Šestitýdenní výstava končící 2. července bude probíhat paralelně v obou institucích. Část prezentovaná v Národním muzeu je věnována kodexům literátů v Čechách s výjimkou Prahy, část vystavená v Národní knihovně se naopak zaměřuje výlučně na rukopisy pražských sborů. Celkem představuje 16 rukopisů a rukopisných zlomků z 15.–17. století, které na první pohled zaujmou jak úctyhodnou velikostí, tak výzdobou, která nezřídka reprezentuje vrchol dobové knižní malby. Knihy jsou zároveň důležitým svědectvím o hudebním životě na literátských, a to zejména českých kůrech.

V průměru půl metru vysoké a v případě použití pergamenu i přes 20 kg vážící rukopisy sloužily zpěvákům zmíněných bratrstev k provozování hudby v kostelích, a právě pro účely skupinového zpěvu nabývaly takových rozměrů. Svým uživatelům a objednavatelům pak dávaly příležitost nejen k vyjádření jejich náboženského cítění, ale také k patřičné sebeprezentaci. Na finančně a časově náročné písařské práci, výzdobě a svázání knih se podílely vyhlášené dílny, financované jak přímo bratrstvy, tak městskými obcemi, cechy či konkrétními donátory.

Návštěvníci si budou moci prohlédnout výběr z kodexů dochovaných ve dvou největších rukopisných sbírkách v ČR. Z těch nejstarších se například jedná o monumentální Plzeňský graduál Martina Stupníka – knihu o výšce 68 cm a váze téměř 32 kg, vynikající práci dílny Valentina Noha z Jindřichova Hradce. Hned několik rukopisů pak dokumentuje tvorbu Jana Táborského z Klokotské Hory, majitele nejvýznamnější pražské písařské dílny 16. století, a s ním spolupracujících iluminátorů, jako byli Fabián Puléř, Matyáš Hutský z Křivoklátu a Matouš Ornys z Lindperka. Z jejich díla lze zvlášť vyzdvihnout bohatě zdobený Staroměstský, Křižovnický, Českobrodský a Lomnický graduál, přičemž poslední vznikl v další významné pražské písařské dílně Jana Kantora zvaného Starý.

Více o výstavě v Národní knihovně ČR - Velké knihy hudby - výstava graduálů — NKP

 

Fotoalbum