, speciální doklady lidových textilních - výšivek, krajek, tkanin, textilních tisků a koberců. Za výjimečné lze považovat zejména vyšívané textilie z Čech, které představují evropské unikáty. Cenné jsou i textilie určené k církevním a rodinným obřadům. Z hlediska historie to jsou kusy vročené do období od 17. do 20. století. K oděvům náleží i cenný soubor doplňků a lidových šperků.

Sbírky dokumentující bydlení a hospodářství představuje zejména soubor lidového nábytku vykazující 1 400 kusů. Zahrnuje nábytkové typy z českého území, Slovenska a srovnávací materiál z některých dalších evropských zemí. Za výjimečný lze považovat soubor malovaného nábytku - truhel, skříní, ale i kusy intarzované. Významné jsou zároveň kusy datované, mnohdy vročené do 18. století, ale i základní typy sedacího nábytku a kusy jednoduše konstruované sloužící v minulosti venkovskému provozu. Tradiční součástí sbírek je i soubor modelů obydlí, dokládající často již zaniklé typy domácí lidové architektury. Celek doplňuje oddíl lidových řemesel - nářadí, náčiní výrobků tradičních dílen. Samozřejmou součástí sbírek je i cenný soubor zemědělské nářadí.

S bydlením úzce souvisí další sbírkový celek - zařízení domácnosti. Zde je nejvýznamnější fond ledové keramiky, obnášející 20 000 kusů, ze všech hlavních regionů a center výroby z českých zemí i některých oblastí Evropy. Jsou zde zastoupeny hlavní keramické okruhy - zakuřovaná keramika, hrnčina, bělnina, kamenina, mezomajoliky a velký soubor fajánzí. Menší soubor představuje sbírka lidového skla a porcelánového zboží, vázaná na období kolem roku 1900. Řadíme sem i další okruhy - měděné a mosazné nádobí měšťanského typu, vybavení kuchyní jiných, zejména balkánských zemí. Speciální soubor tvoří lidové hračky, hlavně dřevěné, soustruhované a patře malované hračky z českých výrobních center.

Tradiční lidová výšivka z koutní plachty s motivem ptáka, lněné plátno, vyšito barevnou vlnou. Jižní Morava, 2. polovina 18. století, národopisná sbírka.

Tradiční lidová výšivka z koutní plachty s motivem ptáka, lněné plátno, vyšito barevnou vlnou. Jižní Morava, 2. polovina 18. století, národopisná sbírka.

Mezi cenné soubory patří sbírky lidového umění. Řadí se sem kolekce lidových podmaleb na skle, dále soubor dřevořezeb, reliéfů a obrazů. Výjimečná je sbírka podmaleb na skle s převažující náboženskou tématikou, podobně jako soubor sakrálních plastik, od miniaturních prací poutního a dárkového užití, až po velké exteriérové sochy světců a národních patronů.

Národopisné sbírky přirozeně začleňují i rozsáhlý soubor z oblasti zvykosloví. Jsou to reálné doklady z okruhu výročních a rodinných zvyků - masopustu, Velikonoc, letnic, dožínek, adventu a Vánoc, atributy zvyků svatebních, křestních a pohřebních. Mezi nejčetnější patří soubor lidových betlémů o několikatisícových sestavách, které v celku představují jeden z největších sbírek svého druhu v Evropě. Druhý výrazný soubor představují lidové kraslice, sbírka o 4 000 kusech, z hlavních regionů České republiky, Slovenska i jiných slovanských zemí. Dalším oddílem jsou masky, zejména masopustní a některé další cenné objekty doprovázející výroční zvyky.

Velký fond představuje archiv - fotografie, písemnosti, obrazy a národopisná knihovna, budovaná celé století , obsahující přes 10 000 svazků.

Kontakt

Adresa: Praha 5, Kinského zahrada 97
Tel.: 257 32 30 63
E-mail: narodopis@nm.cz
Vedoucí: Mgr. Petra Červinková
petra_cervinkova@nm.cz

Zpět na Oddělení Historického muzea


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel