EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Medaile do roku 1640

Medaile Jana VIII. Palaeologa

Ferrara, litá olověná medaile byzantského císaře Jana VIII. Palaeologa, 103 mm, Pisanello, 1438-1442

Byzantský císař tísněný Turky přijel do Ferrary na pozvání papeže Evžena IV. ke koncilu, který zamýšlel sjednotil východní a západní církev. Pisanello císaře portrétoval a jeho medaile stojí na počátku medailérského umění.

   


Plaketa Lukrécie

Střední Evropa, bronzová plaketa Lukrécie, 53 mm, asi 1530 - 1540

Původně považována za vlastní Dürerův portrét jeho paní, jednostranná plaketa je pozdější práce, reprodukující v kovu Dürerovu kresbu takzvané Lukrécie z roku 1508, dnes v Albertině. Známe necelých dvacet exemplářů stříbrných, bronzových i olověných, zlatou plaketu měl ve své sbírce Rudolf II, inventář jeho kunstkomory z let 1607 – 1611 popisuje mezi medailemi „ženskou hlavu s monogramem AD“.


Medaile Jana Husa

Jáchymov, zlacená stříbrná medaile, 49 mm, 30. léta 16. století

Z Jáchymova pocházejí první medaile českého církevního reformátora Jana Husa, upáleného v roce 1415 v Kostnici pro herezi. Text na reversu medaile („po stu letech se budete zodpovídat Bohu a mně“) jsou slova připisovaná Husovi pozdější legendou a vztahovaná k Martinu Lutherovi. Medaile je tedy narážkou na Husa jako předchůdce luterské reformace církve.

   


Biblická medaile

Jáchymov, stříbrná medaile Samson a Kristus v předpeklí, 56 mm, Nickel Milicz, 1558

Rozmach českých medailí ve 20. letech 16. století souvisí s otevřením bohatých stříbrných dolů v Jáchymově v severočeském Krušnohoří, kde byly také hned raženy nové velké tolary, dodávané na trh do sousedního Lipska. Do Jáchymova přicházeli za prací a obchodem obyvatelé protestantského Saska, útočiště Martina Luthera. Náměty medailí a jejich výtvarné zpracování jsou převzaty z reformačních grafik. Medaile byly nošeny jako pověrečné amulety chránící proti moru, biblické medaile vhodného námětu byly oblíbeným dárkem k vánocům, velikonocům, Novému roku, svatbě, křtinám nebo biřmování. Pokles těžby v jáchymovských stříbrných dolech v druhé polovině 16. století vedl i k zániku zdejších biblických medailí.

   


Medaile Matyáše II.

Praha, ražená stříbrná korunovační medaile Matyáše II., 28 mm, Hans Konrád Greuter, 1611

Věnec a palmové ratolesti odhlasoval senát jako vyznamenání již Augustovi, jsou tedy vhodným motivem i na medaili tohoto panovníka. Emblem ukazuje na nového křesťanského krále, který vládne z Boží milosti a spravuje zemi jako druhý Kristus, na jeho místě a podle jeho příkladu.
„Jakž pak J. M. král z kostela vyjíti ráčil, hned za ním … mezi lid trojí novou minci házeli: Jednu zlatou co sedm peněz a dvě stříbrný větší a menší. … druhá stříbrná větší jako groš ve dvanácti krejcařích … . Tu mnohý chtěje nové mince dostati, prvé na zemi vzhůru stoje, brzo potom pod jinými hlavou dolů (zvláště drobnější cháska) s nemalým křikem v blátě ležel, čemuž se i J. M. král … zasmáti ráčil. Mnohý po nové minci dychtě, i svého starého pláště zbyl, jiný s pláčem klobouku hledal. Tento z nové mince radost a druhý pro svou ztrátu žalost měl. Domů tak pěkně s odkrytou hlavou a jiný bez pláště šel a jakou potom ještě k tomu doma večeři měl, to hřbet jeho nejlépeji zvěděl“.

   


Medaile salvatorského kostela

Praha, ražená zlatá medaile k založení salvatorského kostela, 35 mm, Jan Konrád Greuter, 1611

Když se němečtí protestanti pustili v roce 1611 do stavby salvatorského kostela na Starém Městě pražském, přiložili k základnímu kameni medaile ve zlatě a ve stříbře. Císař Rudolf II. vyžádal si do své sbírky model nového kostela a také odražky medaile ve zlatě, stříbře a mědi. Celkem jich Jan Konrád Greuter razil 100 kusů.

   


Medaile Friedricha Falckého

Norimberk, ražená stříbrná medaile ke korunovaci Fridricha Falckého, 35 x 41 mm, Cristian Maler, 1619

Norimberský medailér Christian Maler pro Fridricha pracoval již roku 1615 a byl povolán i k zhotovení jeho medailí jako českého krále, které byly součástí politické kampaně, kterou po Evropě platil. Emblem koruny společně držené pěti rukama znamená, že stát se udržuje za pomoci všech občanů. K svornosti odkazují i dolní svázané šípy, které spolu nelze zlomit. Heslo emblemu „z daru božího a svorností stavů“ týká se královské koruny, kterou už Fridrich nemá jenom z Boží milosti. Vystavený exemplář má vyzlacený králův portrét a středovou devisu na druhé straně, což nemůže nepřipomenout medaile ze dvou kovů, známé z antických autorů a příležitostně renesančními umělci napodobované. Medaile jsou vyobrazeny i na tištěných letácích, které informovaly evropskou veřejnost o pražské korunovaci.

   


Hranáč Friedricha Falckého

Praha, ražený zlatý korunovační hranáč Fridricha Falckého, 27 x 27 mm, Hans Konrad Greuter, 1619

Zvyk zavazuje krále doprovodit svou korunovaci ražbou medailí rozdávaných a rozhazovaných mezi přítomné. Většina jich bývala menších a stříbrných, ale dvořanům a vyšším úředníkům byly určeny i těžší zlaté kusy, v tomto případě navíc ještě ražený jako hranáč, dodatečně upravený k nošení jako drobný šperk. Současník také zaznamenává, že „mince zlatá rozdávána, stříbrná chase házena“.
Železa zhotovil rytec pražské mincovny Konrad Greuter, o ražbu podělila se pražská a kutnohorská mincovna. „Za králem z kostela jdoucím házela se mezi lid větší a menší mince zlatá a stříbrná. Na větších groších po jedné straně byla koruna královská, kteroužto drželo pět ruk na znamení provincií přivtělených, z jejichžto snešení společného falckrabě za krále zvolen a korunován.“ I mezi rozhazované stříbrné medaile bylo přidáno něco zlatých kusů.

   


Mansfeldova medaile

Drážďany, litá stříbrná medaile Petra Arnošta IV. z Mansfeldu, 40 x 47 mm, Abraham Riese, 20. léta 17. století

Medaile byla určena důstojníkům Mansfeldovy armády, nese značku drážďanského medailéra Abrahama Riese, pracujícího pro saské kurfiřty. Vojevůdce Petr Arnošt IV. (1580 – 1626) byl nemanželský syn knížete Petra Arnošta I, legitimovaný Rudolfem II., mince jako jeho příbuzní však razit nemohl. Heslo Force m’est trop převzal od svého otce.

   


Dietrichsteinova medaile

Morava, litá stříbrná medaile Františka kardinála Dietrichsteina, 37 mm, po r. 1600

František Dietrichstein narodil se roku 1570 v Madridu, kde jeho otec působil jako vyslanec Maxmiliána II. Za studií v Římě na Germaniku měl možnost poznat u papežského dvora nejpropracovanější způsob pravidelného využívání medaili. Po jmenování kardinálem a zvolení biskupem v roce 1599 vymohl si u Rudolfa II. roku 1608 obnovení starého pozapomenutého mincovního práva olomouckých biskupů z 12. století.
Na medaili se nechal zobrazit jako kardinál, v biretu a mozetě, které ukazují jeho vysokou církevní a společenskou hodnost, stejně jako na velkých nedatovaných mincích, určených k representaci. Hojně je rozdával a podle vlastních slov je razil, aby udržel vedle své obliby a vážnosti také svou autoritu a dobré jméno.

   


Odznak chebské konzistoře

Cheb, ražený odznak evangelické konsistoře, 12 x 56 mm, 1626

Konsistoř vznikla v Chebu roku 1569. Pobělohorskému protireformačnímu tlaku, vypovídání duchovních, odebírání a zavírání kostelů bránila se městská rada po několik let různými odklady, vycházejíc ze samostatného postavení Chebska, na království neodvislém. Zhotovení odznaku snad souvisí s usnesením radních ze 4. prosince 1626, že konsistoř bude se napříště odbývat na radnici. Protestantští členové městské rady byli nakonec sesazeni v roce 1629 a nejpozději tehdy také konsistoř zanikla.


Bělohorská medaile

Praha, ražená zlatá medaile k založení kláštera na Bílé hoře, 32 mm, Donát Starckh, 1628

Když do Vídně došla zpráva o vítězství císařských zbraní na Bílé hoře, kázal kardinál Dietrichstein u Sv. Štěpána a vyzval Ferdinanda II., aby dal na Bílé hoře vystavět na počest Panny Marie Vítězné kostel. Ferdinand II. položil základní kámen na Bílé hoře během svého pobytu v Praze roku 1628 a přiložil k němu kromě pamětního nápisu i tuto medaili, rozdávanou také účastníkům slavnosti.

   


Medaile Maxmiliána Bavorského

Mnichov, ražená zlatá pamětní mince Maxmiliána Bavorského, 38 mm, 1640

Pětidukát připomíná nové nákladné opevnění, kterým kurfiřt Maxmilián (1598 – 1651) obehnal své sídelní město Mnichov po obsazení Bavorska Švédy. V opisu jsou tituly, které získal od císaře Ferdinanda na úkor na Bílé hoře poraženého Fridricha Falckého.

   


Nyní se nalézáte v části prezentace sbírek Numismatického oddělení:

Medaile do roku 1640

Další části prezentace:

Zpět na Sbírkové fondy Numismatického oddělení NM


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel