EnglishFacebookTwitter
Newsletter Mobilní verze

Pokyny pro autory

Sborník Národního muzea v Praze, řada A - Historie

Informace a pokyny pro autory:
- Nabízené rukopisy přijímá vedoucí redaktor PhDr. Lubomír Sršeň, oddělení starších českých dějin, Národní muzeum, Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1, e-mail lubomir.srsen@nm.cz. Výběr rukopisů provádí redakce, jejich obsah podléhá recenznímu řízení.
- Jeden svazek SbNM-A může obsahovat buď jednu monografickou studii, nebo více drobnějších studií, jež jsou spjaty společným odborným tématem (např. přednášky z konference či příspěvky věnované k výročí významné osobnosti, události apod.) a jsou dodány editorem, jenž má funkci recenzenta a odpovídá za vědeckou úroveň příspěvků.
- Preferovány jsou studie pracovníků Národního muzea pojednávající o sbírkových fondech Národního muzea.
- Přijímány jsou rukopisy v češtině i ve světových jazycích.
- Autor dodává kromě vlastního textu studie i stručný regest v angličtině (do maximálního rozsahu cca 200 slov), který se tiskne před začátkem textu. Současně připojí asi 10 anglických klíčových slov, jež budou charakterizovat jeho příspěvek na internetu. Kromě toho dodává resumé, většinou v angličtině, němčině či v jiném světovém jazyku, podle svého uvážení. Pokud dodá pouze textový podklad pro překlad resumé (z češtiny do jiného jazyka, či naopak), regestu či klíčových slov, zajistí redakce jejich přeložení do dohodnutého jazyka, ale náklady za překlad sráží z honoráře autora.
- Honoráře za drobnější příspěvky jsou nahrazovány autorskými separáty.
- SbNM-A vychází nejčastěji v podobě dvou svazků ročně (tj. dvojčísel 1–2 a 3-4). Rukopis, který by měl zaujmout celé dvojčíslo, by měl mít v ideálním případě (podle smlouvy NM s vydavatelem) rozsah cca 155 stran klasické strojopisné úpravy (tzv. „normostran“), tj. asi 280.000 znaků včetně mezer (1 normovaná strana = 1.800 znaků včetně mezer). V konečné podobě by měl mít rozsah 56 tištěných stran textu. Do textu je možno začlenit potřebné množství černobílých obrázků, kreseb, map, grafů či tabulek. Těchto ilustrací může být v krajním případě i větší počet (do cca 300 ks), ale je třeba úměrně k tomu redukovat text, aby se překročením rozsahu 56 tištěných stran nezvyšovaly finanční náklady. Výjimečně je možné v případě nestandardního rozsahu rukopisu vydat jen „jednočíslo“ (pokud lze v tomtéž kalendářním roce vydat i doplňkové trojčíslo) či čtyřčíslo.
- Rukopisy se odevzdávají v digitální podobě, prostřednictvím přílohy v e-mailu či na CD, a současně ve vytištěné formě na papíře. E-mailem či na CD se dodávají i obrázky, jež musí být v dobré tiskové kvalitě.
- Autor odpovídá za zajištění autorských a reprodukčních práv svých obrazových příloh.
- Text musí být v editoru WORD, ve fontu Times New Roman, ve velikosti písmen 12, zarovnaný vlevo, bez odsazených odstavců.
- V případě potřeby rozlišení je možno užívat i tučného písma, kurzívy, výjimečně i podtrženého písma, apod. Jméno autora a titul statě lze psát velkými písmeny, názvy kapitol tučně, citáty kurzívou.
- Poznámky se označují horním indexem (horní index1) a píšou se až za text (nesmí se užívat automatického poznámkování!).
- Doporučuje se sestavit na závěr soupis užité a citované literatury, řazený abecedně podle zvolených zkratek (obvykle příjmení autora psané velkými písmeny a letopočet vydání díla). V poznámkovém aparátu lze těmito zkratkami na bibliografické údaje odkazovat (např.: NOVÁK 1989, s. 11–12, či LEXIKON 1956, s. 34).
- Nemá-li autor potřebu jiných (např. vysvětlujících či komentujících) poznámek než poznámek odkazujících na literaturu, může místo klasického poznámkového aparátu pouze odkazovat na literaturu v závorkách. Aby odkazy příliš nerušily, je v tomto případě vhodnější psát zvolenou zkratku bibliografického odkazu malými písmeny a kurzívou. Např.: (Novák 1989, s. 11–12, či Lexikon 1956, s. 34). Tento způsob užívají běžně např. archeologové.

- Popisky k obrázkům dodává autor ve dvojí verzi: 1) Rozsáhlejší popisky, kde by mělo být uvedeno: označení předmětu vyobrazení, popř. autorství, místo a doba vzniku, materiál, popř. rozměry, vlastník, popř. inventární číslo, autor fotografie. Tyto popisky budou otištěny v přehledném seznamu za textem příspěvku. 2) Velmi stručné popisky, obsahující v několika slovech jen nejdůležitější údaje o vyobrazení. Tyto popisky jsou tištěny přímo pod reprodukce obrázků.
- Obrázky či tabulky autor označí čísly podle pořadí, v jakém si je přeje zařadit do textu. Ve vytištěném textu vyznačí rukou přibližně místo, kam by si přál obrázek umístit.
- Autorské korektury jsou omezeny na nezbytnou míru, nemohou zahrnovat rozsáhlejší změny původního rukopisu.

- Autor by měl dbát zejména na jevy, v nichž se často chybuje:
a) Mezi slovy má být vždy jen jedna mezera, před interpunkčními znaménky (s výjimkou pomlčky) nemá být mezera, naopak za nimi být musí.
b) Je třeba důsledně rozlišovat spojovníky, psané krátkou čárkou a bez mezer (např. „Praha-Libeň“) a pomlčky, psané dlouhou čárkou a s mezerami (např. „zíral – zkoprnělý hrůzou – na mrtvolu“). Pouze při označování rozsahu stránek či časového období označeného letopočty je třeba psát pomlčku bez mezer (např. „NOVÁK 1976, s. 3–15“, či „v letech 1939–1945“).
c) Číslice poznámek je třeba psát za koncem věty, vztahuje-li se poznámka k celé větě, či uprostřed věty, vztahuje-li se poznámka jen k jednomu slovu či úseku souvětí.



- Praktické ukázky způsobů citování v seznamu literatury:
a) Knihy:
Např.:
CDB 1942: Gustav Friedrich (ed.), Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, III/1. Praha 1942.
DVOŘÁK - NOVÁK 1901: M[iloš] Dvořák – J[osef] Novák, Pelhřimov. Pelhřimov 1901.
DVOŘÁKOVÁ-NOVÁKOVÁ – KYNČL 1945: Julie Dvořáková-Nováková – Josef Kynčl, Historie Balkánu. Praha 1945.
TVRDÝ 1932: Josef Tvrdý, Průvodce dějinami evropské filosofie. Brno 1932.



b) Příspěvky v neperiodických sbornících, kapitoly či hesla v encyklopediích, katalozích apod.:
Např.:
DROBERJAR – SAKAŘ V TISKU: Eduard Droberjar – Vladimír Sakař, Problems of the Roman military campaign against the empire of Marobuduus in the year 6 A. D. In: Tejralův sborník k 65. narozeninám. Brno, v tisku.
DUFEK 1995: Antonín Dufek, Hák, Miroslav. In: Anděla Horová (red.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, A - M. Praha 1995, s. 239–240.
HOJDA 1981: Zdeněk Hojda, Společnost vlasteneckých přátel umění a počátky památkové péče v Čechách. In: Historické vědomí v českém umění 19. století. Praha 1981, s. 214–250.
LARSSON 1997: Lars Olof Larsson, Portréty císaře Rudolfa II. In: Eliška Fučíková – James M. Bradburne – Beket Bukovinská – Jaroslava Hausenblasová – Lubomír Konečný – Ivan Muchka – Michal Šroněk (ed.), Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Praha – Londýn – Milán 1997, s. 122–130.

c) Příspěvky v periodikách:
BÖHME-SCHÖNBERGER 1997: Asrid Böhme-Schönberger, Kleidung und Schmuck im Rom und den Provinzen. Schriften des Mimesmuseum Aalen, roč. 50 (Stuttgart 1997), s. 60–65.
BRUCK 1961: Q[uido] Bruck, Die graphische Vorlage für die Darstellung der Schlacht von Pavia auf der Medaile des Concz Welcz. Mitteilungen der Österreichischen numismatischen Gesellschaft, roč. 12 (Wien 1961), s. 3–5.
ČECHURA 1994: Jaroslav Čechura, Hluboká za pánů z Hradce: vznik podnikatelského velkostatku. Sborník Národního muzea v Praze, řada A – historie, sv. 46 (1992), čís.1–4 (Praha 1994).
KOMÁRKOVÁ 1997: Jana Komárková, Našla se nádherná Sidonie. Národní muzeum objevilo téměř půl století nezvěstný portrét od Maxe Švabinského. Večerník Praha, roč. 7, čís. 69 (Praha 9. 4. 1997), s. 13.
ŠIMEK 1998a: Eduard Šimek, 200. výročí narození Františka Palackého. Muzejní a vlastivědná práce / Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. 36/106, čís. 3 (Praha 1998), s. 167–169.
ŠIMEK 1998b: Eduard Šimek, Výstava František Palacký 1798–1876. Muzejní a vlastivědná práce / Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. 36/l06, čís. 3 (Praha 1998), s. 173–174.
/POZOR!!! - do zkratky titulu dávejte prosím letopočet, ve kterém publikace skutečně vyšla!!! – jde o případné spory o prioritu publikování!/

Praktický příklad úprav, které lze považovat za optimální, viz např. ve Sborníku Národního muzea v Praze, řada A – historie, sv. 61 (Praha 2007), čís. 3–4.

zpět


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Gadgets       Webové stránky: NETservis s.r.o.     Zřizovatel: Zřizovatel