Osamělé večery Dory N.

 

Autorka jako dlouholetá redaktorka Českého rozhlasu připravila počátkem roku 2012 dokument o životě a díle Boženy Němcové, který odvysílala stanice ČRo Vltava. Zaujala ji přitom postava dcery Boženy Němcové Theodory, která je vlastně nejméně známým dítětem slavné spisovatelky.

 

Dora s matkou žila až do její smrti, byla tedy nejbližším svědkem jejího života a mnoha problémů, které ho provázely. U Dory skončila také velká část rodinné korespondence, dopisů BN, jejích zápisků a dalších cenných dokumentů. Dora žila až do své smrti velmi osaměle, a to jak kvůli svému zdravotnímu handicapu (nemoc z dětství způsobila, že byla silně zjizvená), tak díky své samotářské povaze. Působila jako učitelka v Jičíně, mezi žáky ani mezi učiteli však nebyla oblíbená. Lidí se stranila, až teprve v r. 1912, k 50. výročí úmrtí Boženy Němcové, poskytla první větší rozhovor svému jičínskému kolegovi profesoru Lelkovi. Ten jej pak zpracoval jako Dořiny vzpomínky na matku.

 

A právě v této situaci začíná monodrama „Osamělé večery Dory N.“, jednak jako scénická montáž dopisů, zápisků a ukázek z díla Boženy Němcové, ale také jako psychologická studie staré ženy, která celý svůj život prožila „ve stínu“ slavné matky a musí se vyrovnávat s různými traumaty, která jí toto soužití kdysi přineslo. Dora v monodramatu vlastně projde katarzí svého komplikovaného vztahu k matce, která končí usmířením s ní i sama se sebou.  

 

Autorka: Milena Štráfeldová

Hraje: Marta Falvey Sovová

Režie: Adam Skala 

Kostým a výprava: Dorota Březinová

Hudba: Petr Macháně

Hlavní postavy: Dora, dcera slavné spisovatelky a Hlávka zelí