EnglishFacebookTwitterInstagram

Akce Českého muzea hudby

Akce (30.11.2017)

Cyklus přednášek k výstavě Antonín Dvořák a zbožnost

Přednášky předních dvořákovských muzikologů

Prostor: Muzeum Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20, Praha 2

Během listopadu proběhne v Muzeu Antonína Dvořáka cyklus přednášek předních dvořákovských muzikologů, kteří blíže představí Dvořákova oratoria Stabat Mater a Svatá Ludmila nebo Mši D dur „Lužanskou“. Při této příležitosti budou k vidění také originální rukopisy těchto skladeb.

Výstava Antonín Dvořák a zbožnost v 1. patře muzea představuje skladatele jako upřímného křesťana. Dvořákovo životní motto "Bůh, láska, vlast!" poukazuje na skladatelovy hodnoty v celé jejich šíři – nejen pevná víra, ale také věrná láska a pravdivé vlastenectví byly pilíři jeho světonázoru.

Program přednášek:

  • 2. 11. 2017 od 17.30 David Beveridge: Oratorium Svatá Ludmila: Vznik, podstata a osudy jednoho z největších děl Antonína Dvořáka
  • 9. 11. 2017 od 17.30 Haig Utidjian: Dvořákova "Lužanská" známá i neznámá
  • 22. 11. 2017 od 17.30 Markéta Hallová: Ke vzniku Dvořákova oratoria Stabat Mater
  • 30. 11. 2017 od 17.30 Tomáš Slavický, Antonín Dvořák a hudební tradice kostelních kůrů (Původně plánovaná přednáška Jan Kachlík: Raná historie provozování Dvořákovy duchovní kantáty Stabat Mater byla zrušena. Omlouváme se a děkujem za pochopení.)
Vstupné 30 Kč
Přednášky jsou v českém jazyce.
 

 

O přednáškách:

fotografie not 

David Beveridge
Oratorium Svatá Ludmila: Vznik, podstata a osudy jednoho z největších děl Antonína Dvořáka
Koncem roku 1901 vyslovil vážený český hudební kritik Emanuel Chvála názor, že největším dílem Antonína Dvořáka je jeho oratorium Svatá Ludmila. Měl pravdu? V každém případě jde o jedno z Dvořákových nejrozsáhlejších děl (kromě oper), jež obsahuje obrovský poklad překrásné hudby přesvědčivě a podmanivě líčící příběh o příchodu křesťanství do Čech. I když většinu svých „vlasteneckých“ děl vytvořil Dvořák na základě cizího podnětu, v tomto případě zvolil český námět sám a požádal jednoho z největších českých básníků Jaroslava Vrchlického, aby napsal libreto. Do komponování vložil obrovské úsilí a intenzivně pracoval s Vrchlickým na své představě libreta. Premiéra vzbudila u mnoha posluchačů velké nadšení, nicméně i díky nešťastné shodě okolností se časem v Anglii ustálil názor, že v „Ludmile“ Dvořák selhal. Dlouhodobě k tomu přispěl i mýtus, že z Dvořákovy tvorby jsou nejvýznamnější díla instrumentální. Chvála se tedy příliš nemýlil. Pokud Svatá Ludmila není vůbec největším Dvořákovým dílem, skutečně se řadí v rámci nespočtu jeho výtvorů mezi ty nejimpozantnější a nejkrásnější.
 


obrázek koncertu v Albert hall

Haig Utidjian
Dvořákova „Lužanská“ známá i neznámá
Zůstalo nám zachováno několik dokumentů, které slouží jako svědectví dlouhodobého tvůrčího procesu jednoho z nejzajímavějších a nejkrásnějších děl Antonína Dvořáka – Mše D dur, nazývané též „Lužanská“. Většina rukopisů k „Lužanské“ zůstává neznámá nejen milovníkům Dvořákovy tvorby, ale i profesionálním hudebníkům. Cílem přednášky je proto mapovat a stručně hodnotit tyto prameny, které nám jako celek umožňují alespoň částečně sledovat myšlenky skladatele, a zároveň prezentovat neprávem přehlíženou verzi „Lužanské“ mše s doprovodem varhan, violoncell a kontrabasů a zařadit ji v rámci stemmatu rukopisných zdrojů této mše. Novodobou světovou premiéru této verze dirigoval Haig Utidjian v Kolíně nad Rýnem v roce 2014 a nyní připravuje kritickou edici k vydání. 
 


Obrázek Royal albert hall

Markéta Hallová
Ke vzniku Dvořákova oratoria Stabat Mater
Na mezinárodní konferenci o Dvořákově díle konané v Národním muzeu roku 2004 přednesla Markéta Hallová příspěvek o první verzi Dvořákova oratoria Stabat Mater, která zůstala do té nepovšimnuta odborníky od Dvořákových dob v rodině jeho přátel Hušpauerových-Baborovských v Příbrami (později v Brně). Tato verze pro sólisty, sbor a klavír (datovaná 19. 2. – 7. 5. 1876) obsahovala sedm částí a skladatel ji zaslal jako přílohu své žádosti o stipendium do Vídně. Definitivní, obecně známou orchestrální verzi vytvořil Dvořák v následujícím roce (říjen až 13. listopad 1877), přičemž oratorium rozšířil o další tři části. Na letošním prologu festivalu Dvořákova Praha zazněla tato dlouho neznámá klavírní verze v Kroměříži poprvé v České republice (3. 9. 2017), přičemž v zahraničí byla provedena jako zajímavé dvořákovské novum již vícekrát. Přednáška doplněná nahrávkami a obrazovými doklady se bude zabývat srovnáním prvé verze s konečným zněním a celkovou genezí tohoto významného Dvořákova díla.
 

 
Tomáš Slavický
Antonín Dvořák a hudební tradice kostelních kůrů
Zakotvenost Dvořákovy osobnosti v tradici kostelní hudby, kterou on sám nijak nepopíral, se později stávala zdrojem přiznávaných i nepřiznávaných problémů, které se promítaly i do hodnocení Dvořákova díla. Chceme-li se na tuto otázku podívat bez předsudků, musíme se zajímat jak o dobový styl zbožnosti, tak i o praxi kostelní hudby. Obojí prošlo během 19. století celkem radikálním vývojem. Antonín Dvořák během svého života prošel několika prostředími, která měla nemalý vliv na jeho skladatelský vývoj. Za pozornost stojí především doba Dvořákova dětství, kdy bylo vzdělávání ve víře redukováno na poosvícenskou praktickou morálku, a zbývající volný prostor vyplňovala lidová zbožnost. Dále je to prostředí kůru ve Zlonicích jako dějiště prvních kontaktů s většími hudebními díly, poté Dvořákova studia na varhanické škole, a posléze kontakt s cecilskou reformou během varhanického působení na kůru kostela sv. Vojtěcha v Praze. Konečně je třeba zmínit Dvořákovo vyhledávání nejnovějších impulzů, které je dosvědčeno pamětníky, a patří k němu především zájem o činnost benediktinů v pražských Emauzích a reformovaný gregoriánský chorál. Otevírá se prostor k poznání a interpretaci širokého spektra vlivů, od tradovaných archaismů a stylizovaných instrumentačních barev, až po práci s modální harmonií. 

 

Zpět

Zobrazit výpis článků


Newsletter       Plná verze stránek

      Webové stránky: NETservis s.r.o.       Zřizovatel: Zřizovatel