EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Proč se ptáci kroužkují?

Pokusy s prvním značením ptáků byly nesporně vedeny zvědavostí a touhou odhalit, kam se na podzim ztrácejí některé ptačí druhy a odkud k nám naopak přilétají v období průtahu a zimování ptáci, kteří v dané oblasti nehnízdí. S postupným hromaděním odpovědí na tyto nejzákladnější otázky se pak "motivační záběr" stále rozšiřoval a zvětšoval. Kroužkování ptáků objasnilo i řadu detailů z ptačí biologie jako např. usídlování mladých ptáků v bližším i vzdáleném okolí rodiště, přesídlování starých ptáků u některých druhů, původ ptáků na hromadných nocovištích a místech pelichání, věrnost k jednou zvolenému hnízdišti, soudržnost ptačích párů či délka života jednotlivých druhů.

Počty ročně kroužkovaných ptáků přinášejí rovněž informace o trendech početnosti u řady druhů v souvislosti se změnami přírodního prostředí.

Hnacím motorem kroužkování tedy bylo již od počátku zodpovězení základních otázek souvisejících s ptačím tahem. Analýza kroužkovacích dat a nové metodické přístupy však ukazují, že kroužkování ptáků je i nadále široce použitelnou metodou, která nám umožňuje získávat cenná data o jednotlivých ptačích druzích a jejich biologii.

Změna migračního chování

V poslední době bylo zjištěno, že migrační chování, které je obecně velice konzervativní, se může u některých druhů během krátké doby výrazně změnit. Tyto změny jsou dávány do souvislosti se změnami klimatu - typickým příkladem je pěnice černohlavá - v minulosti táhly středoevropské populace jihovýchodním směrem, v současné době část ptáků táhne na severozápad a tráví zimu ve Velké Británii.

Existence dlouhé časové řady dat

V případě kroužkování je výhodou i existence dlouhé časové řady přesně zaznamenávaných údajů. Analýza načasování hnízdění naší populace čápa bílého ukázala, že tento druh u nás v posledních 40 letech začal hnízdit zhruba o týden dříve.

Tyto výsledky ukazují konkrétní možnost využití dat pro sledování reakce ptáků na globální změny klimatu.

Monitoring ptačích populací

Zásadní a jinými metodami nenahraditelné informace nám může kroužkování podat o změnách ve velikosti ptačích populací a příčinách těchto změn. Pro efektivní ochranu jakéhokoli ptačího druhu je důležité vědět nejen to, zda se velikost populací mění, ale i to proč k těmto změnám dochází. Značení ptáků je v tomto ohledu jedinou metodou, kterou lze zjistit produktivitu, přežívání mladých ptáků, roční mortalitu atd.

Příkladem takového přístupu je projekt CES (Constant Effort Site scheme - kroužkování za stálého chytacího úsilí). Jedná se o monitorovací metodu, jejímž základem je kroužkování ptáků a která je zaměřena na hnízdní populace běžných druhů pěvců. Z Velké Británie, kde byl tento projekt zahájen v roce 1981, se rozšířil i do dalších zemí, a v současnosti probíhá na více než 500 místech po celé Evropě, včetně České republiky.

Kroužkování jako argument k vyhlášení chráněných území

Značení ptáků může posloužit i jako praktický argument pro vyhlašování chráněných území.

Příkladem může být mezinárodní projekt barevného značení kolpíků bílých. Ukázalo se, že ptáci středoevropské a východoevropské populace využívají jako tahovou zastávku a zimoviště soustavu mokřadů na severu Tuniska. Právě výskyt označených ptáků byl jedním z argumentů použitých při úspěšném jednání o ochraně těchto mokřadů.

Zpět na Kroužkovací stanice


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel