EnglishFacebookTwitterInstagram
Newsletter Mobilní verze

Knižní fondy Knihovny Náprstkova muzea

HIistorická knihovna Vojty Náprstka

je klasickým příkladem bohaté měšťanské knihovny 19.století. Knihovna zahrnuje ve více jak 60.000 svazcích všechny žánry literatury v mnoha světových jazycích. Programově ji začal Vojta Náprstek budovat od roku 1858, kdy si z USA přivezl několik beden knih a časopisů. Z mládí se dochovalo několik knížek z jeho studentské sbírky a to byl základ budoucí proslavené knihovny, která byla k dispozici všem přátelům. Náprstek kupoval celou českou knižní produkci, odebíral noviny a časopisy v několika exemplářích, protože je rozstřihával do tematicky členěných výstřižkových knih a také kupoval po antikvariátech a rovněž v zahraničí. Velice rychle tak rostla knihovna, která sloužila jak Náprstkovým přátelům, kteří se zde scházeli na dýcháncích, tak i paním a dívkám, členkám Amerického klubu dam. Jim byla knihovna vyhrazena po tři půldne týdně.

Knihovna zahrnující kolem 65.000 svazků je uložena jak v pražských, tak i mimopražských depozitářích Náprstkova muzea. Je zatím zpracována pouze ve svazkových katalozích z konce 19.století; jednak autorských, tak i předmětových, částečně rovněž členěných podle použitého jazyka. V 60.letech 20.století byla jako historický celek zakonzervována a již se nedoplňuje. I když její součástí jsou také inkunábule a staré tisky, jejím těžištěm je především 19.století s částečným přesahem do začátku 40. let 20. století.

Krajanská knihovna

Náprstkovy noviny vydávané v USA.

Náprstkovy noviny vydávané v USA.

Vojta Náprstek udržoval písemné kontakty s Čechy žijícími v Americe od svého pobytu v USA (1849-1857), po návratu do Prahy v r. 1858 a s Čechy žijícími po celém světě až do své smrti v r. 1894. Kromě toho pomáhal vybavovat krajanské knihovny, posílal peníze, kontaktní adresy i potřebné věci. Když se krajané dozvěděli, že buduje knihovnu a archiv, které chce zpřístupnit veřejnosti, posílali knihy, fotografie, spolkové doklady a pochopitelně také první české tisky. Byl tak položen základ jedinečné krajanské knihovny, která dodnes uchvacuje nejen svou početností, ale i kontinuitou; zahrnuje tisky krajanů z celého světa od konce 50. let 19. století až do současnosti. A to i takové unikáty, jako jsou první český tisk v USA (Constituce mimozakony a prawidla poradku od Cechoslowanske spolecnosti w St.Louis) z roku 1854, který existuje pouze v jednom exempláři, či neméně cenná první česká periodika z roku 1860. Pan Náprstek neudržoval jen kontakty s jednotlivci, kteří obohacovali jeho knihovnu náhodnými dary, ale také s českými nakladateli, kteří mu zasílali veškerou svou produkci, jako byli August Geringer z Chicaga, Jan Rosický z Omahy či Antonín Novák z Milwaukee. Mezi četnými dárci byly dokonce také americké odborné ústavy a spolupráce se Smithsonian Institution, jež započala v roce 1869, trvá dodnes.

Knihovna Náprstkova muzea dnes vlastní kromě monografií také více jak 300 titulů krajanských periodik a počet svazků tohoto souboru dosahuje dvou tisíc. Svým počtem je tato kolekce největší v České republice a dává dostatečný přehled o krajanském tisku 19. a 20.st. ve světě. Podobně jako ve všech krajanských materiálech jsou nejhojněji zastoupeny Spojené státy americké, z nich pak jsou vzácné především tisky z 19. století. K těm nejstarším patří Slowan Amerikánský, Národní nowiny, Slavie, Zvony, Pozor, Pokrok, Národní noviny II., Slovan americký, Amerikán a další, které začaly vesměs vycházet v 60. letech 19.století. K novějším a stále badatelsky žádaným patří Pokrok Západu, Svornost, Duch času, Dennice novověku, Květy americké, New Yorské listy, Hospodář, Šotek, Spravedlnost aj. Nutno podotknout, že všechny tyto tituly nemá knihovna Náprstkova muzea v kompletních řadách a pokud se vyskytne příležitost, chybějící čísla doplňuje. Vyjma Spojených států amerických je v knihovně dobře časopisecky zastoupena Kanada a Jižní Amerika, v menší míře pak paradoxně evropské státy.

K Náprstkovým přátelům, se kterými si dopisoval, patřili téměř všichni průkopníci české žurnalistiky na americkém kontinentu. Korespondence s Janem Boreckým, Vojtou Maškem, Františkem Mráčkem, Karlem Jonášem, Václavem Šnajdrem, Františkem B. Zdrůbkem a mnoha dalšími tvoří podstatnou část Náprstkovy korespondence, která je uložena v rodinném archivu Vojty Náprstka.

Odborná knihovna

V 60.letech 20.století bylo Náprstkovo muzeum všeobecného národopisu přejmenováno na Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur s přesným vymezením zájmu. V návaznosti na historickou knihovnu zde začala vznikat knihovna odborná, která se specializuje zejména na knihy týkající se mimoevropských kultur, ať již z hlediska historického, etnografického, antropologického, umělecko-průmyslového, uměnovědného či jazykového apod. Tato knihovna je živá a již několik let roste především zásluhou mezinárodní výměny odborných publikací a z darů.

Zcela ojedinělým je dar českých krajanů Ludmily a Jiřího Osolsobě z New Yorku, kteří věnovali v nedávné době knihovně Náprstkova muzea stovky knih vztahujících se speciálně k problematice amerických indiánů.

Fond odborné knihovny zahrnuje kromě vědeckých monografií také slovníky, encyklopedie a odborná periodika.

Zpět na Knihovna Náprstkova muzea


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel