EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Japonská sbírka

Sbírka japonského u mění, u měleckého řemesla a etnografického materiálu je největší u celenou sbírkou Náprstkova muzea a v současné době obsahuje 22 000 exponátů. Její základy položil sám Vojta Náprstek společně se svojí ženou Josefou. První předmět japonské provenience byl získán do muzea již v r.1863. Pozoruhodné japonské přírůstky byly získávány především od obchodníků s uměním z Prahy, Vídně, Hamburku, Lipska a Brém. v tomto nejranějším období přispívali k obohacení sbírek také známí čeští u mělci a spisovatelé, jako byl Julius Zeyer. Významnou skupinu přátel muzea tvořili též cestovatelé, jako byli Josef Kořenský či Enrique Stanko Vráz, kteří často sbírky muzea doplnili i o didaktický materiál nashromážděný během cest po dalekých krajích. Takovým sběratelem byl i Václav Stejskal (1851–1934), jenž část své sbírky muzeu daroval v roce 1888 a zbytek pak odkázal po své smrti.

Portrét Joe Hlouchy v hotelu Seikanzó. Ósaka, 1906, 9 x 9 cm, Náprstkovo muzeum, knihovna, fond Joe Hlouchy, Ar.Hl.26/25/1-17

Portrét Joe Hlouchy v hotelu Seikanzó. Ósaka, 1906, 9 x 9 cm, Náprstkovo muzeum, knihovna, fond Joe Hlouchy, Ar.Hl.26/25/1-17

S prvním odborným u spořádáváním japonské sbírky je spjat zakladatel české orientalistiky, sinolog dr. Rudolf Dvořák (1860–1920), jiným přispěvatelem do sbírek Náprstkova muzea byl Karel Jan Hora, český inženýr, který po studiu v Americe odešel na konci 19. století do Japonska, kde pracoval nejprve v Ósace, později v oblasti Jokohamy a Tokia. Joe Hloucha (1881–1957), český japanofil a spisovatel cestoval do Japonska celkem dvakrát, v  r.1906 a v r.1926 (Kraemerová, A. a Šejbl, J., Japonsko, má lásko. Joe Hloucha 1881–1957. Praha, Národní muzeum 2007) Velká část Hlouchovy sbírky přešla v letech 1943 a 1955 do Náprstkova muzea a  se svými téměř 8.000 položkami zahrnuje asi dvě pětiny japonské sbírky muzea (např. 4.000 ks grafik, 530 ks fotografií, 85 ks knoflíků necuke, 77 ks mečových záštit, více než 100 ks keramiky atd.). v roce 1930 získalo Náprstkovo muzeum část kolekce japonských dřevořezů Josefa Martínka (1888–1976).

Barevný dřevořez. Tóšúsai Šaraku: Herec Bandó Hikosaburó s lucernou hraje úlohu Sagisakua Bannaie ve slavné hře Kanadehon Čúšingura. Tisk na papíře. Japonsko, 1794-1795.<br />Rozměry: 36,4 x 23,7 cm.<br />Inv. č. NpM5/39000

Barevný dřevořez. Tóšúsai Šaraku: Herec Bandó Hikosaburó s lucernou hraje úlohu Sagisakua Bannaie ve slavné hře Kanadehon Čúšingura. Tisk na papíře. Japonsko, 1794-1795.
Rozměry: 36,4 x 23,7 cm.
Inv. č. NpM5/39000

V 60. letech 20. století muzeum nakoupilo velmi kvalitní soubor japonské grafiky ze sbírky grafika Františka Ketzka (1906–1978), který se intenzivně zajímal o japonský dřevořez. Jiným českým u mělcem, jehož zájem byl u přen k japonskému u mění, především k japonskému dřevořezu, byl Sigismund Bouška (1867–1942). Více než 300 japonských grafických tisků zakoupilo Náprstkovo muzeum v 80. letech z Bouškovy pozůstalosti díky systematické obětavé práci tehdejší kurátorky japonské sbírky Libuše Boháčkové (1927–1994).

Kolekce japonské grafiky je velmi obsáhlá, čítá přes 7.000 exponátů. Je zde několik vynikajících tisků raného japonského dřevořezu pocházejících od mistrů školy Torii. Mezi výjimečné u kázky japonské grafiky patří portrét herce se jménem Bandó Hikosaburó od výjimečného malíře Tošúsaie Šarakua (činný 1794–95). Zapomenout bychom neměli ani na tisky malířů školy Kacukawa a také na asi 20 listů od Kikugawy u tamara I. a Kikugawy u tamara II. Ze stejného období stojí za zmínku ještě díla Šikimara a Rakumara. Také novější grafické dílo z 19. století je ve sbírce Náprstkova muzea velmi kvalitně zastoupeno. Zajímavé jsou i příležitostné tisky surimono, ] z nichž několik patří k opravdu velmi cenným u kázkám japonské grafiky přelomu 18. a 19. století. (CD ROM katalog: Kraemerová, A., Joe Hloucha and Náprstek Museum´s Collection, Praha, Národní muzeum 2009)

Barevný dřevořez. Kacušika Hokusai: Pohled na krajinu Fudžimigahara, list ze série Fugaku sandžúrokkei. Tisk na papíře. Japonsko, 1831-1832.<br />Rozměry: 26 x 38 cm.<br />Inv. č. NpM5/38178

Barevný dřevořez. Kacušika Hokusai: Pohled na krajinu Fudžimigahara, list ze série Fugaku sandžúrokkei. Tisk na papíře. Japonsko, 1831-1832.
Rozměry: 26 x 38 cm.
Inv. č. NpM5/38178

Vertikální svitek. Stojící Buddha Amida. Malba na šepsovém hedvábí tekutým zlatem a minerálními barvami, montováno ve třech druzích brokátu. Japonsko, konec 14. století.<br />Rozměry: v. 61 cm, š. 43 cm.<br />Inv. č. NpM5/20788

Vertikální svitek. Stojící Buddha Amida. Malba na šepsovém hedvábí tekutým zlatem a minerálními barvami, montováno ve třech druzích brokátu. Japonsko, konec 14. století.
Rozměry: v. 61 cm, š. 43 cm.
Inv. č. NpM5/20788

Je obtížné charakterizovat sbírku jako celek, ale nejvíce četné jsou tisky mistrů 19. století, Kunisady (250), Kunijošiho (250), Hokusaie (100) a Hirošigeho (400). Dále k významným souborům náleží sbírka tzv. ósackých dřevořezů (více než 500 listů) (CD ROM: Kraemerová, A., Ósacký dřevořez, Praha, Národní muzeum 2008/. Je nutné zmínit ještě kvantitativně velmi obsáhlou kolekci prací školy u tagawa. Jsou to triptychy s tematikou japonských válečníků, herecké scény či tisky oslavující výjimečné krasavice té doby. k nim je nutno přiřadit ještě zajímavou sérii grafických tisků doby Meidži, především ovšem dílo Jošitošiho, Jošitory a autorů věnujících se válečným tiskům s tematikou čínsko-japonské a rusko-japonské války, kterých v muzeu objevíme asi 300 listů (Kraemerová, A.: Report on War Prints in the Japanese Collection of the Náprstek Museum, Prague. Annals of the Náprstek Museum, Praha, 29, 2008 ss. 77-85). Součástí grafické sbírky jsou i černobílé, ručně kolorované fotografie pořízené japonskými fotografy na konci 19. století a zakoupené Joe Hlouchou při jeho prvním pobytu v Japonsku (525 kusů). (CD ROM: Japonsko. Ručně kolorované fotografie ze sbírky Joe Hlouchy. Praha, Národní muzeum 2006.)

V japonské sbírce je zastoupena rovněž malba. v prvé řadě je nutno zmínit šestidílný paraván z počátku 17. století nebo stejně velkou zástěnu od anonymního autora z počátku 19. století. u kázky zenistické malby na tzv. paravánku ve stylu harimaze pocházejí z dílen několika japonských autorů 2. poloviny 18. století. Celkem je malba zastoupena asi 700 díly velmi různorodé kvality. Patrně k nejstarší u kázce malby patří stojící postava Buddhy Amidy ze 14. století.

Soška. Krasavice nesoucí zásobnici. Porcelán, malba červeným, černým, zeleným a modrým emailem na polevě. Arita, Japonsko, styl dílny Kakiemon 1670-1690.
Rozměry: v. 30,7 cm.<br />Inv. č. NpM5/16433

Soška. Krasavice nesoucí zásobnici. Porcelán, malba červeným, černým, zeleným a modrým emailem na polevě. Arita, Japonsko, styl dílny Kakiemon 1670-1690. Rozměry: v. 30,7 cm.
Inv. č. NpM5/16433

Dalším u celeným souborem je kolekce japonské keramiky, která celkem obsahuje asi 1600 exponátů. z tohoto množství zaujme především asi sto exponátů pocházejících z porcelánových pecí v Aritě na ostrově Kjúšú, které spadají do období konce 17. až počátku 19. století. Kromě starého aritského porcelánu nalezneme ve sbírce též u kázky mladší porcelánové aritské produkce, práce firem Kóranša a Fukagawa a také jiná keramická díla z 2. poloviny 19. a počátku 20. století. (Suchomel, F. a Suchomelová, M., Mistrovská díla japonského porcelánu. Praha, Národní galerie v Praze 1997) Kromě toho k jedinečným exponátům patří také nikdy nevystavený model japonské lékárny a souprava 40 keramických neglazovaných nádob autenticky používaných v japonských lékárnách ve 2. polovině 19. století a stále ještě obsahujících zbytky substancí. Do Prahy je přivezl E. S.Vráz a v roce 1897 je Společnost lékárníků darovala muzeu. v Náprstkově muzeu objevíme asi 170 předmětů dekorovaných technikou cloissoné. v Evropě konce 19. a počátku 20. století byly tyto předměty pro svou dekorativnost vysoce ceněny. Proto také mnoho z nich bylo vyrobeno pro evropské u živatele. (CD ROM: Černá, Z. a Suchomel, F., Emaily Dálného východu. Roztoky u  Prahy, Středočeské muzeum 2002)

Čtyřdílná krabička na medikamenty a osobní razítko, inró. Dřevo kryté lakem a vykládané perletí. Japonsko, 19. století.<br />Rozměry: v. 7,8 cm, š. 7,4 cm, hl. 1,9 cm.<br />Inv. č. NpM5/30048.

Čtyřdílná krabička na medikamenty a osobní razítko, inró. Dřevo kryté lakem a vykládané perletí. Japonsko, 19. století.
Rozměry: v. 7,8 cm, š. 7,4 cm, hl. 1,9 cm.
Inv. č. NpM5/30048.

Asi 400 exponátů tvoří malou, ale pěknou kolekci u měleckých lakových prací, kterou doplňuje stejný počet lakovaného nádobí denní potřeby. Nejstaršími exponáty jsou dvě truhly a dvě šperkovnice vyrobené v tzv. nambanském stylu v období Momojama (Suchomel, F. a Suchomelová, M., Plocha zrozená k dekoru, japonské u mění laku 16.–19. století. Praha, Národní galerie v Praze 2002) Ke sbírce laků patří i soubor krabiček na medikamenty a osobní razítko inró a knoflíky necuke (CD ROM katalog: Okimono – necuke. Sbírka Náprstkova muzea v Praze. Praha, Národní muzeum, 2003)

Mečová záštita. Železo, prolamování, na pozadí negativní siluety stylizované chryzantémy letící divoké husy. Signováno ganso Fusajoši, škola Higo. Japonsko, polovina 18. století.<br />Rozměry: průměr 8,1 cm.<br />Inv. č. NpM5/55423

Mečová záštita. Železo, prolamování, na pozadí negativní siluety stylizované chryzantémy letící divoké husy. Signováno ganso Fusajoši, škola Higo. Japonsko, polovina 18. století.
Rozměry: průměr 8,1 cm.
Inv. č. NpM5/55423

Jiným výborně zastoupeným odvětvím japonského u měleckého řemesla je mečířství a mečové ozdoby. Zvláště sbírka mečových ozdob, mečových záštit cuba (506 kusů), nákončí pochvy kašira, ozdoby jílců menuki (76 kusů) a rukojetí malých nožíků kozuka (48), zaujme svým dobrým zmapováním rozličných zdobných proudů a škol. Nalezneme mezi nimi jak jednoduché práce z 16. století, tak i pozdější výrobky z 18. a 19. století.

Sbírka mečů obsahuje asi 220 všech typů od nejstarších čepelí ze 13. a 14. století až po suvenýrové zboží konce 19. století. Za nejslavnější exempláře, které jsou signované, lze jmenovat čepele mečířů jako Tama Mijajuki nebo Izumi no kami Kanemicu, případně Bišú Osafune Tadamicu.

K samurajské výbavě patří také zbroj, několik kompletů a přes 200 samostatných částí jako jsou přílby, rukávce, náholenice, chrániče stehen, obličejové masky a kyrysy. (CD ROM: Kraemerová, A.: Vzpomínky na samurajskou slávu. Praha, Národní muzeum 2001)

V neposlední řadě je nutné k japonské kolekci přiřadit rovněž menší sbírku starších tradičních dřevěných hraček, více než 700 kusů japonského textilu a ucelenou sbírku typů japonských látek (1300) a asi 850 barvířských šablon katagami, na kterých můžeme obdivovat především dokonale propracovanou dobovou ornamentiku (Boháčková, L., Japanese Stencils in the Náprstek Museum. Part I: Annals of the Náprstek Museum, Praha. 11, 1983; Part II: Annals of the náprstek Museum, Praha, 12, 1984; Part III: Annals of the náprstek Museum, Praha, 13, 1985; part IV: Annals of the Náprstek Museum, Praha, 14, 1987)

Panenka na hraní s pohyblivými končetinami. Papírová hmota, dřevo, textil. Japonsko, počátek 20. století.<br />Rozměry: v. 23 cm.<br />Inv. č. NpM5/34438

Panenka na hraní s pohyblivými končetinami. Papírová hmota, dřevo, textil. Japonsko, počátek 20. století.
Rozměry: v. 23 cm.
Inv. č. NpM5/34438

Tradiční hračky, zejména loutky používané jako dekorace pro svátek děvčátek byly u ž od 2. poloviny 19. století součástí japonské sbírky. k nim se řadí dřevěné a hliněné hračky nově v roce 2009 obohacené nákupem sbírky významné japanoložky W.Winkelhöferové, takže nyní celkový počet hraček dosahuje počtu 1000 kusů.

Zpět na Podsbírka asijských kultur


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel