EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Knihovna Národního muzea

 

Knihovna Národního muzea je prezenční vědeckou knihovnou zpřístupňující své fondy ve studovně k badatelským účelům. Sídlí v Nové budově Národního muzea a má osm oddělení.
Oddělení základní knihovny, KNM1, obsahuje převážně bohemikální tiskovou produkci od 19.století do současnosti. Oddělení KNM2 spravuje  nejvzácnější fondy Knihovny Národního muzea, sbírku rukopisů a starých tisků; KNM3 - oddělení časopisů, představuje druhou největší sbírku periodik u nás, každoročně se zvětšující o veškerou současně vycházející produkci periodického tisku v ČR. Sídlí v tzv. Zámečku, bývalém místodržitelském letohrádku v Královské oboře v Praze 7. Oddělení KNM4 je specializované pracoviště pro fondy zámeckých knihoven v České republice, po dobu rekonstrukce staré budovy NM sídlí na zámku Zbraslav; KNM 5 zpracovává a uchovává sbírky knižní kultury (kramářské písně, bibliofilie, ilustrace, grafika, plakáty, svaté obrázky, exlibris, štočky); KNM6 je pověřeno službami veřejnosti (studovny, výpůjční protokol, informační služby, reprografie, digitalizační pracoviště) a KNM7 zajišťuje doplňování odborné literatury pro knihovnu formou mezinárodní výměny publikací, nákupem i dary. Oddělení KNM8 je trvalá expozice Muzea knihy umístěná na zámku Kinských ve Žďáru nad Sázavou.
Historie Knihovny Národního muzea začíná historií celého muzea, tedy rokem 1818. Počátkem všech sbírek budoucího muzea se staly dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů.Takto byl vytvořen základ fondů muzejní knihovny. U jejích začátků stál odborník ve své době nad jiné povolaný - Josef Dobrovský. Prvním řádným bibliotékářem Knihovny Národního muzea byl od roku 1822 Dobrovského žák Václav Hanka. Hankovými pokračovateli ve funkci prvního bibliotékáře a správce knihovny byly po roce 1861 další významné osobnosti - Antonín Jaroslav Vrťátko(1861-1892), dr. Čeněk Zíbrt (1903-1928) a další.
Podle Statutu Národního muzea z roku 1994 je Knihovna Národního muzea veřejnou vědeckou knihovnou. Je jedním z pěti odborných ústavů Národního muzea spolu s Přírodovědeckým muzeem, Historickým muzeem, Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur a Českým muzeem hudby. Od roku 1956 vydává Sborník Národního muzea v Praze, řadu C - literární historie; spolupracuje s mnoha institucemi na celém světě. Na rozdíl od jiných knihoven plní i muzejní a muzeologické funkce. Své sbírky vystavuje doma i v zahraničí. Pořádá přednášky a přednáškové cykly, zvláště spolu s Maticí českou, sekcí Společnosti Národního muzea. Spolupracuje s tiskem, rozhlasem i televizí. Pracovníci knihovny působí též jako pedagogové na vysokých a školách v oborech svých specializací.
Knihovna se od roku 2000 podílela na projektu Memoriae Mundi Series Bohemica (národní podprogram rámcového programu UNESCO Memory of the World), který se věnoval digitalizaci historických knižní fondů. Následně přispívala do projektu Manuscriptorium a programu ENRICH.
Od roku 2001 začala knihovna s elektronickým zpracováním svých knižních sbírek. Základní knihovna používá program KpWin, fondy katalogizuje dle standardů AACR2     a MARC21, přispívá do Souborného katalogu ČR. V roce 2003 byl zpřístupněn on-line katalog, postupně doplněn o elektronické objednávání dokumentů.
V letech 2000 až 2004 byl naskenován generální jmenný katalog, část česká a cizojazyčná, a od roku 2005 probíhá jeho retrospektivní konverze.
Rukopisy a staré tisky jsou digitalizovány na vlastním serveru knihovny a zpřístupňovány v digitální knihovně Manuscriptorium. V současnosti je v rámci této digitální knihovny přístupno 266 digitalizovaných rukopisů a tisků z fondů knihovny.
   
Od roku 2005 pracuje oddělení rukopisů a starých tisků na digitální retrokonverzi lístkového katalogu cizojazyčných starých tisků, který vznikl v průběhu posledních dvou set let. (Katalog jazykově českých starých tisků je přístupný online v rámci elektronické
retrospektivní bibliografie Knihopis.) Přístupné jsou v současnosti naskenované digitální kopie katalogizačních lístků. Plně prohledávatelná verze OPACu by měla být v provozu v horizontu jednoho roku.
V oblasti reformátování historických periodik se od roku 2004 oddělení časopisů zapojilo do celostátního programu Kramerius a digitalizovalo novinový titul Politik (1862 – 1906), dále pracuje na reformátování celé řady Časopisu Národního muzea.
Oddělení knižní kultury využívá pro zpracování svých fondů Exlibris, Ilustrace, Grafika, Štočky, Hmotné památky a Plakáty databázi JanusArchiv. V současné době obsahuje téměř 25 000 katalogizačních záznamů. Průběžně probíhá digitalizace sbírkových předmětů (skenování a fotografování). Prohlížení sbírek on-line je možné na portálech eSbírky a Badatelna.
 
Sbírka kramářských tisků se digitalizuje od roku 2008 v rámci grantového projektu Otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky. Ve spolupráci s firmou AiP bylo digitalizováno téměř 4000 sbírkových předmětů. Bibliografická metadata jsou zpracovávána v XLM na podkladě mezinárodního formátu TEI (Text Encoding Initiative). Pro zpracování záznamů byl vytvořen Open Source editor Ignis.

Struktura Knihovny Národního muzea dle oddělení:

KNM1 – Oddělení základní knihovny
KNM2 – Oddělení rukopisů a starých tisků
KNM3 – Oddělení časopisů Knihovny Národního muzea
KNM4 – Oddělení zámeckých knihoven
KNM5 – Oddělení knižní kultury
KNM6 – Oddělení služeb Knihovny Národního muzea
KNM7 – Oddělení mezinárodní výměny publikací
KNM8 – Muzeum knihy
 

 

 

 

 


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel