Výstavy Historického muzea

Výstava (27.5.2011-20.5.2012)

Zbojníci – hrdinové, nebo zločinci?

výstava prodloužena

Výstava je věnována fenoménu zbojnictví v karpatské oblasti. K vidění jsou předměty, které souvisely s každodenním životem zbojníků, jako byly zbraně – pistole, valašky či předměty denní potřeby – nože, čutory, kabely; tak i výtvory lidového umění se zbojnickou tématikou, a dokonce i unikátní předměty spjaté s těmi nejslavnějšími zbojníky.

Z unikátních předmětů si zaslouží pozornost především „zbojnické relikvie“, tedy předměty, které byly uchovávány jako památka na slavné zbojníky. Příkladem takovýchto předmětů na výstavě je šavle a valaška nejslavnějšího moravského zbojníka Ondráše. Jako určitý doplněk jsou připraveny i předměty spjaté se slavnými českými loupežníky, především autentický portrét Václava Babinského a jeho soška z chleboviny, kterou údajně zhotovil jeho spoluvězeň.

Na výstavě si přijdou na své jak milovníci lidového umění, tak i milovníci historických zbraní. Například ručně zdobené pistole z ukrajinských Karpat, které pochází ze sbírek Národního muzea, jsou skvostem jak z hlediska lidového umění, tak z hlediska militárií.

Zbojnictví bylo zvláštním kulturním a sociálním jevem. Na rozdíl od obyčejných loupežníků se totiž zbojníci zpravidla neobraceli proti venkovanům (přinejmenším ve svém regionu) a jejich činnost byla venkovany tolerována. Někdy bylo zbojnictví chápáno jako oprávněná forma odporu, jindy plnilo důležité rituální funkce: sloužilo pro muže jako iniciační rituál přechodu do dospělosti, krádeže dobytka měly zase zajistit kvalitu chovu.

V karpatském lidovém umění se za těchto podmínek vytvořil určitý kult slavných zbojníků, kterým byla prokazována podobná úcta jako světcům.

Ve výstavě je věnován prostor oblasti západních i východních Karpat, najdeme zde proto předměty z území dnešní České republiky, Slovenska, Polska i Ukrajiny. Autoři výstavy kladli velký důraz na autenticitu prezentovaného materiálu. V hlavní části výstavy jsou téměř výhradně předměty z období před rokem 1900, kdy bylo zbojnictví stále ještě živým jevem.