Akce v Náprstkově muzeu

Akce (29.9.2011)

Kelčský stříbrný poklad se zlomky islámských mincí

přednáška v Náprstkově muzeu

Termín: 29. 9. 2011 v 18:00 hod.

Přednáška představí Kelčský nález, který je důležitým archeologickým fenoménem pro interpretaci ekonomických dějin středoevropského prostoru v ranném středověku. Kelčský stříbrný poklad byl objeven roku 1938 a již tehdy vzbudil velikou pozornost.

Přednášející: Vlastimil Novák
Místo konání: přednáškový sál Náprstkova muzea
Vstupné: 30,- Kč


Poklad poutal odbornou pozornost několika generací badatelů (Katz, Augst, Štěpková, Turek, Kučerovská). Nové poznatky zejména v oblasti islámské numismatiky a skutečnost, že v devadesátých letech minulého století byla na stejné lokalitě detektorově dohledána další významná část kdysi rozchváceného a rozptýleného nálezu, si vyžádaly nutnost revize islámské části nálezu.

Tento proces přinesl značné zpřesnění v atribuci známé části celku (více než trojnásobný nárůst přesného určení zlomků u více než osmi set kusů korpusu) a zcela nové poznatky u více než tří set nově objevených fragmentů. Revidována byla rovněž metrologie a u vybraného vzorku materiálu byla provedena analýza kovu. Díky detailní zprávě nálezce nové části celku byly významně doplněny informace o nálezových okolnostech daného případu. Nově předkládaná publikace (Novák, V. [with excursus by M. Bravermanová], The Kelč Hoard revised: Fragments of Islamic Silver Coins. Prague 2010.) poskytuje kompletní obrazovou dokumentaci všech v současné době známých zlomků islámských mincí z kelčského nálezu.

Nově získané informace přinesly možnost opravené intepretace role nálezu z Kelče v rámci středoevropských dějin na přelomu 10. a 11. století. Svým pro České země neobvyklým složením – denáry a jejich zlomky, fragmenty islámských stříbrných mincí a zlomky stříbrných šperků – poukazuje na širší evropský kontext oběhu stříbra v ranném středověku. Svou polohou se pak váže jako nejjižnější segment na cesty islámského stříbra z Pobaltí do polského vnitrozemí po Odře a Visle. Kelčský nález vykazuje stejnou provenienční a typologickou strukturu jako polské nálezy z Poodří a Povislí. Řada islámských zlomků obíhala velmi dlouho, mince byly na zlomky děleny evidentně mimo český prostor a jejich výskyt spolu s denáry a jejich zlomky, jakož i se zlomkovým šperkovým stříbrem, jednoznačně poukazuje na praxi obchodu ve váženém kovu pro dané teritorium. Islámská složka kromě pro toto období typické elementy (zlomky mincí abbásovských a sámánovských) obsahuje rovněž rovněž řadů raritních zlomků mincí bújovských, hamdánovských či mincí z produkce povolžských Bulghárů, což dokládá vrcholnou a koncovou fázi importu islámského stříbra do evropského prostoru.