Cyklus přednášek pro středoškoláky je připravený ve spolupráci s vědeckými pracovníky Filosofického ústavu
Akademie věd ČR. Všechny přednášky začínají vždy v 11.00 h. Před programem doporučujeme se studenty navštívit výstavu.

Filosofický ústav AV ČR
 

Disent, antipolitika a posvátná politika

V této přednášce se autor zaměří na pojetí politiky ve středoevropském disentu a formování postkomunistického politického diskurzu. Vychází z koncepcí tzv. antipolitiky a nepolitické politiky, které se v disentu šířily před rokem 1989. Hlavní otázkou je, jak se toto negativní pojímání politiky přetvořilo po roce 1989, kdy bývalí disidenti začali propagovat nové, pozitivní chápání politiky. Pokusí se uchopit tuto ambivalentnost pomocí pojmu „posvátna“, který označuje něco, čemu se člověk v každodenním životě vyhýbá, ale co je zároveň uctíváno. Politika se stala pro mnohé disidenty něčím posvátným v tomto smyslu: politice se vyhýbali, a zároveň ji ochraňovali tak, aby se nezprofanovala nevhodnými praktikami a tématy. Tím ovšem navýšili hodnotu onoho typu politiky, která zůstala nezprofanována a kterou chtěli po roce 1989 obnovit. Zároveň se autor společně s žáky bude ptát, co se vymklo tomuto „posvátnému“ pojetí politiky, co se v postkomunistické politice už nemělo diskutovat.

Termíny: 29. dubna, 19. a 20. května, vždy od 11.00 h

Přednášející: Joe Grim Feinberg, Ph. D.


Elity, oligarchie a demokracie

Současná politika prochází hlubokou a krizovou proměnou. Politologické analýzy hovoří o problému populismu, plebiscitarismu, době postfaktické či o rozpadu liberálního řádu. S tím, jak se dále prosazují nové informační technologie, dochází k další fázi revoluce sdíleného kognitivního aparátu lidstva, který je srovnatelný s vynálezem knihtisku či s nástupem masových médií (rozhlasu a televize). Přednáška se zaměřuje na tyto projevy krize demokratického uspořádání ve světle sociálních nerovností a hierarchie. Klíčovými nástroji pro analýzu tohoto stavu tak budou pojmy elita a oligarchie. Autor se pokusí odpovědět na několik otázek: Jaké jsou hlavní projevy současné krize demokracie? V čem a proč jsou tyto tendence nebezpečné pro společnost? Jakou roli hrají v této dynamice různé typy elit (kulturní, politické či ekonomické)? Je možné vysledovat stabilizaci a posilování oligarchického charakteru politického řádu?

Termíny: 30. dubna, 14., 27. a 28. května, vždy od 11.00 h

Přednášející: PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D.


Politické reformy roku 1968

Československé reformní snahy z roku 1968 se týkaly obecně směřování průmyslové civilizace a konkrétně ekonomického, sociálního a politického života. Hlavním tématem vystoupení bude seznámení s intelektuálním pozadím těchto vznikajících úprav politického režimu ČSSR. Cílem tehdy bylo demokratizovat a pluralizovat sféru politického a veřejného života tak, aby občané měli výraznější vliv na rozhodování a celkový chod státu. Tzv. Mlynářův politologicko-sociologický tým se těmto otázkám věnoval několik let. V přednášce se autor zaměří na klíčová východiska a závěry, se kterými tento tým pracoval. Jedná se o nerealizovanou reformu politického systému, která se mohla teoreticky i prakticky stát součástí moderních představ o uspořádání veřejného a politického života.

Termíny: 30. dubna, 14., 27. a 28. května, vždy od 11.00 h

Přednášející: PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D.


Jak demokratická je liberální demokracie?

Slovo „demokracie“ se dnes používá v tolika různých významech, že ztrácí svůj obsah. Ve své přednášce autor nejprve představí přesnou definici pojmu demokracie a následně ho také odliší od dalších pojmů, které jsou s ním často (ale mylně) spojovány: jako například práva či svobody. Poté vyloží, že liberální demokracie je politický režim, který v sobě obsahuje pojmový rozpor mezi demokracií na jedné straně a prvky liberálními na straně druhé. Nakonec žákům ukáže, jaké má tato rozpornost liberální demokracie historické kořeny a jak a proč v ní liberální rysy postupně nahradily rysy demokratické.

Termíny: 5., 7. a 12. května, vždy od 11.00 h

Přednášející: Mgr. Martin Brabec, Ph.D.


Ekonomická demokracie a reformy roku 1968

Pražské jako 1968 je právem spojováno s demokratizačním procesem a s politickým uvolňováním. Dochází ke zrušení cenzury, svobodnému rozvoji v oblasti kulturního života, diskutují se formy pluralitního demokratického systému. Často se nicméně zapomíná, že diskuse o reformách se neomezují pouze na rovinu občanských a politických svobod, nýbrž že dochází rovněž k pokusům o demokratizaci v rovině ekonomické. V rámci ekonomických reforem dochází ke snahám překonat model centrálního plánování, poskytnout autonomii podnikům v jejich ekonomickém rozhodování a spojit tuto autonomii s participativním modelem v ekonomice. Tento participativní model se opíral o to, co Ota Šik nazval „radami pracujících“. Přednáška se proto zaměří na tento poměrně opomíjený aspekt pražského jara. Přiblíží pozadí diskusí o zavedení těchto rad i to, jak tyto rady fungovaly a jakým způsobem probíhaly do těchto orgánů. Zaměří se v této souvislosti rovněž na vývoj veřejného mínění a okolnosti zániku rad pracujících v důsledku počínající normalizace. Přednáška tak představí pražské jaro jako svébytný pokus demokratizace společnosti, který však neomezuje demokracii jen na volby do parlamentu a na snahu vrátit mu roli demokratické platformy, ale rozšiřuje ji i do sféry každodenního hospodářského života.

Termíny: 6., 13. a 21. května, vždy od 11.00 h

Přednášející: Mgr. Petr Kužel, Ph.D.

 

Objednávky: edukacehm@nm.cz


Cílová skupina
Střední škola

Délka
45 minut

Počet žáků
max. 30

Cena
40 Kč/žák + 900 Kč/třída, 3 osoby pedagogického doprovodu zdarma