Na Bratislavském hradě byla zahájena Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava

 

Návštěvníci budou mít od 27. dubna 2018 možnost obdivovat více než 2000 zajímavých předmětů zapůjčených z mnoha spolupracujících institucí. Výstava je součástí akcí k připomenutí významného výročí naší státnosti a vznikla na základě dohody vlád České a Slovenské republiky. Ve stejné podobě bude prezentována veřejnosti 28. října 2018 v Praze v nově opravené Historické budově Národního muzea.

 

Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava poukazuje na důležité politické a kulturní osobnosti, které přetvářely svou dobu a vývoj společnosti. Jejím cílem však není jen líčit významné politické momenty v dějinách Československa, ale věnovat se i mnoha dalším oblastem, které utvářely společný stát a ovlivňovaly životy jeho obyvatel. Pamětníkům má připomenout, jaký byl život v Československu, mladším generacím si klade za cíl vysvětlit smysl jeho existence a seznámit je s jeho dějinami. A to například prostřednictvím skutečných příběhů lidí žijících v tehdejším společném státě.

 

Národnímu muzeu a Slovenskému Národnému múzeu za spolupráce s ministerstvy kultury a zahraničních věcí obou států se podařil mimořádný diplomatický úspěch. Poprvé budou mít návštěvníci ve Slovenské i České republice možnost pohromadě spatřit soubor originálních dokumentů, které osudově ovlivnily naše dějiny. Pittsburskou dohodu, která položila základy soužití Čechů a Slováků ve společném státě, Československé ratifikace mírových smluv z Versailles, Saint Germain a Trianonu, které umožnily vznik společného státu a Mnichovskou dohodu, Vídeňskou arbitráž a tzv. Deklaraci Hácha – Hitler, které naopak existenci společného státu ukončily.

Více o této významné zápůjče jsme informovali zde.

 

Součástí výstavy budou i osudy „obyčejných“ lidí, které ovlivnila existence Československa. Bez něj by se nikdy vojáci z Čech nedostali na Slovensko a zde nezaložili své rodiny, o čemž vypovídá například příběh pana Rybáře z Martina. Slováci by nikdy v rámci povinných kvót nepřijeli do Prahy a zde se nevěnovali výstavbě v Praze tak, jako tomu bylo v případě rodiny Halukové z Prahy a nezúčastnili by se cvičení na spartakiádě, na což poukazuje příběh paní V. Pavlíkové z východního Slovenska. Nejen tyto osudy budou prezentovány v „telefonních“ budkách na základě videohovorů.

 

Obyvatelé Česka a Slovenska se do výstavy zapojili i svou účastí na výzvě Předmět s příběhem. Návštěvníci tak budou mít možnost na této výstavě obdivovat vybrané darované předměty s nejzajímavější československou minulostí. Jedním z nich je například prapor, který vyšila paní Ludovika Lacková z Ružomberku. Inspirovalo ji setkání českých a slovenských politiků v Luhačovicích v létě roku 1918 a jejich projevy o společném státě. Proto slíbila, že vyšije prapor, který dokončila na podzim téhož roku. Na lidovém shromáždění 8. prosince 1918, které do Ružomberku svolala Slovenská národní rada, ho pokřtil Andrej Hlinka a Juraj Janoška.