EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Mykologické oddělení Národního muzea

Mykologické oddělení Národního muzea, které existuje samostatně od roku 1965, je zaměřeno na budování sbírek, vědecké studium a popularizaci hub a lišejníků. Mykologie - věda o houbách - je na půdě Národního muzea zastoupena téměř od jeho založení. Lichenologie - věda o lišejnících - se v Národním muzeu rozvíjela jen v některých obdobích, ale sbírka lišejníků byla budována také od okamžiku založení muzea. Pro vědecké účely se plodnice hub a stélky lišejníků uchovávají podobným způsobem jako rostliny - sušením a uložením do papírových obálek nebo krabic různých velikostí.

V současné době nemá mykologické oddělení vlastní trvalou expozici určenou návštěvníkům muzea. Sbírky mykologického oddělení slouží v současné době především vědcům z domova i ze zahraničí. Hlavní části tvoří herbářové doklady hub a lišejníků, tekutinové preparáty, plodnice z kusové sbírky, malby a fotografie hub, mykologické publikace a archiválie. V budoucnu se však počítá s instalací moderně pojaté trvalé expozice.

Nejslavnějším mykologem, který v Národním muzeu působil, byl August C. J. Corda (1809-1849). Obě jeho největší mykologická díla, týkající se převážně drobných mikroskopických hub - „Icones fungorum hucusque cognitorum“ a „Prachtflora europäischer Schimmelbildungen“ - vznikla na půdě muzea. Typový materiál, podle kterého Corda popsal velký počet nových druhů hub, je jedním z nejcennějších a nejvzácnějších fondů mykologického oddělení.

Po Cordovi, který tragicky zahynul v roce 1849, se mykologií v Národním muzeu nikdo soustavně nezabýval. Od této doby až do roku 1930 mykologické sbírky stagnovaly. Poněkud jiná byla situace u lišejníků, kterými se na počátku 20. století zabýval kustod botanického oddělení Edvin Bayer.

V roce 1930 do muzea nastoupil Albert Pilát (1903-1974), který se mimořádně intenzívně a plánovitě ujal uspořádání skrovných mykologických herbářů, které začal rychle rozšiřovat. Byly to jednak jeho vlastní sběry z českých zemí, Slovenska a především tehdejší Podkarpatské Rusi, jednak sběry od mnohých našich mykologů a houbařů. Cenný materiál získal výměnou se zahraničními mykology. Albert Pilát má trvalou zásluhu na tom, že Národní muzeum se stalo středem zájmu všech našich vědecky pracujících mykologů.

V roce 1948 se stal A. Pilát přednostou botanického oddělení, v němž nadále rozvíjel mykologické a lichenologické pracoviště. Další posilou pro mykologii bylo v roce 1946 přijetí Mirko Svrčka, který se brzy stal světově uznávaným specialistou na vřeckovýtrusé houby a některé skupiny lupenatých a jiných hub. Pod Pilátovým vedením rozvinulo mykologické a lichenologické pracoviště botanického oddělení rozsáhlou sbírkotvornou, vědeckou a popularizační činnost. Sbírky se rozšiřovaly vlastními sběry pracovníků oddělení, výměnou položek ze zahraničím a díky duplikátům zasílaným A. Pilátovi a M. Svrčkovi mykology z celého světa. Významné byly také nákupy a odkazy.

Po vědecké stránce byla velmi významná práce na prvním svazku mykologicko-lichenologické řady Flory ČSR, které se pod vedením A. Piláta účastnili mnozí čeští a moravští mykologové. Významnou složkou práce muzejních mykologů bylo pořádání podzimních výstav hub, které měly v 50. letech vysokou úroveň a velkou odezvu mezi veřejností. Velký úspěch měly také atlasy hub, které vydával A. Pilát ve spolupráci s vynikajícím malířem hub Otto Ušákem.

V roce 1965 došlo k osamostatnění mykologického oddělení, které od botanického oddělení převzalo fondy hub a lišejníků. Vedoucím samostatného mykologického oddělení se stal A. Pilát. Po jeho smrti na místo vedoucího nastoupil Zdeněk Pouzar. Ten rozvinul v muzeu zejména studium chorošů, kornatcovitých hub a některých tvrdohub. Sbírky se nadále rozrůstaly a v současnosti už se celkový počet položek blíží číslu 500 000. Tímto počtem, a zejména bohatým materiálem z některých evropských a asijských oblastí, se mykologicko-lichenologický herbář Národního muzea řadí mezi největší v evropském i světovém měřítku.

Významným zdrojem cenného materiálu hub ze zahraničí se stalo vydávání exsikátové sbírky „Fungi selecti exsiccati“, které v 70. a 80. letech organizoval M. Svrček. Výměnou za sběry vzácných druhů hub z Československa získalo mykologické oddělení sběry prakticky z celého světa. Od 80. let začalo budování tzv. typové sbírky, ve které jsou samostatně uloženy typové položky nově popsaných druhů hub a lišejníků. Typové položky mají nesmírný vědecký význam a představují nejcennější součást jakéhokoli herbáře.

V současné době se činnost mykologického oddělení zaměřuje na tři hlavní oblasti. První je odborná správa sbírek a jejich neustálé rozšiřování. Sběry hub a lišejníků je nutno pravidelně dezinfikovat, protože hrozí jejich napadení hmyzem a při vyšší vlhkosti i plísněmi. Dezinsekce se dělá jednak moderní metodou - hlubokým podmrazením - jednak klasicky plynováním.

Sběry, které se uloží do herbářů, je pak třeba vědecky zpracovat. Neustále pokračuje floristický průzkum naší vlasti - tedy sledování, jaké druhy hub a lišejníků u nás rostou. Sbírky mají také nesmírný význam pro systematiku hub a lišejníků. Badatel, který se zajímá o určitou skupinu, má možnost vidět pohromadě mnoho položek hub a lišejníků, které by zejména u vzácnějších druhů musel v přírodě obtížně a dlouho hledat. V této souvislosti mykologické oddělení vyřizuje každoročně 10-25 zásilek herbářového materiálu, který studují odborníci na univerzitách, v muzeích a výzkumných ústavech a výsledky publikují v odborných časopisech a knihách.

Odborní pracovníci mykologického oddělení často přednášejí o houbách a lišejnících na vysokých, středních i základních školách. Tím se dostáváme ke třetí části muzejní práce - styku s odbornou i laickou veřejností a popularizaci mykologie a lichenologie. Často se na nás obracejí lidé, kteří chtějí vědět, zda si do kuchyně sebrali jedlé nebo jedovaté houby. Do mykologického oddělení přicházejí fotografové hub, kteří chtějí určit nasnímané houby, překladatelé, kteří si nevědí rady s cizojazyčnými názvy hub a další odborníci.V tradici krásných atlasů hub A. Piláta pokračují známé atlasy hub M. Svrčka, které výborným způsobem ilustroval malíř Bohumil Vančura.

Stručný pohled do sbírek i činnosti mykologického oddělení Národního muzea můžeme uzavřít tím, že oddělení dnes představuje muzejní, vědecké i popularizační pracoviště, které je neodmyslitelnou součástí české vědy a kultury, dobře známé i v zahraničí.

Adresa:
Národní muzeum, mykologické odd.,
Cirkusová 1740, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice
Vedoucí: Jan Holec (jan_holec@nm.cz)
Tel.: 224 497 833

 

Zpět na Mykologické oddělení


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel