EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Mince z let 960 - 1621

Boleslavův denár

Praha, stříbrný denár Boleslava I., 22 mm, po r. 960

Denáry, jakožto první česká měna, byly raženy od 60. let 10. století do 13. století. Po denárech tzv. velkého střížku z kvalitního stříbra byly mincovní reformou zavedeny tzv. denáry menšího střížku. Jejich kvalita (obsah stříbra) však na konci 12. století velice upadala. Ve 13. století byly nahrazeny brakteáty – jednostrannými tenkými stříbrnými ražbami.

   


Pražský groš

Kutná Hora, stříbrný groš Václava II, 27 mm, po r. 1300

Pražský groš byl zaveden mincovní reformou Václava II. v roce 1300. Po celou dobu své ražby si udržel jednotnou obrazovou a opisovou náplň – koruna a jméno panovníka na líci a český lev a název nominálu na rubu. Pro svoji kvalitu a stálost byl velice oblíben a berný po celé Evropě. Poslední pražský groš byl vyražen za Ferdinanda I. roku 1547.

   


 

Floren Jana Lucemburského

Praha, zlatý floren Jana Lucemburského, 21 mm, po r. 1325


První zlatá středověká mince v Českých zemích. Byla ražena od roku 1325 do roku 1353 za vlády Lucemburků Jana I. a Karla I. Po mincovní reformě na ní navázaly zlaté ražby českého dukátu.



   


 

Pražský groš Jiřího z Poděbrad

Kutná Hora, stříbrný pražský groš Jiřího z Poděbrad, 28 mm, po r. 1469


Ražba nejslavnější české středověké mince, pražského groše, ustala za husitských válek v první polovině 20. let 15. století. Nedostatek domácí hrubé mince proto kryly cizí grošové nominály, zejména míšeňské a hessenské groše. Několik husitských sněmů i císař Zikmund Lucemburský sice slibovali nápravu mincovních poměrů, ale vzhledem k zanedbanému stavu kutnohorských dolů nebylo ničeho dosaženo. Teprve Jiřímu z Poděbrad se na konci jeho vlády podařilo v rámci mincovní reformy vyhlášené v červnu 1469 obnovit ražbu pražských grošů a konsolidovat mincovnictví v Českém království.



   


 

Šlikovský dvoutolar

Jáchymov, stříbrný 2tolar Štěpána Šlika a jeho bratří, 44 mm,
mincmistři Štěpán Gemisch a Oldřich Gebhart, r. 1520


V prvních dvou desetiletích 16. století objevili Šlikové na svém panství na jižní straně Krušných hor množství stříbrné rudy, což vedlo k zahájení důlních prací pravděpodobně kolem roku 1516. Výnos dolů byl tak velký, že brzy po tomto roce začali Šlikové uvažovat o zaražení vlastní stříbrné mince. Po delších jednáních dostali 9. ledna 1520 od českého sněmu povolení k ražbě, které později, listinou ze 17. října 1523, schválil také král Ludvík Jagellonský.



V Jáchymově byla tedy založena mincovna, v níž se počátkem roku 1520 nebo o něco málo dříve započalo s ražbou šlikovských tolarů, jejich dílů a násobků. První tolary z roku 1520 nesly na jedné straně postavu sv.Jáchyma se šlikovským erbem a příslušným opisem a na straně druhé obraz českého lva, titul českého krále Ludvíka v opise a letopočet 1520. Další šlikovské tolary máme až s letopočty od roku 1525 postupně do roku 1528, známy jsou i tolary a jejich díly bez letopočtu.



Ferdinand I. nesouhlasil se samostatným mincováním Šliků, poslední šlikovské ražby z jáchymovské mincovny s titulem Ferdinanda I. známe z roku 1528, kdy mincovna přechází pod správu krále a mince se stávají vládními. I po tomto omezení zůstal Šlikům značný vliv na provoz jáchymovské mincovny, neboť byli hlavními dodavateli stříbra a měli možnost zde razit známé jáchymovské medaile. Po roce 1547, po nezdařeném stavovském povstání, nechal Ferdinand I. Šlikům konfiskovat veškerý majetek v severozápadních Čechách včetně jáchymovských dolů.



   


 

Tolary Viléma z Rožmberka

Rychleby, stříbrné tolary Viléma z Rožmberka, 42 mm, r. 1587


Rožmberkové, kteří ve své době patřili k nejpřednějším velmožům Českého království, vyjádřili svou rodovou prestiž a ekonomickou sílu také ražbou vlastní mince, a to ve slezském horním městě Rychleby, které Vilém z Rožmberka koupil od minsterbersko-olešnických knížat. S rychlebskou mincovnou bylo totiž spojeno prestižní mincovní právo, které si nechal Vilém od Rudolfa II. znovu potvrdit.



V únoru roku 1582 vyšly z rychlebské mincovny první rožmberské dukáty - hlavní a výhradní nominál, který zde byl ražen. Stříbrné mince Rožmberkové běžně nerazili, třebaže měli podíly na stříbrných dolech po celých Čechách a také v okolí slezského Silberberka, které bylo v jejich majetku, se něco stříbra vytěžilo.



Proto velmi zajímavou a také velmi vzácnou rožmberskou ražbu představuje tolar z roku 1587. Byl vyražen ve dvou podobách: první z nich nesl na aversu Vilémovo poprsí a na reversu pak postavu sv.Kryštofa, na aversu druhého tolaru vidíme rodový znak Rožmberků na reversu pak říšského orla, v obou případech byl opis v němčině a latině. Ani jeden z těchto tolarů nebyl nikdy ražen ve větším počtu, oba byly s největší pravděpodobností jen zkušební ražbou.



   

   


 

Rožmberský dukát

Rychleby, zlatý dukát Petra Voka z Rožmberka, 22 mm, Matyáš Kauerhase, r. 1592


V ražbě dukátů pokračoval po Vilémově smrti 31. srpna 1592 jeho mladší bratr Petr Vok. V říjnu roku 1595 však pro vysokou ztrátovost ražbu zastavil a roku 1599 město Rychleby i s mincovnou prodal pánům z Lehnice a Břehu. Tím se definitivně uzavřelo rožmberské mincovnictví, jež trvalo pouze 13 let. Je svědectvím neobyčejného hospodářského rozmachu starého českého šlechtického rodu ve 2. polovině 16.století, který byl spojen s ambiciózní politikou, navenek prezentovanou mimo jiné i reprezentačními rodovými ražbami.



   


 

Klipa slezských stavů

Hlohov, stříbrná šestitolarová klipa slezských stavů, 36 x 36 mm,
mincmistři Matyáš Jachtmann, Zachariáš Petzold a Jan Riedel, r. 1621


Ve Slezsku, kam po porážce stavovských vojsk na Bílé hoře uprchl Fridrich Falcký, rozhodla slezská evangelická knížata a stavové o ražbě vlastní mince až na svém sněmu koncem roku 1620. Zde bylo ustanoveno otevřít stavovské mincovny ve Vratislavi, Hlohově, Olavě, Lehnici a Olešnici. V letech 1621 až 1623 vyšla z těchto mincoven zlatá i stříbrná mince, která se však odlišovala svými nominály i metrologickými parametry od systému platného v Čechách a na Moravě.



Byly to všechno mince nápadně odlišné podoby, odpovídající výtvarným zpracováním významu svých vydavatelů, dokonce v Hlohově se razily dnes velmi ceněné atypické jednostranné mince na čtverhranném střížku s letopočtem 1621.




Nyní se nalézáte v části prezentace sbírek Numismatického oddělení:

Mince z let 960 - 1621

Další části prezentace:

Zpět na Sbírkové fondy Numismatického oddělení NM


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel