EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Sbírkové fondy Numismatického oddělení NM

O zřízení sbírky rozhodli čeští vlastenci již v Programovém Provolání k založení Národního muzea 15. dubna 1818. Rozsahem nevelká kolekce, vznikající z náhodných darů, byla původně připojena ke knihovně a až do roku 1881 ji spravovali bibliotékáři Národního muzea.

Sbírku, která v roce 1822 čítala něco přes 100 kusů, rozmnožil do roku 1829 převod sbírky Královské české společnosti nauk na 6 000 předmětů. Ucelený a kvalitní numismatický soubor byl však vytvořen až velkorysým darem Františka hraběte Šternberka - Manderscheida (1763–1830), který roku 1830 věnoval muzeu 3 760 mincí a medailí.
Více o historii sbírky...

V současné době Numismatická sbírka Národního muzea obsahuje přes 1 milion sbírkových předmětů. V Centrální evidenci sbírek je evidováno přes 600 000 čísel.

Sbírka se člení na tyto soubory:

České mince
Papírová platidla
Moderní mincovní platidla
Medaile
Antické mince
Keltské mince
Mince evropských zemí
Řády a vyznamenání

S numismatickou sbírkou se mohou zájemci seznámit díky virtuální prezentaci, která představuje významné ukázky mincí, medailí, odznaků a řádů ze sbírek Národního muzea.

Virtuální prezentace sbírek Numismatického oddělení Národního muzea

Měřičkova knihovna

Václav Měřička

Po své sbírce evropských řádů a vyznamenání předal pan Václav Měřička (18. ledna 1916 - 15. června 2001) Národnímu muzeu v Praze i svou odbornou knihovnu, obojí v uznání práce dr. Jarmily Háskové při správě muzejní numismatické sbírky. Je to 446 titulů, časopisů, aukčních katalogů a faleristických knih z celé Evropy, výjimečně i ze zámoří.   Více informací...


Kontakt

Sbírku spravuje Numismatické oddělení.

Přehled oddělení Historického muzea


České mince

Fond zahrnuje ražby denárového, grošového a tolarového období. Základ tvoří staré kolekce Šternberkova, Killianova, Fialova, Zounkova a další. K unikátům patří domnělé svatováclavské denáry, ražby Boleslava II. (967–999) s motivy ptáků, denár knížete Oldřicha (1012–1033, 1034) s vládním programem (UDALRICUS DUX – REGNET IN PRAGA SANCTA – Ať kníže Oldřich vládne ve svaté Praze!), korunovační mince prvních českých králů Vratislava II. (1086–1092) a Vladislava II. (1158–1174) a ražby z jihomoravského nálezu v Rakvicích, dochované často pouze v jediném exempláři. Důležitý je též soubor brakteátových ražeb, řazených podle lokalit, jehož součástí je nejstarší dochované české razidlo z druhé poloviny 13. století.

Grošové sbírce dominují vzácné zlaté ražby Lucemburků, z nichž nejpozoruhodnější jsou dukáty s portrétem mladého Václava IV. (1378–1419) a s jeho osobním znamením, českým lvem v točenici (roušce). K unikátům souboru patří i dukát Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) s letopočtem 1511, který je první datovanou českou mincí, dále dukát markraběte Jošta (1375–1411) a jeden ze dvou známých exemplářů pražských grošů Ladislava Pohrobka (1453–1457).

Tolarová část základní sbírky obsahuje ucelený výčet základních nominálů a jejich dílů, členěných chronologicky podle vlády jednotlivých panovníků, mincoven a mincmistrů. Z tolarových ražeb je proslulý šlikovský dvoutolar s letopočtem 1520. Z uměleckého hlediska je třeba upozornit na tolarové ražby císaře Rudolfa II. (1576–1612) s tzv. letícím orlem na rubu od italského umělce Antonia Abondia. K nejpůsobivějším vyobrazením panovníka patří portrét podle návrhu jeho syna Alessandra Abondia na dukátech a tolarech Ferdinanda III. (1637–1657). Z ražeb českých a zvláště moravských stavů vyniká zejména olomoucký tolar z roku 1620 a desetidukát.

Z období 18. století stojí za zmínku grešlička z roku 1759, drobná měděná mince ražená v Praze. Z pražské mincovny vyšly i ražby s bohatou barokní symbolikou. Mezi ně patří výtěžkové pěti, dvou a jednodukáty z jílovského zlata, ražené za Josefa I. (1705–1711) a Karla VI. (1711–1740). K nim se řadí i výtěžkové tolary Marie Terezie (1740–1780) z let 1758 a 1759.

Součástí sbírky jsou též rodové ražby Rožmberků, Lichtensteinů, Eggenberků, Dietrichsteinů, Šliků a dalších českých feudálů. Nejucelenější je soubor zlatých a stříbrných mincí frýdlantského vévody Albrechta z Valdštejna, ražených v Jičíně a slezské Zaháni v letech 1625–1634. K pozoruhodným rodovým ražbám náleží dukáty Fürstenberků, mincované roku 1722 z nálezu keltských duhovek v Podmoklech u Berouna.

Z církevních ražeb jsou největším souborem mince olomouckých biskupů a arcibiskupů z 16.–19. století.

Zvláštní celek tvoří Chaurova sbírka, vytvořená dvěma generacemi pražských starožitníků v první polovině 20. století. Národnímu muzeu ji věnovala Státní banka československá v roce 1950.
Důležitým doplňkem Chaurovy sbírky je torzo sbírky denárů, brakteátů a kontramarkovaných grošů právníka Viktora Katze (1880–1940), kterou muzeum získalo roku 1949.

Přehled zlatých ražeb české provenience od 14. do 19. století podává v základním výčtu sbírka pražského stavitele ing. Stanislava Vávry, jejíž chloubou jsou dva stodukáty, ražby Ferdinanda III. medailového charakteru z roku 1629.

Mimořádným fondem jsou z badatelského hlediska nálezy mincí. K nejcennějším náleží velké denárové depoty především ze Staré Boleslavi a z Chrášťan, obsahující cenné materiály k mincování Slavníkovců (985–995) a knížete Jaromíra (1004–1012). Z moravských depotů to jsou nálezy z Městečka Trnávky a Strmilova, které obsahují ražby ze 13. století.

Ministerstvo kultury ČR obohatilo numismatickou sbírku Národního muzea nákupem unikátního nálezového celku v počtu 816 kusů českých denárů, který má mimořádnou vypovídací schopnost pro peněžní vývoj našich zemí ve 12. století. Jedná se zřejmě o berni, nebo jinou peněžitou dávku panovníkovi, v mincovních materiálech dosud nezaznamenanou. Svědčí o tom velké množství jednoho typu mince různé zachovalosti. Lze se domnívat, že nález umožní stanovit objem ražby, specifika technologie výroby i organizace v knížecí mincovně a další poznatky z oblasti mincovnictví a peněžního vývoje 12. století, kde písemné i hmotné prameny chybí. Tento nález, který byl odkryt někdy po druhé světové válce v okolí Hradce Králové, je největší mincovním depotem, který do sbírek Národního muzea po roce 1990 přišel. Ministerstvu kultury ČR náleží dík za záchranu této jedinečné národní památky.

Nahoru

Papírová platidla

Samostatnou kolekci tvoří sbírka papírových platidel. Z evropských zemí je v ní nejpočetněji zastoupeno Rakousko-Uhersko, Německo a Rusko. Z mimořádných souborů se k fondu řadí kolekce fiskálních kolků Ladislava Hanuse, zakoupená roku 1936, sbírka cenných papírů ing. Vladimíra Mlcha, získaná roku 1982, a soubor žebračenek z období první republiky.

Nahoru

Moderní mincovní platidla

Sbírka moderních mincovních platidel obsahuje téměř v úplnosti veškeré nominály ČSR, ČSSR i ČSFR, včetně pamětních mincí. Nechybí zde ani naše první dukáty, včetně dukátu s číslem 1, který věnoval do sbírky T. G. Masaryk. Studijně cenné jsou také modely prvních československých mincí, včetně nerealizovaných návrhů, a rozsáhlá kolekce sádrových modelů pamětních ražeb z let 1961–1975.

Nahoru

Medaile

Pro oblast medailérské tvorby je výchozí přehledný soubor o 700 kusech mapující vývoj ražené české medaile od 16. do začátku 20. století, včetně zahraniční produkce, věnované českým osobnostem a událostem. K mimořádným celkům náleží medaile Rudolfova císařského dvora z druhé poloviny 16. století. Z české tvorby stojí za zmínku portréty drobné domácí šlechty a pražských měšťanů z tvorby Severina Brachmana. Mezi medailemi 17. století s převládající církevní tematikou (medaile Jana Nepomuckého) je vzácností ražba vyrobená roku 1684 z alchymistického zlata pro Humprechta Černína. Osmnácté století zastupuje soubor korunovačních medailí s českými náměty a lovecké medaile F. A. Šporka. Pro 19. století jsou charakteristické novoroční empírové ražby, křestní medaile, školní odměny a další drobné plastiky, ale i levné anonymní medailky na tábory lidu. Konec 19. století reprezentují plakety od Stanislava Suchardy.

Nejcennější a nejucelenější část sbírky tvoří náboženské a portrétní jáchymovské renesanční medaile, jejichž základem je Katzova kolekce. Svátostky, poutní, bratrské a růžencové medailky i pamětní ražby na katolické církevní slavnosti jsou obsaženy ve sbírce Bedřicha Přibyla (1876–1940), kterou muzeum koupilo po druhé světové válce.

Pro studium vládních medailí je prvořadá Chaurova kolekce. Význam má i pro regionální medaili, protože obsahuje abecedně řazené ražby jednotlivých míst Čech a Moravy, převážně z 19. a počátku 20. století.
Na ni navazuje sbírka moderní medailérské tvorby 20. století, kde jsou předměty řazeny většinou autorsky. Obsahuje ucelené soubory ražených medailí našich předních umělců (O. Španiel, M. Beutler, J. T. Fischer). Tématicky jsou v ražené medaili upřednostněna Pragensia, i když do roku 1990 byla dokumentována téměř v úplnosti česká regionální produkce a slovenská medailérská tvorba. Pozoruhodným tematickým celkem jsou portrétní reliéfy prezidenta T. G. Masaryka z Flossovy sbírky. Rozsáhlý soubor moderní skandinávské medaile byl získán darem v 80. letech 20. století. Ze zahraniční medailérské produkce převládají ražené medaile 19. století, k nimž patří i soubor švýcarských školních odměn. Nově byla pomocí sponzorských darů vytvořena malá kolekce nizozemské medaile 16. a 17. století.

Nahoru

Antické mince

Z mezinárodního hlediska má význam především antická sbírka v počtu cca 20 000 kusů. Mimořádným celkem je Dobiášova sbírka, která dokumentuje vztah našeho území k římskému impériu v 1. – 3. století po Kr., a dále soubor cca 500 kusů antických a byzantských mincí ze severního Černomoří. Reprezentativní částí je i kolekce přibližně 100 mincí z období římské republiky z Turnwaldovy sbírky.

Nahoru

Keltské mince

Sbírka keltských ražeb obsahuje 783 zlatých, stříbrných a bronzových mincí, náležejících k západnímu, střednímu i východnímu keltskému okruhu. Zastoupeny jsou zde i ražby jiných etnických skupin, zejména z oblasti Podunají. Mezi mincemi české ražební provenience vyniká poklad ze Starého Kolína, obsahující 304 zlatých mincí. Z jiných českých nálezů pochází dalších 124 kusů.

Nahoru

Mince evropských zemí

Mincovní produkce ostatních evropských zemí jsou většinou zastoupeny nevelkými přehlednými soubory, ojediněle s unikáty (polský denár Boleslava Chrabrého s opisem INCLITUS, poutní odznak sv. Stanislava a další). Rozsáhlá a dosud nezpracovaná je kolekce německých států, z níž byly publikovány pouze středověké chebské mince. Unikátní Rešetarova sbírka obsahuje kompletní mincovní produkci Dubrovníku. Roku 1995 zakoupilo muzeum sbírku starožitníka Antonína Prokopa, z níž pochází unikátní ruské ražby 19. a 20. století.

Nahoru

Řády a vyznamenání

Úsek faleristiky, jehož základ vytvořily řády a vyznamenání Ferdinanda d'Este a členů jeho rodiny, byl v roce 1995 rozšířen o naše moderní dekorace. Mimořádným darem byla v roce 1996 sbírka Václava Měřičky v počtu 3 146 kusů domácích i zahraničních řádů a vyznamenání s mnoha unikáty (Černá Hora, Rakousko, Polsko aj.).

Odborná numismatická literatura je uložena v tzv. Měřičkově knihovně, kterou získalo Národní muzeum darem od pana Václava Měřičky. Dar zahrnoval 446 faleristických titulů z celé Evropy a výjimečně i ze zámoří, časopisy a aukční katalogy.

Z vedlejších sbírkových fondů numismatiky je třeba připomenout sbírku mincovních patentů, starých tisků, keramiky z mincovních nálezů, sádrových odlitků, fotografií, plakátů, pozvánek a dalších materiálů, dokumentujících měnový a mincovní vývoj na našem území.

Nahoru

Sbírku spravuje Numismatické oddělení.

Zpět na Numismatické oddělení


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel