Odborné publikace pro základní knihovnu a pro odborné knihovny jednotlivých oddělení Národního muzea však získává nejen výměnou, ale též koupí a darem.

Jde o publikace z těchto oborů: historie (včetně umění), přírodní vědy (zejména literatura taxonomická), knihovnictví, knihověda (rukopisy, staré tisky, knižní kultura), muzeologie.

Oddělení se dále podílí na vstupním zpracování literatury v integrovaném automatizovaném knihovnickém systému KpWin a vede lokální katalogy knihoven odborných oddělení. Samozřejmě též spravuje výměnný fond.

Zatímco nákup byl vždy závislý na finanční situaci instituce a dary jsou poněkud nahodilým způsobem získávání literatury, mezinárodní výměna publikací Národního muzea představuje zcela svébytnou oblast s dlouholetou tradicí.

Výměna

Mezinárodní výměna publikací je jednak významným zdrojem získávání zahraniční odborné literatury, zejména té, která bývá těžko dostupná, zároveň je i vhodným způsobem rozšiřování literatury vydávané vědeckými institucemi - tedy prezentací jejich výsledků.

K běžnému používání tohoto akvizičního zdroje dochází koncem 18. stol. a dále v 19. stol., kdy již vzniká první mezinárodní dohoda o výměně publikací - Bruselská úmluva 1886. Ve 20. stol. následují mezistátní dohody a další mezinárodní úmluvy (UNESCO - Paříž 1958). Rozvoj výměny - především po 2. světové válce - je podporován zejména organizacemi UNESCO a IFLA. Významným výsledkem jejich práce jsou nejen metodické pokyny pro účastníky výměny, ale i ryze praktická doporučení pro státní a mezinárodní instituce týkající se poštovních sazeb a cel.

Předmětem výměny byly vždy mimotržní vědecké publikace a tzv. oficiální publikace, dále duplikáty a neprofilová literatura, dnes již též tržní tituly.

V Národním muzeu byly výměnné styky se zahraničními institucemi pěstovány již brzy po založení ústavu v r. 1818 a zejména po vzniku muzejního časopisu v r. 1827. Vedle výměny Královské české společnosti nauk jde o nejstarší výměnu v Čechách.

Od počátku bylo jejím úkolem doplňování sbírek odborné literatury - zejména přírodovědné a slovanské.

K rozvoji výměnných styků přispěl v tomto období především Kašpar Šternberk v oblasti přírodních věd, Josef Dobrovský a Václav Hanka v oblasti slovanské literatury.

Vyměňovaly se jednatelské zprávy, muzejní duplikáty, publikace Matice české a Časopis Národního muzea, nejstarší český vědecký časopis, který tvoří základ výměnného fondu dodnes. Významným momentem bylo převzetí Barrandovy knihovny do Národního muzea v r. 1884: zahraniční instituce, které dosud posílaly své publikace slavnému geologovi, pokračovaly v posílání do Národního muzea. Z hlediska obsahu nejprve ve výměně převažovaly publikace přírodovědné, později rostl objem získaných publikací z historických oborů.

Vzestupná tendence vývoje mezinárodní výměny publikací v NM byla narušena 2. světovou válkou, takže následující období probíhalo ve znamení obnovy přerušených výměnných kontaktů. Knihovna Národního muzea se zaměřila na soustavné rozšiřování výměny, jakož i na její zkvalitňování s ohledem na zaměření základní knihovny a příručních knihoven jednotlivých odborných oddělení Národního muzea. Značná pozornost byla věnována i literatuře muzeologické, včetně literatury týkající se muzeí knihy.

V 90. letech 20. století se projevuje silný vliv politických a společenských změn, v jejichž důsledku dochází v zemích bývalého socialistického bloku mj.: 1. k mnoha organizačním změnám v oblasti vědy (zánik, reorganizace nebo "alespoň" stěhování vědeckých institucí), 2. k dopadu ekonomických opatření na kulturu - uplatňování DPH u všech knih dodávaných z ciziny (nejen koupě, ale i výměna a dary), a růst poštovného, 3. k zániku státního monopolu v oblasti knižního trhu a vzniku sice daleko rozmanitější a kvalitnější nakladatelské sféry, avšak velice nepřehledné.

První dva faktory působily negativně na naši výměnu, třetí naopak podpořil zájem západních zemí o výměnu s námi.

Knihovna Národního muzea se musela vypořádat jak se stoupající výší poštovného, tak zejména s DPH - při jejím důsledném uplatňování hrozil zánik výměny. Po několikaletých jednáních s příslušnými institucemi, po linii knihovnické i muzejní, bylo KNM v r. 1996 přiznáno osvobození od daně z přidané hodnoty.

Výměna zůstává i dnes cenným zdrojem zahraniční odborné literatury - třebaže devizové omezení nákupu knih skončilo, finanční trvá.

Síť výměnných partnerů je stále rozsáhlá: cca 880 institucí v 60 zemích světa. Nejpočetněji je zastoupeno Německo, USA, Velká Británie a Francie. Cílem je nadále zkvalitňování výměny.

Hodnota získávaných publikací činí zhruba trojnásobek odesílaných publikací. KNM sice rozesílá téměř výhradně periodika, avšak dostává výměnou kromě periodik i velké množství cenných vědeckých monografií. Zejména dobře zásobeným oborem je prehistorie - snad díky plodnosti autorů a štědrosti výměnných partnerů.

Základ výměnného fondu Knihovny Národního muzea tvoří:

Časopis Národního muzea, řada historická (od r. 1827)
Journal of the National Museum (Prague) – Natural History Series
(Časopis Národního muzea – řada přírodovědná, od r. 1827)
Sborník Národního muzea, řada A - Historie (od r. 1938)
Sborník Národního muzea, řada B - Přírodní vědy (od r. 1938)
Sborník Národního muzea, řada C - Literární historie (od r. 1956)
Numismatické listy (od r. 1945)
Muzeum: Muzejní a vlastivědná práce (od r. 1992)
Fontes Archaeologici Pragenses (od r. 1958)

Kromě Knihovny NM se výměnou publikací v Národním muzeu zabývá také v menším rozsahu Zoologické odd. PM-NM, Entomologické odd. PM-NM a Náprstkovo muzeum.

Koupě

Oddělení nakupuje pro studovnu a odborná oddělení NM česká a zahraniční periodika, dle možností rozpočtu též knihy - zejména vědecké monografie, encyklopedie, lexikony.

Dary

Národní muzeum je stále významnou a váženou institucí, o čemž svědčí dary organizací i jednotlivců, kteří považují za čest mít své publikace zastoupeny ve fondech Knihovny Národního muzea. Jedním z nejvýznamnějších dárců zahraniční odborné literatury je J. Paul Getty Museum - pravidelně zasílá své průvodce, výstavní katalogy a především svou vědeckou literaturu zaměřenou na umění.