Jak vzniká výstava? - Národní muzeum
EnglishFacebookTwitterInstagram

Připravujeme - Historické muzeum

Připravujeme (20.1.2018-25.3.2018)

Jak vzniká výstava?

Malá výstava v Letohrádku Kinských bude vyprávět o dějinách zdejších expozic ve 20. století i o práci, která se za nimi skrývá.

Prostor: Národopisné muzeum Národního muzea, Letohrádek Kinských, Kinského zahrada 98, Praha 5

Když návštěvník přichází do muzea, je to nejčastěji kvůli výstavám a expozicím. Není to samozřejmě důvod jediný, protože většina muzeí nabízí i další možnosti a aktivity, je ale také pravda, že bez výstavní činnosti by muzeum zkrátka nebylo muzeem.
 
Zájem veřejnosti o sbírkové předměty a okolnosti jejich užívání se ale často spojuje i se zájmem o muzeum jako takové. Lidé se například často ptají, jak velké jsou sbírky Národopisného muzea, jak bylo náročné restaurovat některou z vystavených věcí nebo jak se podařilo rekonstruovat Letohrádek Kinských a zřídit zde stálou expozici. Etnografické oddělení Národního muzea proto seznámí návštěvníky s těmito tématy formou malé výstavy, která představí provoz a historii muzea i tvorbu expozic z pohledu muzejníků a pokusí se většinu těchto otázek zodpovědět. Výstava přitom naváže na nedávnou výstavu Národopisné ohlédnutí – Česká chalupa dnes, která byla věnována samotným počátkům Národopisného muzea, a ukáže, jak jeho příběh pokračoval až do současnosti.
 
Součástí výstavy bude také prezentace díla česko-švédského výstavního architekta a scénografa Jana Poláška, který na přípravě výstavy spolupracoval a který je i autorem architektonického řešení stálé expozice v Letohrádku Kinských. 
 

Doprovodný program:


Vstupné a otevírací doba:

 
 

 

První dáma ČSR Hana Benešová na vernisáži výstavy Bulharsko – země a lid otevřené v roce 1938 v Letohrádku Kinských.
Kromě sbírkových předmětů spravovalo muzeum i vlastní knihovnu, archiv a fotoarchiv. Na vytvoření vzácného souboru negativů dokumentujících lidovou kulturu konce 19. a 1. poloviny 20. století se významnou měrou podílel zejména etnograf a historik Václav Fabian (1877–1931, na snímku s manželkou).
Architekt Jan Polášek se narodil v Praze. Studoval na ČVUT a AVU, v roce 1969 se po uzavření hranic rozhodl zůstat ve Švédsku, kde byl na praxi. Pracoval jako scénograf a výstavní architekt, podílel se mimo jiné na výstavách švédského Státního historického muzea, Technického muzea, Muzea tance a mnoha dalších. Během svého života zpracoval přes 100 návrhů různých výstav a expozic, mezi něž patří i stálá expozice v Letohrádku Kinských.
Z unikátních darů muzeu: Výšivka – bankovka dvaceti pěti zlatých, zhotovená na nahnědlém hedvábí černým, zčásti smetanově žlutým hedvábím. Vyšívala hedvábím v roce 1839 Marie Bechyňová, provdaná Kmochová v Lysé, neteř Josefa Vojtěcha Sedláčka, národního buditele v Plzni.
Mince ze základů tzv. Joklova domu v Čičmanech, který byl zakoupen Drahomírou Stránskou jako základ budoucího skanzenu, jenž měl vzniknout v Šárce nebo Kinského sadech.  Dům byl původně určený ke zbourání, proti jeho převozu ale v roce 1937 protestoval slovenský poslanec, muzejník a historik Pavol Florek, který přemístění budovy vnímal jako okrádání Slovenska o jeho kulturní dědictví. Muzeum muselo dokázat, že dům zachránilo na poslední chvíli a že ho nemohly převzít místní instituce. Skanzen se ale bohužel nepodařilo vybudovat a rozebraný Joklův dům v průběhu druhé světové války nakonec podlehl zkáze.
Vyšívaný pás z Bulharska z 2. poloviny 19. století.  Darovala prof. Naděžda Melniková-Papoušková (1891–1978), která proslula především jako autorka řady studií o české lidové kultuře (Putování za lidovým uměním, Lidové hračky) a o výtvarném umění. Významně se zasadila o uznání mnoha mladých, na počátku své tvorby zcela neznámých umělců.

Zpět

Zobrazit výpis článků