Hlavní schodiště

Dvorana hlavního schodiště je po architektonické stránce ústředním prostorem celé budovy. Její výška obsahuje přízemí, první i druhé patro. Obvod je tvořen pásy arkád nad sebou. Přední a zadní ramena schodiště vedoucí z přízemí na centrální podestu se směrem nahoru zužují, čtyři ramena vedoucí do ochozu 1. patra se rozšiřují. Podesta se tím při pohledu z přízemí opticky zvyšuje, zatímco při pohledu z 1. patra působí níže a tím prostor dvorany prohlubuje.

Schodiště má horní osvětlení proskleným stropem, zavěšeným na vrchní ocelové konstrukci. Původní skla (nahrazená dnes tabulemi z plexiskla) byla matově broušená (r. 1890 je dodal Čeněk Branberger) a měla ornamentální výzdobu malovanou Wilhelmem Ladewigem. Malovanou výzdobu klenutých výsečí pásu pod proskleným stropem provedl na počátku r. 1891 Rudolf Řihovský. Jednotlivé části schodiště jsou z přírodních mramorů (dodala v letech 1888 a 1889 firma Oberalm) i z mramorů umělých (Giacomo Enzio, 1889). Podestu z mramorových desek vytvořil stejně jako ve vestibulu Giovanni Ciani r. 1890. Mosazné stromečkové kandelábry byly zhotoveny podle Schulzových návrhů v Pražských obecních plynárnách na přelomu let 1890 a 1891.

Podestu zdobí další dvě Schwanthalerovy sochy. Vlevo je to česká královna Eliška Přemyslovna („ELISABETHA REGINA“, 1292-1330, poslední žena dynastie Přemyslovců, manželka Jana Lucemburského, matka Karla IV.). Její socha, nesoucí podobu zachovanou bystou v triforiu Sv. Víta, byla v Mnichově odlita r. 1847. Proti ní stojí socha českého krále Jiřího z Poděbrad („GEORGIUS REX“, 1420-1471, vládl od r. 1458, byl jedním z nejvýznamnějších politiků tehdejší Evropy), odlitá r. 1850 podle modelu z let 1846-48.

Ve cviklech (trojúhelných výplních) nad oblouky arkád 1. patra je celkem 32 kruhových sádrových medailónů s podobiznami nejvýznamnějších vladařů Českého království. Medailóny jsou lemovány duhovým a vavřínovým větvovím ve štuku. Sádrové medailóny, modelované r. 1889 Antonínem Poppem, byly původně považovány za výzdobu provizorní, k provedení v lepším materiálu však nedošlo. U starších panovníků jde přirozeně o portréty fiktivní, splňující ideální představy pozdního romantismu. Počínaje levou boční stranou dvorany, směrem odleva doprava, jsou tu představeni tito panovníci (s chronologickými odchylkami v řazení):

1. Vratislav II. (označen jako „Vratislav I.“, vládl 1061-1092, nejprve kníže, od r. 1085 jako král Vratislav I.)
2. Vladislav II. („Vladislav“, vládl 1140-1112, nejprve kníže, od r. 1158 král)
3. Václav I. („Vácslav I.“ - vládl 1230-1253)
4. Přemysl I. (1191-1230, nejprve kníže, od r. 1198 král)
5. Přemysl Otakar II. („Přemysl II.“ - 1253-1218)
6. Václav II. („Vácslav II.“ - 1278-1305)
7. Václav III. („Vácslav III.“ - 1305-1306)
8. Rudolf I. Habsburský („Rudolf I.“ - 1306-1307)
9. Jindřich Korutanský („Jindřich“ - 1306 a 1307-1310)
10. Jan Lucemburský („Jan“ - 1310-1346)
11. Karel IV. („Karel I.“ - 1346-1378)
12. Václav IV. („Vácslav IV.“ - 1378-1419)
13. Zikmund Lucemburský („Sigmunt“- 1436-1437)
14. Ladislav Pohrobek („Ladislav“- 1453-1457)
15. Jiří z Poděbrad („Jiři“- 1458-1471)
16. Vladislav II. Jagellonský („Vladislav II.“- 1471-1516)
11. Ludvík Jagellonský („Ludvík“- 1516-1526)
18. Ferdinand I. Habsburský („Ferdinand I.“-1526-1564)
19. Maxmilián II. („Maximilian“ - 1564-1576)
20. Rudolf II. (1576-1611)
21. Matyáš (1611-1619)
22. Ferdinand II. (1619 a 1620-1637)
23. Ferdinand III. (1637-1657)
24. Ferdinand IV. (korunován r. 1646 českým králem, ale vládu nenastoupil, protože již r. 1654 zemřel)
25. Leopold I. (1657-1705)
26. Josef I. (1705-1711)
27. Karel VI. („Karel II.“ - 1711-1740)
28. Marie Terezie (1740-1780)
29. Josef II. (1780-1790)
30. Leopold II. (1790-1792)
31. František I. (1792-1835)
32. Ferdinand V. (1835-1848)

V úrovni 2. patra jsou na soklech kolem schodištní dvorany bronzové bysty mužů zasloužilých o muzeum. Je jich celkem 17, z toho 16 byst bylo pořízeno v letech 1897-1901 a poslední (Fričova) byla dodána až v r. 1932. Počínaje levou boční stranou arkády, jsou to zleva doprava tyto bysty:

I. Antonín Frič (1832-1913), univerzitní profesor, významný přírodovědec, zoolog a paleontolog. V muzeu působil od r. 1849 jako kustód zoologické sbírky, založil zde geologicko-paleontologické oddělení, jehož se stal r. 1880 řediteleln. Daroval muzeu cennou ornitologickou sbírku.
Václav Markup (upravil bystu od Bohumila Kafky), 1912, odlil Franta Anýž. Odhalena 21. 9. 1932 při Fričovu juhileu.
II. Franz Xaver Maxmilian Zippe (1791-1863), profesor mineralogie, zakladatel a správce mineralogických sbírek muzea.
Bohumil Vlček, 1899-1900, odlila firma Bendelmayer a Červenka.
III. Josef Koch-Kaňka (1812-1863), český vlastenec a sběratel, muzeu odkázal vzácnou knihovnu a přes 70 000 rytin.
Bohumil Vlček, 1900, odlily Komárovské železárny r. 1901, osazeno 18. 6. 1901.
IV. Jan Erazim Vocel (18011-1871), univerzitní profesor, zakladatel české archeologie a historik umění, dobrovolný organizátor muzejních archeologických sbírek, redaktor časopisu Muzea Království českého.
Čeněk Vosmík, 1900, odlily Komárovské železárny r. 1901, osazeno 18. 6. 1901.
V. Jan Krejčí (1825-1887), univerzitní profesor, geolog a přírodovědec, správce mineralogických sbírek v muzeu.
Čeněk Vosmík, 1900, odlily Komárovské železárny r. 1901, osazeno 18. 6. 1901.
VI. Joachim Barrande (1799-1883), geolog, zakladatel české paleontologie (jeho odborné zaměření je na soklu připomenuto vyobrazením trilobita „Paradoxides bohemicus“ a starým názvem primitivní kapradiny středního devonu nacházejicí se v oblasti tzv. Barrandienu „Hostinella hostinensis“ na dvou stuhách). Muzeu odkázal svou velkou a vzácnou sbírku zkamenělin, knihovnu a značný finanční obnos.
Bohuslav Schnirch, 1900, odlila firma Bendelmayer a Červenka.
VII. Hanuš (Jan Karel) hrabě Kolovrat Krakovský (1794-1872), mecenáš české kultury, spoluzakladatel muzea, významný podporovatel Matice české. Zásluhy jeho a jeho otce Josefa o muzejní knihovnu připomíná na soklu kniha s nápisy „MVSEO NATIONALI BOHEMICO“ (Českému národnímu muzeu) a „CATALOGVS BIBLIOTHECAE“ (Katalog knihovny) .
Bohuslav Schnirch, 1900, odlila firma Bendelmayer a Červenka.
VIII.František Antonín hrabě Kolovrat Libštejnský (1778--1861), nejvyšší český purkrabí, spoluzakladatel muzea (jeho zakladatelskou roli symbolizuje zednické kladívko na štítu soklu); odkázal muzeu knihovnu u 35 000 svazcích.
Antonín Popp, 1896, odlil Václav Mašek r. 1897 jako první bystu pro hlavní schodiště.
IX. František hrabě Klebelsberk (1774-1857), spoluzakladatel muzea, autor jeho prvních stanov.
Antonín Popp, 1896, odlil Václav Mašek r. 1897.
X. František Josef hrabě Sternberg-Manderscheid (1763-1830), mecenáš umění, spoluzakladatel muzea. Darem své rozsáhlé a vzácné sbírky mincí a medailí položil základ muzejních numismatických sbírek.
Antonín Popp, 1896, odlil Václav Mašek 1897.
XI. Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan (1749-1829), pražský arcibiskup, spoluzakladatel muzea, jemuž odkázal svou velkou a vzácnou knihovnu.
Antonín Popp, 1896, odlil Václav Mašek 1897.
XII. Josef Maria hrabě Kolovrat Krakovský (1746-1824), daroval muzeu velmi cennou březnickou knihovnu, obsahující vzácné rukopisy.
Bohuslav Schnirch, 1898, odlily Komárovské železárny r. 1899.
XIII. Antonín Veith (1793-1853), velkostatkář v Liběchově, vzdělaný vlastenec, mecenáš mnoha umělců a vědců. Muzeu odkázal osm Schwanthalerových soch ze svého projektu Slavína.
Bohuslav Schnirch, 1898, odlily Komárovské železárny r. 1899.
XIV. Jan Svatopluk Pres1 (1791-1849), univerzitní profesor, zakladatel české botaniky, jeden z prvních vědeckých spolupracovníků muzea.
Stanislav Sucharda, 1898, odlily Komárovské železárny r. 1899.
XV. Jan Norbert rytíř z Neuberka (1796-1859), archeolog, člen a v letech 1850-52 prezident výboru Společnosti Českého muzea, kurátor Matice české. Odkázal muzeu rozsáhlou knihovnu.
Stanislav Sucharda, 1898, odlily Komárovské železárny r. 1899.