Houby jak je neznáte - Národní muzeum
EnglishFacebookTwitterInstagram

Výstavy Historického muzea

Výstava (28.8.2014-25.9.2014)

Houby jak je neznáte

Houby nejsou jen k jídlu. Nová drobná výstava ukáže jejich netradiční využití.

Prostor: Muzeum české loutky a cirkusu, Velké náměstí 43, 383 01 Prachatice

Troudnatec kopytovitý a Ohňovec ohňový, "hubky", "choroše" – to jsou houby, jejichž široké i netradiční využití není dnes již moc známo. Tyto houby našly využití v oděvnictví, léčitelství, loďařství i vojenství.
Drobná výstava v Muzeu české loutky a cirkusu v Prachaticích ukazuje pár zajímavých exemplářů ze sbírek Národního muzea.

fotografie cepice vyrobené z houby
Mužská čepice vyrobená z cizopasné houby choroše

 

Troudnatec kopytovitý se rozrůstá do plochy široké 5 cm až 50 cm. Roste během celého roku na listnatých stromech, zejména na odumřelých kmenech buků a bříz, jako cizopasná houba.
Po navlhčení snadno mění svůj tvar a za sucha má schopnost stále doutnat. Pastýřům na Valašsku sloužil k rozdělávání ohně, oděvní součástka a také jako léčitelský předmět.
Největší rozmach sběru „hubek“ na Valašsku byl v období 1. poloviny 19. století.
Z Troudnatce se využívala plsťovitá dužina, z ní se připravoval účinný prostředek proti krvácení, v holičství sloužila jako dohlazující plocha ostří břitev, nahrazovala kaučuk při těsnění spár lodí a včelaři ji používali při vykuřování včelích úlů.
Hubka se stala nezbytnou především pro kuřáky dýmek, kteří si od ní připalovali tabák. Ve spojení s ledkem docházelo k snadnému šíření ohně, uplatnila se tedy například i ve vojenství při vypalování zákopů.
Troudnatec kypytovitý má i hojivé účinky při léčení ran zahánění bolestí. Jeho plátky byly užívány k lokálnímu zastavení krvácení, bolesti hlavy mírnily namáčené čepice do vody a pokládala se nemocnému na hlavu, kde měla chladivý účinek.

Nejlepší choroše nacházel a odsekával z velkých buků v okolí Čerchova, Horního Chodska, domažlický Josef Fronk, poslední výrobce čepic z chorošů (Dolní Chodsko), který poskytl vlastní výrobní postup.  Houba se okrájela, rozdělila na menší kousky, které se vyklepávaly a vytahovaly dřevěnou paličkou. Vyklepávání je velmi důležitou částí výrobního postupu a byla k němu zapotřebí velká zručnost. Připravené díly čepice se ručně sešívaly a zdobily tkalounovým lemováním, propletenými pásky a knoflíky z chorošového materiálu.
Choroše byly velmi oblíbené, připomínaly jemný měkký semiš a také jim byly přičítány příznivé účinky proti bolestem hlavy, dobře sály pot a účinně chránily proti slunci.
V pozdější době však výrobců ubývalo a čepice z choroše se staly zvláštností.
 


Výstava v Muzeu české loutky a cirkusu je pokračováním cyklu výstav Z pokladů Národního muzea, představující unikátní předměty ze sbírek naší největší muzejní instituce.

Zpět

Zobrazit výpis článků