EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Podsbírka pravěku a starověku Přední Asie a Afriky

Orientuje se na systematické sbírání, uchovávání a prezentování pravěkých a starověkých egyptských a předovýchodních předmětů.

Starověký Přední východ

Sbírka starověkého Předního východu schraňuje osobní dokumentaci Bedřicha Hrozného - fotografie, diapozitivy, deníky se záznamy - z jeho výkopů v Kültepe (Turecko), Tell Erfádu a Šech Sa’adu (Sýrie). Tento archiv (vzhledem k tomu, že nálezy byly začleněny do Muzea anatolských civilizací v Ankaře či do Národních muzeí v Damašku a v Aleppu, vlastní sběry přivezené do Prahy pak rozděleny mezi Filozofickou fakultou UK a Národní galerií) poskytuje jedinečný a nejúplnější přehled o zatím jediných českých výzkumech na Předním východě. Doplňuje jej malá kolekce tabulek z dědictví J. Petraše, architekta na Hrozného výkopech a průvodce na cestách Orientem.

Sbírka dále obsahuje rozsáhlé soubory kamenné industrie, keramické nádoby, pečetní válečky a razítka, amulety, plastiky, pohřební stély, ozdoby, klínopisné tabulky a kolíky, kosmetické náčiní z Malé Asie, Sýrie, Palestiny, Mezopotámie Íránu, v časovém vyjádření od neolitu a chalkolitu přes urucké a džemdet nasrské kultury, dobu raně dynastickou, akkadskou, urskou, pozdně babylonskou až po řecko-římské období.

Starý Egypt

Ve 20. století staroegyptskou sbírku Náprstkova muzea obohatily dary Francouzského orientálního institutu v Káhiře (IFAO). Francouzský institut v roce 1937, na základě dobré spolupráce s naším předním egyptologem J. Černým, věnoval muzeu část předmětů nalezených na západním břehu Théb v Dér el-Medíně, vesnici dělníků a umělců připravujících skalní hrobky v Údolí králů. Díky tomu Náprstkovo muzeum vlastní ucelené soubory předmětů používaných především ve všedním životě. Mezi ně patří keramická a vápencová figurální a textová ostraka, nádoby, papyry, potraviny, části nábytku, sochy egyptských bohů. Podsvětí zde zastupují předměty uložené se zemřelým do hrobu v době pohřbu - rakve, plátna, šperky, sandály, amulety, pohřební sošky.

Na rozvoji staroegyptské sbírky se rovněž podílel Český egyptologický ústav Univerzity Karlovy. V 60. letech se podílel s řadou dalších odborníků na akci vyhlášené UNESCO v Núbii na záchranu památek před zničením vodami nové Asuánské přehrady. Tým vyslaný tehdejší Československou republikou zdokumentoval a prozkoumal území podél Nilu delší než 100 km (odborníci pod vedením prof. Žáby pracovali ve Wádí Kitně a Kalábše, lokalizovali “ztracený” chrám v Táfě ). Po ukončení záchranných prací darovala egyptská vláda naší zemi část archeologických materiálů nalezených právě naší expedicí (keramické a skleněné nádoby, tkaniny, potraviny, pracovní nástroje, předměty pohřební výbavy, reliéfy, antropologický materiál).

Přibližně jednu třetinu staroegyptské sbírky Náprstkova muzea tvoří předměty nalezené při archeologických vykopávkách na pyramidovém poli v Abúsíru, lokalitě, která se nachází 35 km jihozápadně od centra Káhiry. Předměty pocházejí z   hrobky - mastaby - vezíra Ptahšepsese (25. stol. př. Kr.), dále z pyramidového komplexu královny Chentkaus (25. stol. př. Kr.), pyramidového komplexu faraona Raneferefa (24. stol. př. Kr.), mastaby princezny Chekeretnebtej a mastaby prince Neserkauhora (25. - 24. stol př. Kr.) a dalších soukromých hrobek pocházejících z období Staré říše (28. - 22. stol. př. Kr.) a Pozdní doby (8. - 4. stol. př. Kr.). Soubor tvoří především funerálie (obětní nádobky, rakve a jejich části, dřevěné sochy prince a princezny, látky, miniaturní kamenné a kovové nástroje, hrací kameny, fajánsové destičky, pečetě a pečetidla, keramické užitkové nádoby, papyry).

Další cestou, kterou získávalo naše muzeum staroegyptské předměty, byly dary. Mezi největší donátory patří naši přední egyptologové a ředitelé tehdejšího Československého egyptologického ústavu František Lexa (1876 - 1960) a Zbyněk Žába (1917 - 1971), a již zmiňovaný Jaroslav Černý. Sbírka tak byla rozšířena o další předměty pocházející z Dér el-Medíny, o kvalitní sbírku kamenné industrie z předhistorických a raně historických dob egyptské říše, o ostraka a další předměty denní potřeby i artefakty užívané v pohřebním rituálu. Nemalou sbírku kamenné industrie z Tunisu a Maroka věnoval muzeu i jeho dlouholetý kurátor tohoto oddělení prof. Evžen Strouhal.

Náprstkovo muzeum zatím nemá ve svých prostorách stálou expozici starověkého Egypta. Návštěvníci se ale mohli a mohou seznamovat se sbírkou prostřednictvím dočasných výstav.

Aktuálně

12. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE PRO MEROJSKÁ STUDIA

Národním muzeum zorganizovalo 12. Mezinárodní konferenci pro merojská studia, která se uskutečnila na začátku září 2016. Možnost organizovat konferenci, které se zúčastnily na dvě stovky odborníků z celého světa, dostalo Národní muzeum v souvislosti s dlouholetou činností své archeologické expedice v Súdánské republice. Svěření pořádání konference je odrazem dosud dosažených úspěchů expedice na poli súdánské archeologie, mezi něž se například řadí objev dlouho ztraceného chrámu zvaného Týfónium. Na konferenci byly mimo jiné prezentovány výsledky nejnovějších archeologických výzkumů a diskutovalo se také o dosud nerozluštěném merojském jazyce.

ARCHEOLOGICKÁ EXPEDICE DO WAD BEN NAGA

Národní muzeum ve spolupráci se svými zahraničními (Archeologický ústav Slovenské akademie v Nitře a Museum August Kestner v Hannoveru) a domácími partnery (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti) vyslalo archeologickou expedici do Republiky Súdán.

Kontakt:

PhDr. Pavel Onderka, vedoucí oddělení
E-mail: pavel_onderka@nm.cz
Tel.: 224 497 523
Mgr. Vlastimil Vrtal
Tel.: 224 497 523

 


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel