EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Mladší doba kamenná

(neolit, 5600-4400 př. Kr.). Pro období mladší doby kamenné je charakteristické především produktivní hospodářství opírající se o zemědělskou výrobu a s ním souvisejícími stálými sídlišti. Vznikla a rozšířila se výroba textilu, zpracování dřeva broušenými kamennými nástroji, výroba keramiky, objevily se nástroje a zařízení pro potřeby obilnářské výroby (srpy, kamenné mlýnky).

Převážnou část poměrně bohaté sbírky muzea tohoto období tvoří keramika, v menší míře broušené kamenné nástroje, kamenná štípaná industrie a další druhy nálezů. Významný soubor nálezů byl např. získán ze sídliště kultury s lineární keramikou v Kosoři (okr. Praha-západ). Důležité z hlediska vývoje poznání této kultury jsou i nálezy z jeskyní Českého krasu. Druhá významná skupina nálezů z období neolitu pochází ze žárového pohřebiště kultury s vypíchanou keramikou v Praze-Bubenči. Jde zejména o keramické nádoby, broušené kamenné nástroje, pískovcové brousky, pazourkové čepelky. Soubor je cenný mj. tím, že tvoří jeden ze základních pilířů pro stanovení chronologického vývoje zmíněné kultury. Jiný významný soubor nálezů, zejména keramiky z období lengyelské kultury (kultury s moravskou malovanou keramikou), byl získán na sídlišti s mohutným příkopovitým ohrazením ve tvaru oválu, na několika místech přerušeným vchody v Hlubokých Mašůvkách (okr. Znojmo).

Další cenný soubor nálezů pochází ze sídliště kultury s vypíchanou keramikou ve Mšeně (okr. Mělník), na jehož ploše bylo mj. objeveno 15 úplných nebo částečně zachovaných půdorysů stavebních struktur, převážně domů, tvořených kůlovými jamkami a základovými žlábky. K nejvzácnějším nálezům pocházejícím z této lokality patří hromadný nález kamenných nástrojů, který sestával z kopytovitého klínu, ploché kopytovité sekery a dvou kopytovitých sekeromlatů rozdílné velikosti (obr. 1,2). Depot, který se našel uvnitř domu, představuje zřejmě tzv. základovou oběť. Z téhož období sem náleží soubor kamenných nástrojů k lámání vápence (mramoru) a náramky a jiné předměty z téže horniny z lokality Sázava-Bílý kámen.

K vzácným předmětům neolitu se řadí i nálezy, které souvisí s tehdejším kultem: např. torzo velké sošky z nejstaršího stupně kultury s lineární keramikou z Chabařovic, okr. Ústí nad Labem, antropomorfní nádoba lengyelské kultury ze Svodína, okr. Nové Zámky (Slovensko), a z Buštěhradu u Kladna, jakož i nádobka zdobená čtyřmi lidskými stylizovanými postavami z Prahy-Podbaby. Do stejného duchovního okruhu patří asi i mísa kultury s vypíchanou keramikou z Litoměřic; její vnitřní výzdoba je rozdělena do čtyř kvadrantů s celkem 27 (původně asi 28) značkami, což připomíná kalendář, měsíc rozdělený na týdny a dny. Z hlediska posuzování vztahu kultury s keramikou vypíchanou a lengyelskou má klíčový význam kostrový hrob z Prahy – Dejvic, vybavený sedmi keramickými nádobami, třemi pazourkovými čepelemi a kamenným sekeromlatem. Obsahoval totiž vedle složky domácí i nádobku zvoncovitého tvaru s červeným malováním, jejíž původ je třeba hledat v lužianské skupině lengyelské kultury na území dnešního jihozápadního Slovenska.

Zpět na Archeologická sbírka


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel