Co dělají kurátoři vedle péče o sbírky…

Aktivity antropologických kurátorů lze dělit do čtyř oblastí: již zmíněná sbírkotvorná činnost, dále potom badatelská (vědecká) činnost, pedagogická činnost, výstavní činnost.

Výzkum na lokalitě Hostivice - Palouky u Prahy - knovízská kultura (výzkum Muzeum Roztoky, 2002)
Autor fotografie: P. Velemínský

Sbírkotvorná činnost

Primárním úkolem každého zaměstnance muzea, kurátora, je péče o sbírkové předměty a přirozeně i smysluplné rozšiřování sbírky. Slovem smysluplné rozumíme rozšiřování sbírky nejen z hlediska "sběratelského", ale především z hlediska badatelského. Sbírka, kterou není možné využít k vědeckým, kompilačním účelům má obecně podstatně menší hodnotu než kolekce vytvořená systematicky, z určitého odborného důvodu. Alespoň toto platí u antropologické sbírky, kde sbírkové předměty představují lidské pozůstatky, popřípadě jejich kopie, či artefakty lidské činnosti..Ve valné většině jde o kostní tkáň, zastoupeny jsou ale i měkké tkáně (sbírka lihových anatomických preparátů). O tom, že kurátoři oddělení byli vždy "aktivní", svědčí dnešní rozsah antropologické sbírky (viz. předchozí text). Od založení oddělení v roce 1967 shromáždili více než 25 tisíc kosterních nálezů, které získali převážně z archeologických výzkumů na území bývalé ČSSR, později České republiky. Vznikla tak jedna z největších osteologických sbírek v Evropě, která se přirozeně stále rozšiřuje.

Badatelská činnost

Výzkum na antropologickém oddělení je soustředěn do čtyř tématických oblasti: výzkum historických populací na území Čech a Moravy ve středoevropském kontextu, výzkum metodického rázu za účelem zvýšení spolehlivosti, přesnosti osteologických metod, epidemiologicko-patologický výzkum a paleoantropologický výzkum. Z dílčích témat se pracovníci oddělení v posledních létech soustředili např. na demografickou strukturu obyvatelstva v období středověku a době bronzové, na možnosti určení míry příbuznosti u anonymního pohřebiště na základě morfologické podobnosti, na projevy nespecifické fyziologické i fyzické zátěže na lidských kostrách, na ověření přesnosti metod aplikovaných u historických populací ke stanovení biologického věku, na výzkum historických osobností, na změny ve výšce postavy u české populace ve dvacátém století, na studium výživy pomocí hladiny stopových prvků, na problematiku datování paleolitických nálezů a nálezy z doby kamenné, na kazuistiku nemocí. Výjimkou, kdy zájem pracovníků se soustředil mimo středoevropské teritorium, je kniha "Mezi Saharou a tropickými pralesy" (Černý et al. 2001), doprovázející stejnojmennou výstavu.

Vědecká práce oddělení je podporována především přijatými grantovými projekty GA ČR nebo GA MK ČR a opírá se o spolupráci s dalšími našimi i zahraničními institucemi. Z velkého množství jmenujeme jen ty nejužší kontakty: Přirodovědné oddělení Archeologického ústavu AV Praha, katedra antropologie a genetiky člověka PřF UK Praha, Archeologický ústav AV, Brno, Universita v Bordeaux I (Francie), Slovenské národné múzeum (SR), Katedra antropologie PrF KU v Bratislavě (SR), Středočeské muzeum Roztoky, Muzeum hl. m. Prahy, Archaeology Dept.King Alfred´s College, Winchester, Museum of London (Velká Británie), Památkové ústavy na území Čech i Moravy, katedra antropologie PřF MU Brno, katedra anatomie LF MU Brno, Moravské zemské muzeum. Můžeme říci, že originály vzácných kosterních nálezů přijíždějí do Národního muzea studovat badatelé z celého světa.

Projekty probíhající v posledním desetiletí:

Název grantového projektu	Řešitel	Typ řešení	Doba řešní projektu	Agentura
Přírodovědecké muzeum - Antropologické oddělení
Příručka pro studium kostry (Příručka získala Cenu Josefa Hlávky za původní knižní práci z oblasti vědecké a odborné literatury za rok 1999.)	M. Stloukal (spoluřešitelé M.Dobisíková, V.Kuželka, P.Velemínský)	hlavní řešitelské pracoviště NM	1996-1999	GA ČR 206/96/1140
Určení tělesné výšky z dlouhých kostí končetin	za NM M.Dobisíková	NM je spoluřešitelské pracoviště	1996-1999	GA ČR 206/96/0246
Projevy nespecifické fyziologické a fyzické zátěže na kostrách velkomoravských populací	P. Velemínský (z NM spoluřešitel M.Dobisíková)	NM je hlavní řešitelské pracoviště	1999-2001	GA ČR 206/99/1358
Antropologická a epidemiologická charakteristika velkomoravské populace s ohledem na sociální a ekonomickou strukturu	P. Velemínský (z NM spoluřešitel M.Dobisíková)	NM je hlavní řešitelské pracoviště	2003-2005	GA ČR 206/03/0725
Velkomoravské centrum v Mikulčicích a jeho nejbližší zázemí	P. Velemínský (z NM spoluřešitelé M.Stloukal, M.Dobisíková)	NM je spoluřešitelské pracoviště	2004-2006	GA ČR 404/04/0013
Variabilita svrchně paleolitické populace z Předmostí u Přerova: tafonomie, paleoantropologie, paleoauxologie	P. Velemínský	NM je spoluřešitelské pracoviště	2004-2006	GA ČR 206/04/1498
Odpověď živých organizmů na změny životních podmínek v současnosti a minulosti	M.Dobisíková, P.Velemínský, V.Kuželka	NM je řešitelské pracoviště	1998-2004	MK ČR, VZ F02/98: NMPM00001
Paléodémographie et paléoepidemiologie des populations historiques de l'Europe centrale et occidentale	Universita Bordeaux I, UMR 5809 CNRS a Archeologický ústav AV ČR Praha	účast: P. Velemínský (spoluřešitel)	2004-2006	projekt Barrande
Dokumentace, zpracování a vědecké zhodnocení přírodovědného sbírkového fondu Národního muzea	M.Dobisíková, P.Velemínský, V.Kuželka	NM je řešitelské pracoviště	2005-2009	MK ČR, VZNM 00002327201
Biologická variabilita, zdrav. stav a soc. stratifikace raně středověké populace Velké Moravy	P. Velemínský (z NM spoluřešitelé M.Dobisíková, P.Havelková, M.Stloukal)	NM je řešitelské pracoviště	2007-2009	GA ČR 206/07/0699
Contributions à la connaissance des populations européennes du Haut Moyen Àge à l´épochque moderne	Universita Bordeaux I, UMR 5809 CNRS	P. Velemínský (spoluřešitel)	2007	projekt: ECO-NET No. 16368PB

Výstavní činnost

Nedílnou součástí práce muzejního antropologa je výstavní a osvětová činnost. Kromě vytvoření v historii první trvalé antropologické expozice v Národním muzeu "Antropologie, lidské kosti vyprávějí…" a podílu na akcích jiných složek či muzeí, pořádalo antropologické oddělení v posledních desetiletích tři velké výstavy, které byly reinstalovány v mnoha dalších českých a zahraničních muzeích: Člověk před tisícem let, Člověk proti nemocem, Mezi Saharou a tropickými pralesy.

Pedagogická činnost

Antropologické oddělení spolupracuje s katedrou Antropologie a genetiky člověka a katedrou klasické archeologie Filozofické fakulty University Karlovy v Praze. Jedná se jak o přednášky ("Antropologie minulých populací" resp. "Antropologie pro archeology"), tak o vedení diplomových a dizertačních prací. V oddělení absolvují praxi i studenti Vyšší odborné školy informačních služeb - oboru muzea a galerie, ve které se pracovníci oddělení také podílí na výuce. V této souvislosti lze zmínit metodickou příručku "Antropologie. Příručka pro studium kostry.", na které se autorsky podílo celé oddělení a která je první osteologickou příručkou pro antropology u nás (Dobisíková M., Kuželka V., Stloukal M., Stránská P., Velemínský P., Vyhnánek L., Zvára P., Národní muzeum, Praha 1999) .

Zpět na Antropologické oddělení