Lokalita Wad Ben Naga

Wad Ben Naga je jednou z nejvýznamnějších lokalit tzv. Merojského ostrova, tj. území nacházející se mezi řekami Nilem, Modrým Nilem a Atbarou (severně od súdánského hlavního města Chartúmu).

lokalita Wad Ben Naga

V době existence tzv. Merojského království (3. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.) se zde nacházelo nejjižněji položené město na březích Nilu a jedno z největších měst této africké říše – starověký Arabikeleb. V kultuře Merojského království se snoubily místní tradice s odkazem faraonské civilizace starověkého Egypta a kulturními vlivy antického světa Středomoří.

První zmínky o starověkém městě na území dnešní vesnice Wad Ben Naga pochází z přelomu 4. a 3. stol. př. n. l., kdy do této oblasti zavítal řecký cestovatel Bión ze Soloi.
Původní jméno tohoto města se nám zachovalo zapsáno v egyptských hieroglyfech v popisce k vyobrazením korunního prince Arky (snad pozdějšího krále Arkamaniho II.) na stěnách Lvího chrámu v Musawwarat es Sufra. Princ Arka je zde titulován jako kněz bohyně Eset v Arabikelebu (tj. v dnešním Wad Ben Naga).

Ve 3. až 1. stol. př. n. l. se stavební činnost soustředila v západní části středu lokality (tzv. Esetin chrám [WBN 300] a tzv. Týfónium [WBN 200]). V této době ve Wad Ben Naga vznikl také raný palác, jenž byl výrazně rozšířen na přelomu letopočtu. Jeho přestavba je na základě epigrafických pramenů připisována královně Amanišacheto (vládla asi 10–1 př.n.l.).

Dalšími panovníky, jejichž jména jsou ve Wad Ben Naga doloženy jsou král Natakamani (vládl asi 1–20 př.n.l.) a královna Amanitore (vládla asi 21–30 n.l.). Tito panovníci nechali vyhotovit podstavec pod posvátnou bárku (dnes ve sbírkách Egyptského muzea v Berlíně), který opatřili svými jmény v merojských i egyptských hieroglyfech.

Tyto „dvojjazyčné nápisy“ umožnily rozluštění merojského písma. Jazyk však nadále zůstává nerozluštěn.
V době vlády a následně vládě Natakamaniho a Amanitore se výstavba nových budov přesunula do východní části lokality. V prvních století n. l. zde tak vznikla záhadná Kruhová stavba (WBN 50, snad 1. stol. n.l.), tzv. Malý chrám (WBN 400, snad 1. stol. n.l.) a tzv. Východní chrám (WBN 500, přelom 2./3. stol. n.l.).

Pozůstatky záhadné Kruhové stavby

Osídlení ve Wad Ben Naga pokračovalo i během Postmerojského období (5.–6. stol. n.l.) a raného křesťanského období. V okolí starověkého města se rozkládala rozsáhlá pohřebiště z merojského a postmerojského období.