EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Archiv Náprstkova muzea

Adresa: Národní muzeum-Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Betlémské náměstí 1
Praha 1
110 00

Kontakt:

Archivář: PhDr. Martin Šámal
Email: martin_samal@nm.cz
Telefon: 224 497 508

Badatelské hodiny:

ÚT: 9.00-12.00
ST: 13.00-18.00

Služby jsou poskytovány na základě telefonické nebo e-mailové objednávky.

Historie Archivu NpM

fotografie krabic s archivaliemi v regálu

Uložení archiválií v Archivu Náprstkova muzea

Archiv NpM vznikal postupně a spontánně. Jeho základem se stala písemná pozůstalost zakladatele muzea Vojty Náprstka.

Většina materiálu, který je nyní uložen v archivu, se sem však dostala až po jeho smrti. Přestože nikdy nebyla stanovena pravidla a kritéria, kterými by se řídily akvizice písemných dokumentů, vždy se více či méně respektovalo zaměření muzea a oblast zájmů jeho zakladatele. Do muzea se proto zprvu přijímaly především pozůstalosti různých cestovatelů, vědců a dalších osobností, které patřily ke kruhu Náprstkových přátel.

Vojta Náprstek se velmi zajímal o život našich krajanů v zahraničí. Všemožně je podporoval, ale také shromažďoval dokumentační materiál, např. knihy, krajanský tisk apod. Po jeho smrti se dokumentace dále rozrůstala a v období první republiky sem byly dokonce uloženy dokumenty Československého ústavu zahraničního (ČÚZ), který se programově zabýval studiem našich krajanů.
V pozdější době se při přejímání materiálu vazba na osobu zakladatele stále více uvolňovala. Do archivu se dostávaly pozůstalosti novodobých vědců, většinou etnografů, dále pozůstalosti pracovníků NpM apod. V moderní době se sem pak ukládala i soudobá dokumentace např. výstavní činnosti a akcí NpM apod.

Jakým způsobem nakládal Vojta Náprstek se svou písemnou dokumentací, dnes již nemůžeme přesně říci. Zatímco některé dopisy si vlepoval do svých výstřižkových knih, jiné patrně bez jakéhokoli třídění zakládal. Velice zajímavá je v této souvislosti korespondence z období jeho pobytu v Americe (1848-1858). Tu si pečlivě evidoval a vytvářel dokonce vlastní evidenční pomůcky, např. kopiáře došlé a odeslané pošty. Jednalo se však jen o krátkou, uzavřenou etapu. Ostatně by to ani nebylo možné. Angažoval se v politice, společenském, spolkovém i kulturním životě a jeho korespondence vzrostla natolik, že ji sám nestačil ani vyřizovat, natož aby ji nějakým způsobem třídil nebo pořádal. Z období po jeho smrti rovněž nemáme žádné doklady o tom, že by se písemnými materiály někdo zabýval.

Ještě za Náprstkova života pracoval v jeho knihovně Stanislav Kodym. Náprstka nabádal, aby svou korespondenci utřídil, avšak Náprstek na tuto výzvu nereagoval. Kodym tedy alespoň část Náprstkovy korespondence opatřil stručným regestem, který přišpendlil k originálu dopisu. Patrně se nejednalo o definitivní zpracování materiálu, ale o přípravnou práci pro pozdější důkladnější zpracování, např. ve formě nějakého katalogu nebo indexu apod. K tomu ovšem nedošlo. Přesto jsou zmíněné regesty dokladem zřejmě vůbec prvního pokusu o zpracování rozsáhlého archivního materiálu v NpM.

fotografie hřbetů knih v regalu

Uložení Scrap-books

Teprve v polovině 30. let 20. století se písemné dokumentaci začal věnovat PhDr. Bohumír Lifka. Do poloviny 50. let roztřídil, uspořádal a sepsal část Náprstkovy pozůstalosti, a také část dokumentace našich krajanů v zahraničí. Možná již tehdy byla těmto dokumentům vyčleněna zvláštní místnost - archiv. Nicméně i přesto ještě v 60. letech 20. století byly při demolici různých přístavků a kůlen ve dvoře muzea nalézány větší či menší soubory neuspořádaných písemností.

Archiv byl až do roku 2011 součástí Knihovny NpM. Většinu archivního materiálu sepsala v 90. letech knihovnice Ludmila Vilímová a od té doby byly archiválie využívány badately. Přehled o materiálu však skýtal pouze soupis jednotlivých krabic a lístkový katalog. Od roku 2009 se proto materiál archivně pořádá podle metodiky Archivu Národního muzea. Archivní pomůcky se vytvářejí v programu Bach Inventáře 2007 a zároveň se vybrané archiválie digitalizují. Od roku 2011 jsou zdejší archivní fondy evidovány v centrální evidenci Národního archivního dědictví (NAD). Ve stejném roce byl archiv vyčleněn z Knihovny NpM a zařazen do sbírkového oddělení NpM.

Charakteristika Archivu NpM

Archiv NpM není akreditovaným archivem. Je součástí sbírkového oddělení NpM, přičemž metodicky na něj dohlíží Archiv Národního muzea. Je v něm uloženo přibližně 200 bm archiválií převážně z období 2. poloviny 19. století.

Archiv obsahuje zhruba 100 archivních fondů a sbírek. Většinu z nich představují osobní fondy, čili písemné pozůstalosti různých osobností. Stěžejním fondem je samozřejmě fond zakladatele muzea Vojty Náprstka a jeho rodiny. Kromě něj jsou v archivu uloženy především osobní fondy našich předních cestovatelů (Holub, Frič, aj.), vědeckých pracovníků, většinou etnografů (Pertold, Krása), ale také krajanských osobností (pěvkyně Jarmila Novotná). V mnohem menší míře jsou zde zastoupeny ostatní fondy např. spolkové (První český pensionát pro dívky v Praze, Domácnost, Americký klub dám) nebo institucionární (Československý ústav zahraniční).

V archivu jsou uloženy také dvě rozsáhlé archivní sbírky. Jedná se o sbírku Krajanství, která obsahuje materiály dokumentující život našich krajanů v zahraničí a sbírka Scrap-books, tedy soubor 320 výstřižkových knih.

Archivní materiál je z větší části neuspořádán. Přehled o materiálu skýtá pouze soupis jednotlivých krabic a jmenný, lístkový katalog. Od roku 2009 se materiál archivně pořádá podle metodiky Archivu Národního muzea. Archivní pomůcky se vytvářejí v programu Bach Inventáře 2007 a zároveň se vybrané archiválie digitalizují. Od roku 2011 jsou archivní fondy evidovány v centrální evidenci Národního archivního dědictví (NAD).


 


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel