EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Mince z let 1634 - 1937

Dukát slezských stavů

Vratislav, zlatý dukát slezských evangelických stavů, 22 mm,
mincmistr Jan Rieger, r. 1634

 

Samostatnou kapitolou slezského stavovského mincovnictví je několik, dnes velmi vzácných ražeb, které daly razit slezské evangelické stavy na začátku třicátých let 17.století. Vpád švédských, saských a braniborských vojsk do Slezska v letech 1633-1635 totiž umožnil slezským stavům, aby se opět ujaly vlády v zemi. Svoji minci stavové razili ve vratislavské mincovně za mincmistra Jana Riegera, a to 3dukáty, dukáty, 2tolary, tolary a 3krejcary.

 

Tato krátká epizoda byla zakončena v roce 1635, kdy se vratislavská mincovna na základě výsledků pražského míru mezi Ferdinandem II. a Saskem, v níž Slezsko připadlo Habsburkům, stává opět mincovnou císařskou.



   


 

Rýnský zlatý Albrechta z Valdštejna

Jičín (?), rýnský zlatý Albrechta z Valdštejna, 23 mm,
mincmistr Jiří Reick, r. 1627

 

Kromě dukátů a jejich násobků nechal Albrecht z Valdštejna razit další druh zlaté mince. Šlo o rýnský zlatý (zlatý německý nominál s podstatně nižším obsahem zlata: váha v průměru 3,17 g, ryzost 0,740-0,745) s vročením 1627 a 1628.

 

Dodnes přesně nevíme, kde byly tyto velmi vzácné mince, kterých známe jen několik kusů, raženy. Bylo to buď v Jičíně nebo v Eislebenu či jiné německé mincovně. Na jičínskou ražbu jasně ukazuje mincmistrovská značka (slunce) Jiřího Reicka, který nepracoval v žádné z německých mincoven. Na Eisleben zase odkazuje dopis Valdštejnova vojenského pokladníka v Halle, který žádal vévodu o povolení zmincovat 2.000 zlatých v eislebenské mincovně pro vojsko. Rovněž fakt, že královský mincovní řád tento druh mince pro české země nepřipouštěl, a tudíž nebyl v žádné z českých mincoven nikdy vybíjen, není zanedbatelný.

 

Rýnský zlatý tedy nepatří k běžným ražbám Albrechta z Valdštejna. Jak velmi vzácné tyto mince jsou dokládá i skutečnost, že numismatické oddělení Národního muzea má ve svých sbírkách pouze dva kusy těchto valdštejnských rýnských zlatých, po jednom od každého ročníku.



   


 

Stodukát Ferdinanda III.

Praha, zlatý 100dukát Ferdinanda III., 76 mm,
mincmistr Beneš Hübmer, 1629

 

Zlaté a stříbrné mince Ferdinanda III. z pražské mincovny s letopočtem 1629 jsou výjimečnými ražbami v celé české novověké mincovní historii, a to jak pro svou neobvyklou velikost a bohatou škálu ražených hodnot (ve zlatě byl ražen 100, 50, 40 a 25dukát, ve stříbře 12, 10, 8, 5, 4a1/2, 4, 3, a 2tolar), tak pro výtvarné provedení. Drobný, v ratolestech věnce na líci i na rubu skrytý rozdělený monogram D – S označuje jejich tvůrce. Byl jím Donát Starck, řezač želez, který přišel do Prahy poté, co působil v mincovnách v Klagenfurtu, St. Veitu, St. Pöltenu a ve Vídni.

 

Mince jsou v literatuře označovány jako korunovační, třebaže korunovace Ferdinanda III. se konala v Praze již o dva roky dříve, roku 1627, a byly k ní vydány korunovační mince zcela odlišného provedení. V poslední době byla vyslovena domněnka, že jde o pamětní mince na uzdravení Ferdinanda III. z těžké choroby (černé neštovice), která ho postihla krátce po korunovaci.

 

Ve světových numismatických sbírkách je doloženo pouze 6 exemplářů 100dukátu Ferdinanda III., přičemž numismatické oddělení Národního muzea má ve svých sbírkách dva kusy. První z nich byl ve sbírce již před rokem 1913, jak uvádí E. Nohejlová-Prátová v zápise přírůstkové knihy. Na druhý existuje písemné prohlášení Antonína Prokopa, významného pražského numismatika předválečné doby, že mince je pravá a že byla zakoupena u firmy Spink a syn v Londýně za 9.000 marek. Prokopovo prohlášení je datováno v Praze dne 4. 3. 1935.



   


 

Tříkrejcar Ferdinanda IV.

Těšín, stříbrný 3krejcar Ferdinanda IV., 21 mm,
mincmistr Gabriel Görloff, r. 1653

 

O tom, že vzácné mince nemusejí být vždy jen mince velkých nominálů ze zlata nebo stříbra svědčí skutečnost, že k dnes velmi ceněným a vyhledávaným mincím patří též drobné ražby Ferdinanda IV. vzešlé z těšínské mincovny.

 

Po smrti Alžběty Lukrécie (1625-1653), poslední těšínské kněžny z rodu Piastovců, připadlo slezské Těšínsko jako odumřelé léno českým králům. V letech 1653 až 1654 (resp. 1655) razil Ferdinand IV. (prvorozený syn Ferdinanda III. a Marie Anny Španělské, který však zemřel ve Vídni 9.7.1654 ještě před svým otcem, takže na trůn prakticky nenastoupil) v těšínské mincovně za mincmistra Gabriela Görloffa drobnou minci. Šlo o nepočetnou produkci dnes velmi vzácných 3krejcarů, grešlí a haléřů. Po této krátké epizodě byla činnost těšínské mincovny v roce 1655 zcela ukončena.



   


 

Tolar Sylvia Bedřicha virtembersko-olešnického

Olešnice, stříbrný tolar Sylvia Bedřicha virtembersko-olešnického, 48 mm (60 mm včetně závěsu),
mincmistr Samuel Pfahler, r. 1675

 

V bohaté sbírce numismatického oddělení Národního muzea v Praze najdeme převážně mince sloužící k běžným směnným účelům, a to jak mince vyšších zlatých či stříbrných nominálů, tak minci drobnou, která byla někdy ražena téměř v masovém měřítku.

 

Jsou tu však i krásné a velmi vzácné kusy reprezentativního či dekorativního charakteru, jakými jsou zlaté a stříbrné mince zasazované do nejrůznějších rámečků a lemování a nošené jako ozdoby. Jsou zajímavým dokladem toho, že lidé dovedli ocenit krásná umělecká díla a dílka, jakými tyto mince bezesporu jsou, a že se s nimi chtěli těšit také při jiných příležitostech než čistě obchodních.

 

Není proto divu, že nádherný tolar virtembersko-olešnického vévody a slezského knížete Sylvia Bedřicha z roku 1675 s umělecky ztvárněným portrétem na aversu i do všech detailů propracovaným znakem s helmy a klenoty na reversu, stál někomu za to, aby minci opatřil ozdobným vlnitým závěsem z vinutého (?) stříbrného drátku.



   


 

"Grešlička" Marie Terezie

Praha, měděná grešle Marie Terezie, 17 mm,
mincmistr Pavel Erdmann, r. 1759

 

V roce 1759 zavedla Marie Terezie ražbu měděných grešlí, přestože býval dříve tento nominál vydáván ve stříbře. Malá grešle s letopočtem 1759, ražená v Praze a nazývaná sběrateli "grešlička", byla vydávána jen v omezeném množství a patří proto mezi nejvzácnější mince Marie Terezie. Vzhledem ke své nepraktické velikosti však byla "grešlička" v roce 1760 nahrazena větší a těžší grešlí.



   


 

Jáchymovský výtěžkový tolar

Praha, stříbrný jáchymovský výtěžkový tolar Marie Terezie, 42 mm,
mincmistr Pavel Erdmann, r. 1759

 

Výtěžkové ražby jsou mince zhotovené pouze z kovu pocházejícího z určitých dolů. Na těchto ražbách se objevují různé symboly, které mohou představovat např. patrona dolu. V případě jáchymovského výtěžkového tolaru je patronem dolu sv. Jáchym, který se objevuje v pravém poli korunovaného půleného štítu umístěného na prsou rakouského dvouhlavého orla. V protějším levém poli štítu je ztvárněn znak českého království – český lev.



   


 

Dvanáctirubl Mikuláše I.

Sankt Petěrburg, platinový 12rubl Mikuláše I., 36 mm, r. 1842

 

Světový unikát a místní zvláštnost představovala ražba platinových mincí v Rusku mezi lety 1828 a 1845. Tehdejší nízká úroveň ruského průmyslu znemožňovala využití platiny pro technické účely. Jedinou oblastí, kde se nový kov mohl prosadit, se proto stala mincovní výroba. Ražba platinových mincí v hodnotách 3, 6 a 12 rublů zároveň znamenala pokus začlenit do desetinného peněžního systému soustavu dvanáctinnou.



   


 

Příbramský zlatník

Vídeň, stříbrný příbramský zlatník Františka Josefa I., 29 mm, r. 1875

 

Jiným příkladem výtěžkové ražby je zlatník vídeňské mincovny z roku 1875, pocházející z kovu získaného z dolu Svatý Vojtěch na Březových Horách u Příbrami. Byl ražen na paměť významné události, kterou se stal světový primát v dosažení 1000 metrů kolmé hloubky v dole Svatý Vojtěch. Zajímavostí je rubní strana mince nesoucí dvojjazyčný text: Vedle německého nápisu se tu totiž objevuje i nezvyklý český opis.



   


 

Dvacetipětirubl Alexandra II.

Sankt Petěrburg, zlatý 25rubl Alexandra II., 32 mm, r. 1876

 

Velmi vzácnou ruskou minci ze sbírek Národního muzea v Praze představuje nejvyšší ruský kovový nominál 19. století. Jedná se o 25rubl cara Alexandra II. z roku 1876, vyražený v množství pouhých 100 kusů.



   


 

Kutnohorský dvouzlatník

Vídeň, stříbrný kutnohorský 2zlatník Františka Josefa I., 36 mm, r. 1887

 

Reprezentant další výtěžkové ražby, kutnohorský 2zlatník z roku 1887, zhotovený ve vídeňské mincovně, je nejvzácnější mincí rakouské zlatníkové měny. Stejně jako příbramský zlatník z roku 1875 má i kutnohorský 2zlatník shodnou lícní stranu s běžnými zlatníkovými mincemi, liší se však stranou rubní, která zachycuje chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. U vzniku této ražby stál závazek státu na vydání zvláštní pamětní mince ze stříbra kutnohorských dolů, které rakouské úřady převzaly do správy od původních podílníků sdružených v těžařské společnosti.



   


 

Masarykův dukát

Kremnice, zlatý dukát č. 1, 20 mm, r. 1923

 

Zlatá obchodní mince zavedená u příležitosti 5. výročí vzniku Československa a ražená od roku 1923 navazovala svou ikonografií na středověké dukáty. Podle vyobrazení národního světce jsou též nazývány dukáty svatováclavskými. Prvních 1000 kusů bylo očíslováno jako jubilejní. Dukát s číslem 1 obdržel prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, který jej později věnoval Národnímu muzeu.



   

 


 

Československý pětihaléř

Kremnice, mosazný pětihaléř, 16 mm, r. 1924

 

Prvorepublikový pětihaléř byl ražen od roku 1923. Ročník 1924 je považován za nejvzácnější československou minci, známou pouze v několika desítkách exemplářů. Numismatické veřejnosti jsou však známy i padělky této mince s upraveným letopočtem.



   


 

Československá pětikoruna

Kremnice, niklová 5koruna, 27 mm, r. 1937

 

Československá 5koruna ražená s přestávkami od roku 1925 do začátku 50. let 20. století je považována za jednu z nejkrásnějších novodobých mincí, nejen na našem území ale dokonce v celosvětovém měřítku. Zhotovena byla podle tehdy neobvyklého a osobitého návrhu českého sochaře Otty Gutfreunda, kterému se podařilo motiv rubní strany s označením hodnoty, obrazem továrny s komíny, vysokou pecí a těžní věží, dokonale vyvážit v proporcích. V roce 1937 se vydalo pouze omezené množství těchto mincí, a proto se stává československá prvorepubliková 5koruna terčem některých padělatelů.



   


Sada mincovních závaží
Praha, sada mincovních závaží z období vlády Marie Terezie, mincmistři Bohumil Schaumberger a Pavel Erdmann ze Schwingerschuhu, 1762 - 1765

Sada osmnácti kusů bronzových mincovních závaží z pražské mincovny pochází z pozůstalosti pražského sběratele specializovaného na české mince a medaile, Jiřího Sedmíka, popraveného nacisty v prosinci 1942. Do své sbírky zakoupil Sedmík tuto sadu závaží ve třicátých letech u některé z pražských numismatických firem, jak dokládá dochovaný původní prodejní štítek, který však je bez označení firmy. Od dědiců Sedmíkovy sbírky sadu získal pan Jiří Ryant, který ji posléze prodal do numismatických sbírek Národního muzea.

Kolekce obsahuje 18 závaží, z nichž 16 nese rok výroby 1762, jedno 1761 a jedno 1765 a označení mincovny písmeny „PR“. Tato značka byla pražskou mincovnou užívána v období působnosti mincmistrů Bohumila Schaumbergera a Pavla Erdmanna ze Schwingerschuhu v letech 1745-1768, a to pro mince Františka Štěpána Lotrinského, manžela císařovny Marie Terezie (1740-1780), které zde byly v oné době raženy. Mincovní závaží umožňovala operativní kontrolu správné hmotnosti domácích a zejména cizích zlatých mincí, které obíhaly na našem území v období šedesátých let 18.století. Dokládají velkou pozornost, kterou nejvyšší státní místa věnovala oběhu cizí mince na území monarchie a zároveň též svědčí o významném postavení, které v kontrolním mechanismu, uplatňovaném v českých zemích, zaujímala právě pražská mincovna.

Sada závaží svou výjimečností představuje pozoruhodnou technickou památku, která ilustruje méně známý úsek činnosti pražské mincovny v období vlády Marie Terezie, a to navíc v letech, kdy došlo k několika zásadním reformám peněžního systému.


Nyní se nalézáte v části prezentace sbírek Numismatického oddělení:

Mince z let 1634 - 1937

Další části prezentace:

 

Zpět na Sbírkové fondy Numismatického oddělení NM


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel