NÁRODNÍ MUZEUM

Muzeum Antonína Dvořáka je součástí Národního muzea od roku 1976. Jeho vlastní historie však sahá o několik desetiletí nazpět.

Vzniklo začátkem 30. let z podnětu Spolku pro postavení pomníku Antonína Dvořáka v Praze. Pomník neexistuje dodnes, veřejnosti patrně nejznámějším projevem je expozice přibližující skladatelův život a dílo, přístupná dodnes v barokním letohrádku Michny z Vacínova zvaném Amerika. Mezi těmito hraničními daty pak bylo muzeum od roku 1956 v souvislosti s postátněním začleněno pod správu Památníku národního písemnictví, aby pak po dvaceti letech vplynulo logicky do tehdy nově vzniklého Muzea české hudby.

Monograficky koncipovaná instituce vyvíjí nezanedbatelnou kulturně-osvětovou činnost s převládajícím důrazem na osobnost skladatele Antonína Dvořáka (1841-1904).

Těžištěm sbírkotvorné činnosti bylo a je soustřeďování, péče a zpřístupňování dokumentů k životu a dílu Antonína Dvořáka. Jedná se o notové autografy, korespondenci i další listinné materiály, výtvarná díla a dobové fotografie, programy, plakáty, předměty osobní potřeby atd.

Dnes, po více než šedesáti letech činnosti, disponuje muzeum především unikátním souborem Dvořákových notových autografů, které představují téměř 80 procent všech dnes na světě dochovaných skladatelových rukopisů, dále též podstatnou část jeho knihovny a notového archivu včetně tiskové dokumentace, jež dokládá nejen skladatelovy úspěchy v době života, ale svědčí o vzrůstající popularitě jeho díla až do současnosti.

Muzeum, jakožto důležité centrum dvořákovského bádání, se spolupodílí na různých typech vědecké činnosti, pořádá koncerty, přednášky a je vyhledávaným cílem nejen hudebně zaměřených turistů a milovníků skladatelova díle, ale i specializovaných odborníků.

České muzeum hudby

Složky a oddělení