EnglishFacebookTwitterInstagram

Historická sbírka

Historická sbírka zahrnuje všechny historicky cenné předměty, které mohou sloužit jako hmotné, obrazové a popř. i textové prameny k událostem, osobám a místům významným pro dějiny českých zemí, či které jsou důležité pro poznání hospodářského, politického, sociálního a kulturního života na tomto území ve sledovaném období (9. století – 1918, s přesahy). Zaměřuje se na dějiny obyvatel na území dnešních Čech, Moravy a Slezska, okrajově však sleduje i ostatní teritoria, jež měla k českým dějinám v uvedeném období nějaký vztah.

Základem historické sbírky se nestaly bohaté poklady panovnického dvora, jako tomu mnohdy bylo v jiných zemích, ale převážně jen skrovné dary nadšených jednotlivců. Sbírky historického a uměleckého charakteru tak během 19. století narůstaly jen velmi pomalu a obtížně. Do jejich růstu se promítalo i to, že od počátku existence muzea byly přednostně budovány (kromě knihovny a archivu) sbírky přírodovědné a mnohé historické obory, jako např. historická archeologie nebo dějiny umění, se teprve rodily.

Sbírka oddělení starších českých dějin patří k nejrozmanitějším v celém Národním muzeu. Jednotlivé její soubory se od sebe liší svým rozsahem, významem, ale i stupněm odborného zpracování a využívání.

Sbírku oddělení starších českých dějin členíme na tyto soubory:

historickoarcheologická sbírka, sochy a fragmenty architektury z kamene, sádrové modely a odlitky, zbraně a zbroj, bohoslužebné předměty, lékárenské předměty, porcelán, sklo, keramika, obecné kovy, zvony, drahé kovy, šperky, polodrahokamy a drahokamy, medaile a vyznamenání, odznaky, hračky a hry, dřevěné předměty, dřevořezby, nábytek, předměty ze vzácnějších přírodních materiálů, vosk, textil, oděvní doplňky, spinadla, obrazy, grafika, svaté obrázky, mapy a plány, kresby, fotografie a skleněné fotografické desky, pohlednice, papír a tisky, tiskařské štočky a desky, psací potřeby, pečetidla a pečetě, šicí potřeby, hodiny, měřické přístroje, řemeslné nástroje a pomůcky, příbory, kuřácké potřeby, pouzdra a obaly a osobní památky,

Zpřístupnění historické sbírky veřejnosti

Sbírkové předměty je možné shlédnout v krátkodobých výstavách a v několika stálých expozicích. Sbírka je veřejnosti představována také prostřednictvím přednášek, publikováním v odborném i populárním tisku (Publikace pracovníků Oddělení starších českých dějin), v rozhlase, televizi, webových stránkách (např. CES, Athena) apod. Ročně je také zapůjčováno přibližně 500 sbírkových předmětů na domácí i zahraniční výstavy jiných muzeí a galerií.

Historickou sbírku spravuje Oddělení starších českých dějin.

Kontakt

Sbírku spravuje Oddělení starších českých dějin

Přehled oddělení Historického muzea


Historickoarcheologická sbírka

Jednu ze základních sbírek oddělení tvoří předměty získané archeologickým výzkumem, přesněji sbírky, jimiž se zabývá obor historické archeologie. Vzhledem k tomu, že tyto sbírky v oddělení nebyly nikdy ukládány do depozitářů podle způsobu získání, ale podle své materiálové podstaty, jež určuje i způsob jejich ochrany, jsou dnes původní historicko-archeologické nálezové celky soustředěny nejen v depozitářích keramiky, ale tvoří i součásti sbírek uměleckého řemesla, jako obecných kovů, drahých kovů, zbraní a zbroje či sbírky Lapidária apod. Sbírka je průběžně vytvářena díky náhodným nálezům i samostatným archeologickým výzkumům prováděným pracovníky oddělení už od konce 19. století. Po výzkumech vedených v minulosti historiky a historiky umění jsou od roku 1984 prováděny další výzkumy profesionálním archeologem středověku. Historicko-archeologická sbírka dnes má několik desítek tisíc kusů, které dokumentují poměrně komplexně hmotnou kulturu na území dnešní České republiky v období 9. až 19. století, s těžištěm v období vrcholného středověku (13. až 15. století). Je to bohatý sortiment památek z četných lokalit, především z vesnic, měst, hradů, tvrzí a klášterů. Sbírka obsahuje velmi početný soubor keramiky, ale též rozsáhlé ucelené soubory středověkých dlaždic a reliéfních kamnových kachlů, jež patří k nejreprezentativnějším v České republice. Má i několik světově proslulých unikátů.
Nahoru

Sochy a fragmenty architektury z kamene

Tato evropsky významná sbírka je soustředěna v samostatné budově na pražském Výstavišti, kde existuje pod názvem Lapidárium Národního muzea již jedno století. Nejvýznamnější předměty sbírky jsou dnes vystaveny v nové expozici, zpřístupněné od roku 1993. V devíti velkých sálech o ploše kolem 1 500 m2 je instalováno více než 700 exponátů. Méně významné kusy, většinou jen fragmenty, jsou ve třech zdejších depozitářích (přibližně 2 000 kusů). Sbírka obsahuje umělecké a uměleckořemeslné kamenné práce z Čech, především však z Prahy, z časového úseku od 11. do počátku 20. století. Spolu s kamennými artefakty jsou v Lapidáriu uloženy a ojediněle i vystaveny také architektonické plastiky z dalších sochařských materiálů, jako z bronzu, terakoty, sádry a štuku. V Lapidáriu jsou především sochy a architektonické detaily, které z různých důvodů nemohly zůstat na původním místě a byly pro svou uměleckou či historickou cenu zařazeny do muzejních sbírek. Mezi řadou evropských lapidárií má pražské primát jak pro rozsáhlost teritoria, z kterého jednotlivé kusy pocházejí, tak pro ucelenost a přehlednost, s jakou dokumentuje vývoj kamenosochařského umění a řemesla od doby románské až k historismům přelomu 19. a 20. století. Vyniká i vynalézavou a esteticky působivou instalací, jejíž zásluhou bylo Lapidárium brzy po svém znovuotevření zařazeno mezi desítku nejlepších evropských muzeí roku 1995. Mnohé z exponátů Lapidária se staly neodmyslitelnou součástí ilustrací v učebnicích a přehledných kompendiích o dějinách výtvarného umění v Čechách.
Nahoru

Sádrové modely a odlitky

Kolekce je rozčleněna na modely a odlitky architektonických plastik, uložených a zčásti vystavených v Lapidáriu, a na modely a odlitky interiérových soch, reliéfů a dalších předmětů, jež jsou uloženy jinde. Materiál se dělí i kvalitativně, a to na originální přípravné skici a modely, jež sloužily sochařům a štukatérům jako mezistupně při jejich tvůrčí práci, a na následné odlitky, jež jsou vlastně pouhými kopiemi, a mají tedy spíše dokumentární cenu. K soustavnému odlévání nápisových památek, reliéfů a soch vyzýval již před polovinou 19. století František Palacký. Z té doby se však pro křehkost sádry zachovalo těchto odlitků jen velmi málo. Nejstaršími jsou zřejmě sádrové kopie byst z triforia chrámu sv. Víta na Pražském hradě, odlévané postupně v letech 1844 až 1862 Giovannim Pellegrinim. Sbírka sádrových plastik má dnes několik set kusů a sestává především z byst slavných osobností. Mezi pozoruhodné exempláře patří též několik technicky dokonalých a dokumentárně nesmírně cenných odlitků pořízených z detailů románských a gotických staveb již na konci 19. století.
Nahoru

Zbraně a zbroj

Sbírka zbraní a zbroje patří v oddělení k nejstarším a nejcennějším. První přírůstky přicházely do muzea formou darů už ve 20. letech 19. století. Dnes sbírka obsahuje asi 3 320 předmětů, z toho asi 600 zbraní palných, 770 chladných a zbytek, tj. přibližně 1 950 kusů, tvoří mechanické střelné zbraně, zbroj, její součástky, příslušenství ke zbraním, střely a náboje. Kolekce zahrnuje zbraně a zbroj od 12. do počátku 20. století, pocházející především z území Čech a Moravy. V menší míře se zde vyskytují i zbraně z ostatních zemí Evropy. Z nejstarších středověkých zbraní jsou to především románské a gotické meče a dýky, získané archeologickými výzkumy. Velmi cenným souborem jsou hákovnice a tarasnice z 15. století, patřící mezi nejstarší palné zbraně u nás. Mezi unikáty lze počítat malované pavézy z 15. století: např. pavézu s Davidem a Goliášem, kutnohorskou pavézu se sv. Václavem, pavézu se sv. Jiřím, pavézy se znakem Starého Města pražského ad. Zcela jedinečným, nově odborně zhodnoceným kusem je kruhový dřevěný štít s mistrovsky malovanou fantaskní výzdobou z poloviny 16. století, jež je dílem neznámého následníka Hieronyma Bosche. V poslední době se akvizice soustřeďují především na zbraně lovecké, neboť sbírky bojových zbraní buduje hlavně Vojenské historické muzeum v Praze.
Nahoru

Bohoslužebné předměty

Tato sbírka obsahuje více než 1 000 předmětů liturgické povahy, jež sloužily v naprosté většině katolickému ritu. Patří sem např. kalichy s paténami, monstrance, ciboria, kadidelnice, mešní konvičky, věčná světla, oltářní a jiné kříže, kropenky, relikviáře, biskupské berly, růžence, různé devocionálie, svátostky, křestní medaile, škapulíře, domácí oltáříky a výjimečně i jeden velký oltář a jedna kazatelna. Časově zahrnuje tato sbírka celý rozsah zájmu oddělení, tedy období 11. až počátku 20. století. K nejcennějším souborům patří tzv. poklad sv. Eligia získaný od grémia pražských zlatníků. Nejvzácnějším kusem je nepochybně relikviář na mitru sv. Eligia, který vznikl na přání Karla IV. Velmi cenný je též soubor středověkých poutních odznaků, pocházejících z Čech a z Francie.
Nahoru

Lékárenské předměty

Tato speciální sbírka, čítající přibližně 2 500 předmětů, je dnes nejkvalitnější a nejrozsáhlejší sbírkou uměleckořemeslného mobiliáře a inventáře historických lékáren na území České republiky. O její vznik se zasloužila Farmaceutická společnost v Praze, založená roku 1871, jež se po léta zabývala mj. i shromažďováním lékárnických starožitností. Shromážděné kolekce byly představeny na velkých pražských výstavách v letech 1891 a 1895 a po jejich skončení přešly do muzea. V následujících desetiletích byly dále systematicky rozšiřovány. V roce 1973 získalo oddělení starších českých dějin koupí kompletní vybavení lékárenské oficíny pražské Dittrichovy lékárny U zlatého lva. Mobiliář byl zhotoven po roce 1821 a dodnes se zachoval i s doplňujícím inventářem na původním místě v domě čp. 219 na Malé Straně, v Nerudově ulici 32. Lékárenská sbírka dnes obsahuje kromě tří mobiliářových celků lékáren ze 17., 18. a 19. století především rozsáhlou kolekci lékárnických nádob, ale také zařízení lékárenských laboratoří, domácí lékárničky, staré obaly od léků, ale i doprovodný materiál ikonografický. Soubor je svou kvalitou srovnatelný s předními sbírkami lékárenských památek v Evropě. Od roku 1997 do roku 2008 byla v bývalé Dittrichově lékárně v Nerudově ulici Expozice historických lékáren, která kromě výběru předmětů ze starších muzejních sbírek prezentovala i na místě dochovanou původní oficínu.
Nahoru

Porcelán

Sbírka porcelánu, budovaná intenzivněji až po založení oddělení roku 1892, má nyní asi 3 300 kusů. Obsahuje téměř výhradně porcelán vyrobený v českých manufakturách. Výjimkou je např. soubor porcelánu o 218 kusech z majetku císaře Maxmiliána Mexického, převážně anglického, zčásti francouzského a vídeňského původu z let 1864 - 1867, získaný z pozůstalosti lékárníka F. Kasky. Sbírka obsahuje několik velmi vzácných exemplářů nejstarších výrobků českých porcelánek a kromě typických předmětů stolního nádobí zahrnuje asi 800 kusů figurálního porcelánu, včetně byst významných osobností. Zvláštností jsou litofánová stínítka. Mezi unikátní kusy patří např. malovaný koflík míšeňské výroby, který užívala císařovna Alžběta Kristina Brunšvická, manželka Karla VI., při svém léčebném pobytu v Karlových Varech roku 1721. Muzeu ho daroval v roce 1820 hrabě Jan Rudolf Chotek.
Nahoru

Sklo

Sbírka obsahuje převážně sklo české provenience v časovém rozsahu od středověku po počátek 20. století, s převahou skla z 19. věku. V současné době má více než 4 000 sbírkových předmětů a patří k největším v České republice. Kromě standardních předmětů stolních výbav obsahuje také zrcadla, lustry, středověké i novověké vitraje, malované renesanční okenní terče, různé podmalby na skle, technicky zajímavé dvojstěnné číšky atd. Cennou součástí jsou i středověké fragmenty získané archeologickými výzkumy. Sbírka má též několik specifik. Např. jsou v ní cílevědomě shromažďovány exempláře datované letopočty, obsahuje mnohé soubory a kusy zajímavé svou historií či vztahem k jednotlivým osobnostem českých dějin apod.
Nahoru

Obecné kovy

Největší skupinu sbírky tvoří přirozeně předměty železné (asi 3 300 kusů), pocházející z větší části z archeologických nálezů. Jde především o běžné venkovské i městské nářadí a nástroje, o různá kování, koňskou výstroj atd. Ve značné míře jsou zastoupeny klíče a zámky, kované truhly, žehličky, oplatnice. Specialitou jsou mučicí nástroje. K železu patří i litinové sošky, reliéfy a uměleckořemeslné drobnosti. Sbírka cínu je na druhém místě svou početností (více než 1 500 kusů), svým významem však vyniká nad ostatní kovy této skupiny. Byla dlouhodobě a velmi cílevědomě budována, takže dnes zahrnuje produkci českého cínu od 16. do 20. století. Vyniká širokým sortimentem předmětů, od příborů a nejrůznějšího jídelního náčiní až k liturgickým předmětům jako jsou svícny, věčná světla, krucifixy, lavaba apod. Menší, ale cennou skupinou jsou cechovní konvice, zajímavé jsou i židovské mísy. Předmětů z mosazi je asi 800. Jde o užitkové předměty z domácností (hmoždíře, mísy, svícny, kování), o liturgické předměty (kadidelnice, krucifixy, kropenky, křestní mísy, monstrance aj.) a o plastiky. Soubor asi 500 bronzových předmětů je tvořen především archeologickými nálezy. K nejcennějším z nich patří románské relikviářové křížky, gotické korpusy, akvamanile, klepadla, hmoždíře apod. Patří sem však i reliéfy, bysty a sochy, včetně jezdeckého pomníku císaře Františka I. a pomníku maršála Radeckého, jež jsou vystaveny v Lapidáriu. Předmětů z mědi je asi 400. Jde o běžné kuchyňské nádobí, formy na pečení, ohřivadla, láhve apod. Nejméně je předmětů z olova, mezi ně však patří vzácné nápisové destičky z rakví (např. z rakve knížete Břetislava II.), schránky na autentiky a středověké poutní odznaky.
Nahoru

Zvony

Sbírka zvonů, čítající kolem stovky kusů, zahrnuje zvony i zvonky od středověku do 19. století. Obsahuje i mistrovská díla předních zvonařů renesančních Čech. Podstatná část sbírky je vystavena ve stálé expozici České zvonařství na zámku Vrchotovy Janovice.
Nahoru

Drahé kovy

Tento soubor, z něhož jsou vyčleněny liturgické předměty a šperky, zahrnuje asi 700 kusů. Patří sem různé nádoby, pohárky, holby, konvice, mísy, podnosy, příbory, flakóny, dózy a tabatěrky, trofejní poháry a čestné vavřínové věnce. Cenný je zejména soubor stříbrných předmětů o 484 kusech z 60. let 19. století , složený ze stolní výbavy mexického císaře Maxmiliána Habsburského a ze soupravy, kterou daroval císař František Josef I. Maxmiliánovu obhájci Marianu Rivovi Palaciovi.
Nahoru

Šperky, polodrahokamy a drahokamy

Z celkového množství asi 3 000 těchto sbírkových předmětů tvoří celou třetinu šperky z českého granátu. Cílevědomě a velmi kvalitně budovaná sbírka tohoto "národního šperku", zahrnující pestrou škálu typů z 19. a z počátku 20. století, patří k nejlepším v České republice. Z ostatních šperků jsou kromě typických zastoupeny mj. i šperky z jantaru, perleti, slonoviny, lávy a z lidských vlasů. K vzácným šperkům patří např. záušnice z 12. století, velký soubor asi 600 prstenů, mezi nimiž vynikají prsteny středověké a pečetní. Ke šperkům jsou přiřazeny i čelenky, vlásenky, jehlice, manžetové knoflíky atd. Menší soubor asi 150 předmětů z polodrahokamů a drahokamů obsahuje kromě gem i celé nádoby, dózy, figurky apod.
Nahoru

Medaile a vyznamenání

Sbírky tohoto druhu se shromažďují především v numismatickém oddělení Národního muzea - oddělení starších českých dějin má jen menší soubor asi 4 000 kusů. Převažují medaile (asi 3 000 kusů), a to pamětní medaile vydané na počest různých osobností (asi 1 000 kusů) či na paměť různým událostem, dále medaile spolkové, záslužné, válečné, sportovní, prémiové, satirické, zednářské, kabalistické ad. Přiřazeny jsou plakety, hrací žetony, psí a potravinové známky a výjimečně i mince. K řádovým křížům, hvězdám, miniaturám a stužkám se přidružuje i malá kolekce kokard. K unikátním exemplářům patří několik řádů Zlatého rouna, osobní řády arcivévody Ferdinanda d‚Este, jež měl na uniformě v okamžiku sarajevského atentátu, či soubor 37 mexických řádů, dekorací a medailí z prostředí císařského dvora Maxmiliána Mexického, doplněný instruktivní tabulí s kresleným zobrazením mexických vyznamenání z let 1822 - 1865.
Nahoru

Odznaky

Bohatá sbírka tohoto skromného materiálu má asi 8 až 9 000 exemplářů, především z 2. poloviny 19. a 1. poloviny 20. století. Jde o kusy dokumentující společenský život v Čechách, zhotovené z nejrozmanitějších materiálů a nejrůznějšími technikami.
Nahoru

Hračky a hry

Svět dětí, ale i dospělých z měšťanských a aristokratických vrstev je dobře reprezentován souborem asi 800 hraček a 400 společenských her, převážně z 19. a počátku 20. století. Patřily by sem i středověké keramické hračky, jež jsou součástí historickoarcheologické sbírky keramiky. Vedle klasických hraček náleží k cenným kusům soubory cínových vojáčků, "pokojíčky" včetně interiéru školní třídy či kupeckého krámu, vláčky, parní stroje a jiné mechanické hračky. Mezi hrami je zcela unikátní a početný soubor hracích karet, obsahující i velmi cenné karty renesanční.
Nahoru

Dřevěné předměty

Velmi různorodý soubor předmětů ze dřeva má asi 700 kusů. Zařazují se do něho kromě kazet, truhel, pokladnic a šperkovnic, vyřezávaných forem na perník a na máslo, soustruhovaných pohárů, mís, rychtářských ferulí, obrazových rámů, dřevěných lustrů, vězeňských klád a obojků např. také tři středověké dlabané čluny nalezené v Labi, dlouhé 7 až 9 m, velká vyřezávaná renesanční pavlač z roku 1617 z Malé Strany, gotické, renesanční, barokní a rokokové záklopové stropy, z větší části malované (vystavené v Lapidáriu Národního muzea a v Lobkovickém paláci na Pražském hradě), střelecké terče, gotické malované oltářní archy apod.
Nahoru

Dřevořezby

Kolekce dřevořezeb, z větší části polychromovaných, zahrnující asi 1 800 předmětů od rané gotiky po počátek 20. století, sestává především ze soch a reliéfů zdobících původně katolické kostely. Obzvláště cenný a bohatý je soubor gotické skulptury, počtem kusů ho předčí skulptura barokní. Vesměs jde o dosud málo vystavované, tudíž neznámé kusy. Ke známějším patří např. pozdně gotický reliéf Poslední večeře z pražské Betlémské kaple, tři unikátní modely barokních oltářů pro Louny či Brokofovo modelletto pro kamennou sochu sv. Vojtěcha na Karlův most.
Nahoru

Nábytek

Sbírka historického nábytku má sice jen kolem 1 000 kusů, ale svým objemem je hned po sbírce Lapidária nejmohutnější. Má sice i několik ukázek středověkých a renesančních, ale početně převažují kusy barokní a zejména exempláře z 19. století. Nejstarším předmětem je románská truhla z královské hrobky z katedrály sv. Víta. Původně se ve sbírce shromažďoval především mobiliář pozůstalý po významných osobnostech (Dobrovský, Hanka, Palacký, Čelakovský, Erben, Havlíček, Purkyně, Rieger, E. Grégr, Neruda, J. Jireček, A. Frič, Destinnová ad.), bohaté poválečné přírůstky však způsobily neorganické obohacování sbírky především z kvantitativního hlediska. Výběr z nábytku po obrozencích je vystaven na zámku Vrchotovy Janovice.
Nahoru

Předměty ze vzácnějších přírodních materiálů

Do této nevelké sbírky asi 400 předmětů patří kusy z kosti, rohoviny, slonoviny, perleti, želvoviny a jantaru. K cenným exemplářům patří např. středověké kostěné a perleťové poutní odznaky, gotické hřebeny, barokní soustružené poháry, rytinami zdobené nautily z lastur. Z unikátů lze připomenout zejména několik kusů ze slonoviny: francouzskou sošku Madony z 2. čtvrti 14. století, roh a lžíci zhotovené v 16. století v západní Africe a získané zřejmě pro sbírky Rudolfa II., sousoší Merkura na voze, jehož rudolfínský původ je doložen, sošky Ježíška a Madony zhotovené počátkem 17. století v Indii a přivezené jezuity v 18. století do Prahy atd.
Nahoru

Vosk

V malé skupině asi 150 předmětů z vosku jsou nejcennější ceroplastické reliéfní podobizny z 19. století, zčásti vystavené ve stálé expozici na zámku Vrchotovy Janovice, a portrétní medailóny z 18. století. Ke skupině voskových rorátových sloupků, různých figurek a reliéfů patří také dvě barokní dioramata s voskovými postavičkami lidí a tři naturalisticky vyvedené figurky anglické královny Viktorie, krále Eduarda VII. a jeho ženy Alexandry. K památečním relikviím náleží svíčka s černým flórem, kterou nesl při pohřbu Karla Havlíčka Borovského mladý Antonín Frič.
Nahoru

Textil, oděvní doplňky, spinadla

Tato sbírka patří svým rozsahem (asi 5 500 kusů) i kvalitou v oddělení starších českých dějin k nejvýznamnějším. Obsahuje cenné katolické liturgické textilie (paramenty) včetně gotických kazulí s plastickými výšivkami, či tzv. třeboňského antependia (výšivky zhotovené na popud Rožmberků koncem 14. století). Funerální textilie reprezentuje unikátní plasticky vyšívaný štít zhotovený pro pohřeb Petra Voka z Rožbmerka v roce 1612. Nejpočetnější je sbírka měšťanského a z malé části i šlechtického oděvu, zahrnující zejména dámské šaty od konce 18. do počátku 20. století. Sem patří i kolekce ojediněle dochovaných empírových šatů včetně svatebních šatů Napoleonovy manželky Marie Louisy. V menší míře obsahuje měšťanský oděv šaty pánské (výjimku tvoří uniformy, zejména úřednické) a dětské (více je dochován textil kojenecký). Unikátem je uniforma císaře Františka Josefa I. Ke sbírce patří i módní doplňky a oděvní součásti, jako spodní prádlo, punčochy, opasky, šle, šátky, šály, kravaty, boty, klobouky, vějíře, kabelky, slunečníky, vycházkové hole, bičíky, taneční pořádky, spinadla apod. Nejatraktivnější skupinu mezi módními doplňky tvoří kolekce vějířů, od rokokových až po secesní, včetně vějíře Ulriky von Lewetzow, který jí daroval J. W. Goethe, či vějíře Emy Destinnové. Cenná je sbírka bot, od ojedinělých středověkých kusů přes barokní až po boty z počátku 20. století. Ke sbírce patří i bytový textil včetně koberců, vzorníky výšivek a krajek, stuhy, prapory a korouhve.
Nahoru

Obrazy

Obrazy všech technik a formátů, včetně miniatur, tvoří kolekci asi 2 000 kusů. Stejně jako ostatní ikonografické sbírky (kresby, grafiky, fotografie, pohlednice apod.) jsou námětově soustředěny především na portréty, topografické náměty, vyobrazení historických událostí a dokumentaci životního stylu včetně dobové módy. Ve skupině obrazů a miniatur jsou početně i dokumentárně a umělecky významnou skupinou malované portréty významných i zapomenutých osob (kolem 900 kusů). Výběr z nich je vystaven v zámku Vrchotovy Janovice (19. století) a v Lobkovickém paláci na Pražském hradě (18. až 19. století).
Nahoru

Grafika

Sbírka grafiky Národního muzea dostala svůj základ roku 1863, kdy Josef Koch-Kaňka daroval muzeu 70 000 rytin. V roce 1917, kdy sbírku rozmnoženou na přibližně 130 000 kusů přebíralo historicko-archeologické oddělení (dnešní oddělení starších českých dějin) od Knihovny Národního muzea, byla k ní připojena i kolekce asi 4 000 grafik a 40 kreseb Václava Hollara, tzv. Hollareum, jež bylo státním depozitem. V roce 1942 byla celá sbírka včetně Hollarea převedena do tehdejší Zemské galerie, kde po vyhlášení Národní galerie v roce 1949 již zůstala. Dnešní sbírka grafiky soustředěná v oddělení starších českých dějin vznikala tedy až v poválečné době. Má asi 20 000 exemplářů, přičemž nejpočetněji jsou zastoupeny portréty (asi 9 000) a veduty (asi 8 000). Méně je grafik s vyobrazením historických událostí (asi 1 300), módních listů (asi 1 000) a dalších.
Nahoru

Svaté obrázky

Sbírka drobných náboženských obrázků dosáhla úctyhodného počtu asi 25 800 kusů. Svaté obrázky nejrůznějších technik, z l8. a 19. století, výjimečně i ze 17. století, zhotovované na teritoriu Čech či do Čech importované především z Rakouska a Německa, tvoří přibližně osminu všech sbírek oddělení. Přesto jde o sbírku dosud jen velmi málo využívanou.
Nahoru

Mapy a plány

Současná nevelká sbírka asi 200 exemplářů map, městských plánů a stavebních plánů vznikla stejně jako sbírka grafiky převážně v posledních desetiletích. Obsahuje především mapy Čech od 16. do 19. století, včetně dobové malované kopie Klaudyánovy mapy z roku 1518 či dvou exemplářů Müllerovy mapy Čech z roku 1720. Nechybí ani mapy cizích teritorií, včetně unikátní mapy Ameriky malované na pergamenu roku 1577 v Benátkách. Mezi plány měst, zejména Prahy, patří i velký kresebný plán Výstaviště z roku 1891 od Bohumíra Roubalíka. Plastický Langweilův model Prahy, darovaný roku 1840 do Národního muzea císařem Ferdinandem V., byl v roce 1954 darován Muzeu hlavního města Prahy. Cenný je i neúplný soubor konkurenčních soutěžních plánů na novostavbu muzejní budovy z roku 1884.
Nahoru

Kresby

Mezi asi tisícem kreseb převažují náměty topografické, v menší míře jde o portréty a figurální aj. náměty. Z hlediska kulturních dějin a dokumentace každodenního života jsou velmi cenná alba amatérských kreseb Kristiny Kotzové z Dobrše z let 1834 až 1835, komtesy Pálffyové z let 1864 až 1874, Marie Červinkové-Riegrové z let 1884 až 1888 či Libuše Bráfové z let 1869 až 1919. Stejně jako ve sbírce obrazů, i zde jsou zastoupeni svými díly přední čeští tvůrci, např. J. Mánes, Q. Mánes, Jos. Tulka, V. Hynais, V. Brožík, M. Pirner, K. Liebscher, F. Kupka, K. Bušek ad. Mezi unikáty patří dvě portrétní kresby Rudolfa II. od Giuseppe Arcimbolda z roku 1575.
Nahoru

Fotografie a skleněné fotografické desky

Rozsáhlé sbírky fotografií byly dlouho považovány za pouhý pomocný materiál, až v posledních desetiletích začínají být evidovány stejně jako ostatní sbírkové předměty. Zatím jich jsou evidovány přibližně dva tisíce. Jde především o portréty, včetně nevelké, ale cenné kolekce daguerrotypií, ambrotypií a dalších nejstarších ukázek prvotních technologií.
Nahoru

Pohlednice

V roce 1958 získalo oddělení koupí od soukromého sběratele 30 000 pohlednic, jež se staly základem sbírky, později dále rozšiřované. Jde převážně o topografické náměty.
Nahoru

Papír a tisky

Do této kolekce o přibližně 2 000 kusech, jež má v podstatě archivní charakter, byly zařazovány exempláře zajímavé či výjimečné svou podobou a svým uměleckořemeslným zpracováním. Patří sem např. pozdravné adresy, blahopřání, navštívenky, novoročenky, lístky do památníku, pozvánky, vstupenky, taneční pořádky, dekrety, diplomy, legitimace, kalendáře, výuční listy, úmrtní oznámení, letáky, plakáty ad.
Nahoru

Tiskařské štočky a desky

Nevelká sbírka asi 200 kusů obsahuje měděné plotny, dřevěné štočky, litografické kameny i kombinované štočky dřevěné, se zinkovou ploškou. Cenný je zejména soubor dřevořezových štočků užitých při ilustrování Melantrichovy bible vytištěné roku 1570, vzácná je i měděná plotna s ilustrací titulního listu k sebraným spisům Jana Amose Komenského, rytá Davidem Logganem podle Crispina de Passe mladšího.
Nahoru

Psací potřeby

V malé kolekci asi 400 předmětů dokumentujících vše, co souvisí se psaním, je mnoho kusů spjatých s významnými osobnostmi. Kromě per, jež užívali např. J. Dobrovský, P. J. Šafařík, F. Palacký, F. L. Rieger, císař František Josef I. či T. G. Masaryk, kalamáře po Boženě Němcové, či dvou portefeuille hraběte Františka Ant. Libštejnského z Kolovrat patří do sbírky i psací kazeta, kterou užívala ve vězení před popravou sestra Ludvíka XVI. Alžběta, či luxusní psací kazeta, již daroval Napoleon I. své manželce Marii Louise.
Nahoru

Pečetidla a pečetě

Kolekce typářů a voskových pečetí v oddělení starších českých dějin je jen zlomkem rozsáhlého souboru, který je spravován Archivem Národního muzea. Přesto je mezi asi 400 pečetidly osob, měst, společenství a úřadů i několik vzácných kusů, např. ze středověku. Zajímavý je i romantický podvrh ametystového pečetidla spojovaného s osobou Jana Lucemburského. Mezi pečetěmi je unikátní zejména voskový otisk nejstarší české pečeti biskupa Daniela z roku 1165 na autentice z kostela sv. Jakuba ve Svatém Jakubu (okr. Kutná Hora).
Nahoru

Šicí potřeby

Nejrůznější pomůcky užívané při šití tvoří skupinu asi 100 kusů, převážně z 19. století.
Nahoru

Hodiny, astronomické a měřické přístroje

Ve sbírce se nacházejí hodiny i astronomické přístroje od 16. do 20. stol. v počtu cca 780 předmětů. Jsou to hodiny kapesní, sloupkové, skříňové, např. pražské hodiny z r. 1770 značené Leopoldem Schmidtem, hodiny stolní s budíkem z roku 1568, nástěnné, hrací etc. Jsou tu i hodiny sluneční, které vlastně patří k astronomickým přístrojům. Mezi nejcennější patří renesanční a barokní astronomické přístroje. Některé diptychové hodiny z kosti z 16. a 17. stol. mají barevnou výzdobu, dokonce i signaturu, například diptychové hodiny Tomase Duchera. Mosazné sluneční hodiny na polokouli z roku 1596 nesou signaturu Marcuse Purmanna z Mnichova. Mosazný astroláb v klasickém provedení z Norimberka je značen Georgius Hartmann. Do skupiny metrologických pomůcek patří nejrůznější měřidla, váhy, závaží, optické přístroje, astronomické přístroje a časoměrné přístroje. V optice jsou zajímavé např. mikroskopy užívané J. E. Purkyněm, J. S. Preslem a L. Čelakovským.
Nahoru

Řemeslné nástroje a pomůcky

Okrajová sbírka obsahuje jen asi 100 nástrojů a pracovních pomůcek nejznámějších řemesel (hornického, kamenického, tesařského, truhlářského, ševcovského, tkalcovského ad.).
Nahoru

Příbory

V kolekci náčiní užívaného při přípravě a konzumaci jídla jsou středověké kuchyňské nože, krásný soubor pozdněgotických a renesančních lžic, příbory běžné i luxusní z 18. - 19. století, ale také lovecké tesáky užívané při porcování zvěře. Celkově jde asi o 500 kusů.
Nahoru

Kuřácké potřeby

Sbírka asi 400 kusů obsahuje přirozeně především dýmky, od nejstarších holandských pěnovek ze 17. století až po porcelánové z konce 19. století, s malovanými vlasteneckými náměty. Jsou zde však i cigaretové špičky, pouzdra na doutníky, tabatěrky, sáčky na tabák, struhadla na šňupavý tabák, křesadla, zápalky apod. K raritám patří dýmka, z níž kouřil generál Alfréd Windischgrätz v Praze v době červnových bouří roku 1848, popř. slonovinová tabatěrka zhotovená Petrem I. Velikým za jeho pobytu v Karlových Varech v roce 1712.
Nahoru

Pouzdra a obaly

Tato sbírka, budovaná až v posledních letech, obsahuje zatím jen asi 150 předmětů. Jde o různé krabičky, dózy, etuje, obaly, ale i kufry. Cenný je např. dřevěný kufřík, se kterým přijel F. Palacký do Prahy, dále kufr J. Barrandea či lodní kufr z majetku arcivévody Františka Ferdinanda d´Este.
Nahoru

Osobní památky

Dokumentovat pomocí hmotných pramenů život osobností významných pro české dějiny patří k základním programům oddělení starších českých dějin. Většina památek spjatých se známými i méně známými osobami tvoří součást výše uvedených sbírek. Jde buď o předměty, které byly těmito osobami zhotoveny, užívány, nebo darovány muzeu. K výjimečným souborům patří rozsáhlá pozůstalost lékárníka F. Kasky, obsahující předměty ze dvora císaře Maxmiliána Mexického, včetně velmi ceněné kolekce mexických krajinomaleb, jejichž autorem je José María Velasco. Specifickým a pro české dějiny mimořádně cenným souborem je kompletní vybavení měšťanského bytu 19. století v tzv. Památníku F. Palackého a F. L. Riegra v Palackého ulici čís. 7 v Praze. Byt postupně užívaly rodiny Jana Měchury, Františka Palackého, Františka Ladislava Riegra a Albína Bráfa. Osobní památky na čtyři významné generace jsou zde dochovány v původním, autentickém prostředí. Další soubory osobních památek českých vlastenců 19. století jsou vystaveny ve stálé expozici Společnost v Čechách 19. století na zámku ve Vrchotových Janovicích.

Sbírku spravuje Oddělení starších českých dějin

Zpět na Oddělení starších českých dějin


Newsletter       Plná verze stránek

      Webové stránky: NETservis s.r.o.       Zřizovatel: Zřizovatel