EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Doba římská a doba stěhování národů

představují období (1. – 6. století po Kr.), kdy na území České republiky žilo obyvatelstvo germánského původu (Hermunduři, Markomani, Kvádové, Herulové?, Durynkové, Langobardi). Zejména v době římské (1. – 4. století) se jedná o období, kdy byl místní život ovlivněn sousedstvím Římské říše, jejíž podunajská hranice se dotýkala Moravy. Bohaté styky s Římskou říší dokládají četné předměty římského původu – tzv. importy (například luxusní kovové nádoby z bronzu a stříbra, šperky, zbraně aj.) a římské polní tábory zjištěné na jižní a střední Moravě. V neklidném období stěhování národů (5. – 6. století) vliv zanikajícího Impéria postupně slábne, až mizí docela. Dějiny začínají tvořit nově příchozí germánské kmeny, které původní obyvatelstvo zčásti vytlačují, zčásti se s ním asimilují, aby nakonec v následujícím století byly vystřídány Slovany.

Mezi nejcennější předměty z doby římské uložené ve sbírkách muzea patří nálezy z bohatých žárových pohřebišť v Dobřichově - Pičhoře, Dobřichově-Třebické a Třebusic na Kolínsku. Výjimečné jsou i nálezové soubory - pohřební výbavy z ojedinělých kostrových hrobů, v nichž lze vidět zástupce germánských elit (např. Řepov). Výše zmiňované pohřebiště v Dobřichově – Pičhoře z území středních Čech je spojováno s existencí tzv. Marobudovy říše z počátku 1. století po Kr., která se na krátkou dobu stala nebezpečnou samotnému Římskému impériu. Podařilo se zde identifikovat téměř dvě stě žárových hrobů. V šesti hrobech byly pozůstatky uloženy do bronzových nádob, které byly do Čech dovezeny ze vzdálenější oblasti Římské říše – Itálie a Galie. Do honosného vědra s atašemi představujícími hlavy mainad bylo uloženo vedle spálených lidských kostí a dalších předmětů také velké množství zlomků různých bronzových nádob . Bronzová nádoba, jež představuje dokonalou práci italských dílen doby Augustovy, se do našeho prostředí zřejmě dostala jako dar římských hodnostářů určený nějaké významné osobě. Jinou luxusní práci, tentokráte galských dílen, reprezentuje tzv. bodlákovitá spona.

Nejsou to však pouze divácky atraktivní nálezy z pohřebišť, které jsou součástí sbírek doby římské, ale také nálezový materiál, pocházející ze sídlišť (Tuchlovice, Mlékojedy aj) a depotů (Sendražice – depot braní z doby markomanských válek).

Doba stěhování národů je ve sbírkách zastoupena několika významnými nálezy bohatých výbav kostrových hrobů jak vinařské skupiny (Úherce), tak i mladšího období (Světec). Žena, pohřbená na lokalitě Úherce (okr. Louny), byla na svou poslední cestu vybavena párem stříbrných pozlacených spon, stříbrnou přezkou, skleněnými korály, deseti malými závěsky, skleněnou a keramickou nádobou a dalšími nálezy. Zlaté závěsky různých tvarů tvořily překrásný náhrdelník. Mladší stupeň doby stěhování národů je dokumentován bohatým kostrovým hrobem starší ženy z lokality Světec u Bíliny. Hrob s párem stříbrných pozlacených spon, který představuje jedinou výraznou práci zvěrného stylu v Čechách, obsahoval dále bronzový cedníček, kování v podobě ryby a mušli Cypraea. Cedníček i kování v podobě ryby jsou symbolem křesťanství a mohou svědčit o kontaktech Langobardů s křesťanským prostředím středomořského (severoafrického) světa.

Kromě takto výjimečných nálezů, je sbírka tvořena také neméně zajímavými a hodnotnými nálezy z archeologických výzkumů dalších pohřebišť doby stěhování národů (Vinařice, Záluží u Čelákovic, Praha Podbaba aj.).

Zpět na Archeologická sbírka


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel