EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Mladší doba železná

(doba laténská, 2. polovina posledního tisíciletí př. Kr.) je charakterizována nástupem Keltů. Jsou prvními obyvateli našich zemí, které známe pod jménem. Keltové ve velkém množství vyráběli rozmanité nástroje, zbraně a ozdoby, zdokonalili výrobu keramiky za pomoci hrnčířského kruhu. Od konce 2. století př. Kr. budovali opevněná výrobní a obchodní střediska – oppida, považovaná často za počáteční formu měst. S keltským etnikem je spojeno užívání prvních mincí na našem území.

Nejstarší keltské památky starolaténského slohu patří především 5. století př. Kr. období charakterizovanému tzv. dvorským prostředím. Kontakty s civilizacemi u Středozemního moře, především s Etrusky, se projevily i v dovozu luxusního zboží, mj. šperků ze zlata a bronzu, bronzových, keramických a výjimečně i skleněných nádob.

Svědectví o tom vydala např. mohyla z Hradiště u Písku: 2 bronzové konvice, 2 bronzové mísy etruské výroby a 2 páry zlatých náušnic etruského původu, 1 spirálovitý a 2 masivní kruhy ze zlata atd. Mohyla bývá považována za hrob ženy z nejvyšší „knížecí“ vrstvy. Podobný „knížecí“ hrob se našel v minulém století u Hořoviček, okr. Rakovník. Jeho nitro skrývalo železné součásti koňského postroje, 2 bronzové mísy a jiné předměty, mezi nimiž vynikaly bronzové faléry s maskovitou výzdobou. Jiné nálezy z tohoto období pocházejí z pohřebiště Manětín-Hrádek (okr. Plzeň-sever), např. bronzová spona, jejíž lučík je tvořen poloplastikou figurky muže, přehnutou v oblasti kolen a hrdla.

Velký přelom v historii a kultuře Keltů znamená období krátce po roce 400 př. Kr., které se považuje za počátek expanze keltských vojenských družin. Klasickou ukázkou pozdějšího vysokého stupně zručnosti tehdejších řemeslníků je např. soubor několika tisíc kovových šatových spon, kroužků a náramků, prstenů a dalších předmětů nalezených v bronzovém kotlíku, který byl pravděpodobně jako votivní dar uložen do Obřího pramene v Lahošti u Duchcova. Podobným dokladem úrovně umělecko-řemeslné práce Keltů je výbava stovek pohřbů 4. - 3. století př. Kr. Jako příklad lze uvést i bronzový řetězový opasek z litých křížových článků spojovaných kroužky (jednotlivé části opasku jsou zdobeny emailem červené barvy) z lokality Telce (okr. Louny).

Vyvrcholení vývoje keltského osídlení představuje pozdně laténské období, zvané též období oppidální. Jedno z oppid - Třísov u Českého Krumlova – má v síti středoevropských opevněných sídlišť mimořádné postavení. Leží totiž v krajině bohaté na ložiska tuhy, kterou Keltové přidávali do keramické hmoty. Důležitá byla i strategická poloha tohoto místa jako stanice na nejkratší spojnici mezi Čechami a Podunajím. Poloha chráněná jednak příkrými srázy, jednak na přístupové straně opevněním tvořila z Třísova takřka nedobytnou pevnost. Zajímavým prvkem ve vnitřní zástavbě oppida byla oktogonální stavba sakrálního charakteru, situovaná na mírném svahu severní akropole. Vyspělé hospodářství dokládá i množství železných nástrojů, které spolu s keramikou tvoří největší část nálezů v lokalitě. Dokladem mincovnictví na Třísově by mohl být malý úlomek keramické destičky s jamkami na roztavení zlata, ale i jemné vážky na vážení zlatého prachu nebo zlatých zrnek. Jedna z objevených mincí je zlatá s trojúhelníkem uprostřed a s paprsky směrem k okraji. U nás, ale i v celé Evropě jsou známy nálezy z dalšího oppida, z Hradiště u Stradonic (okr. Beroun). Bohužel, objev zlatých mincí (tzv. duhovek) roku 1877 přilákal na lokalitu různé dobrodruhy a hledače pokladů, kteří ji značně poškodili. I přesto jsou nálezy ze Stradonic jedním z pilířů archeologické sbírky a vzhledem ke svému nezastupitelnému významu se staly tématem rozsáhlého mezinárodního badatelského projektu, při kterém jsou vyhodnocovány údaje o ekonomickém a společenském vývoji tehdejšího období, kdy byly kladeny základy historické evropské civilizace.

Světově proslulým nálezem v našich sbírkách je provedením jedinečná opuková hlava boha-héroa ze Mšeckých Žehrovic (okr. Rakovník), objevující se ve všech významných publikacích o Keltech. Kamenná hlava muže s typickým keltským torquesem (nákrčníkem), knírem a obočím elegantně zakončeným spirálou mohla být původně snad součástí celé sochy. Není bez zajímavosti, že poblíž místa nálezu kamenné hlavy se podařilo odkrýt obdélníkovitou opevněnou strukturu o rozměrech 200 x105 m, jíž se přisuzuje význam jedné z rezidencí tehdejší společenské elity.

Zpět na Archeologická sbírka


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel