EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Raný středověk

(6. - 11. století). První Slované přišli do českých zemí v 6. století. Vnitřní stabilizace, předpokládaný příliv dalšího slovanského obyvatelstva a nebezpečí ze strany avarských kočovníků a franské říše vedly ve 20. letech 7. století k vytvoření prvního předstátního útvaru západních Slovanů v čele s franským kupcem Sámem.

Do 7. století rovněž spadá stavba nejstarších slovanských opevněných hradisek, která se i později stala charakteristickým prvkem raně středověkých Čech (doba hradištní). Zatímco v 8. století se v Čechách uplatňoval vliv uměleckého stylu Avarů, v 9. věku se Čechy nacházely na pomezí vlivu Franské říše a Velké Moravy, nového státního útvaru západních Slovanů. Na přelomu 9. a 10. století, v době, kdy Velká Morava podléhala náporu staromaďarských kmenů, se ve středních Čechách konsolidovala moc knížecího rodu Přemyslovců. Geneze státního útvaru Přemyslovců – českého knížectví, byla dlouhodobým procesem, který probíhal po celé 10. století a byl prověřen stabilizací v době vlády knížat Oldřicha a Břetislava I. po krizi, k níž došlo na přelomu tisíciletí.

Tato část sbírek obsahuje především řadu nejvýznamnějších hrobových celků (např. velmožské hroby z Kolína, Želének a Staré Kouřimi), unikátní ojedinělé nálezy (především importované předměty – např. třmen ze Zbečna, okres Rakovník, skvostnou vikinskou práci 10. století, obr. 13), významné kolekce nálezů z výzkumů českých hradišť, obsáhlé soubory z pohřebišť 8. a 11. století. Mohyla ze Želének (okr. Teplice) byla navršena ve 2. polovině 9. století patrně pro ženu knížete z nedalekého hradiska u Zabrušan. Jeden ze šesti hrobů v ní uložených byl bohatě vybavený a můžeme jej označit jako knížecí. Tělo ženy bylo na poslední cestu vybaveno množstvím skvostných předmětů, z nichž se však do dnešních dnů dochovalo pouze několik ozdob (ztracen byl např. stříbrný kříž ležící původně na čele pohřbené). Na krku měla zesnulá zlatý řetěz se zlatým medailonem utvářeným pomocí jemných filigránových drátků, na zadní straně zapletených do rostlinného ornamentu. Ještě pozoruhodnější je přední strana, kde ve zlatém lůžku spočívá antická gema, zhotovená kolem poloviny 4. století po Kr. a zobrazující jednoho ze synů Konstantina Velikého. Neznámý šperkař ji však do medailonu zasadil až v 9. století. U ramene pohřbené ženy byly dva kulaté knoflíky (gombíky), které dodnes udivují svým dokonalým provedením a jemností. Dalšími šperky ze želéneckého hrobu jsou tři zlaté hrozníčkovité náušnice, zdobené jemnou granulací. Pozoruhodným předmětem je stříbrná a pozlacená plaketa s vytepaným motivem lovecké scény, snad ozdoba opasku. Další hrobový nález, tentokráte dvojhrob, který můžeme spojovat s rodící se českou aristokracií, byl objeven v Kolíně.

V tomto případě byl „knížecí“ pár na poslední cestu vybaven nebývalým množstvím předmětů. Většina z nich byla do Čech dovezena z franské říše (jde o největší soubor karolinských památek nalezený na našem území), další část je moravské, respektive domácí provenience. Hrobovou výbavu tvořily zbraně (meč, sekera), výstroj (kování a ozdoby opasků, obr. 14, ostruhy), šperky (náušnice, gombíky, zlacené perly), amulety (zlomek slonoviny obložené zlatem, zlacená schránka) i skleněné a kovové nádoby. Některé předměty lze pokládat za „insignie“, odznaky knížecí moci. Muž byl vybaven mečem, vyrobeným mistrnou kovářskou technikou. Souprava řemení pochvy meče byla zdobena stříbrnými pozlacenými kováními zdobenými složitou rostlinnou ornamentikou. Původ opaskové soupravy lze hledat v císařských dílnách franské říše. Z franských dílen pochází i bronzové zlacené a stříbrem plátované ostruhy, zdobené filigránem a granulací.

Nejpozoruhodnějším předmětem kolínského hrobu je stříbrný pozlacený kalich, který se však do dnešních dnů nedochoval v původní podobě. Brzy po jeho objevu v roce 1864 převládlo romantické mínění, že jde o hrob husitského vojevůdce Prokopa Holého. Při nálezu poškozená nádoba byla proto upravena na bohoslužebný kalich pro evangelický sbor v Kolíně. Podobné společenské postavení jako pár pohřbený v Kolíně zastával i knížecí rod z hradiště Stará Kouřim (okr. Kolín). Rozsáhlý archeologický výzkum zde prováděný přinesl jak řadu poznatků o osídlení a opevnění tohoto největšího českého hradiště, tak i objev celého „knížecího“ pohřebiště. Hroby staršího horizontu obsahovaly vedle zbraní, zlatých i stříbrných šperků, honosných ozdob opasků či bohatě zdobených věder i několik předmětů, které lze – podobně jako v případě kolínského hrobu – považovat za symboly moci. Jde o zlatem a stříbrem zdobené spodní zakončení („botku“) slavnostního kopí či dřevce, zlatým plechem plátované ostruhy a stříbrem vykládanou sekerku, která se na kouřimské hradiště dostala snad díky obchodnímu spojení s Blízkým východem, a to prostřednictvím Velké Moravy. Významná kolekce nálezů pochází z Libice nad Cidlinou (okr. Nymburk), která byla v raném středověku sídlem dvou slavných velmožských rodů – Slavníkovců a Vršovců, a dvakrát se stala svědkem jejich vraždění vládnoucími Přemyslovci. Jedním ze zdejších největších objevů byly základy kostelní stavby vybudované po roce 950 a budovy paláce, postavené v blízkosti kostela. Hodnotné nálezové celky pocházejí z rozsáhlého pohřebiště v okolí kostela i z cenných sídlištních situací ve vnitřním areálu hradiště. Výzkumem odkryté kamenné stély s torzy nápisů byly původně patrně zazděny ve stěně kostela.

Zpět na Archeologická sbírka


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel