Zpět na přehled čísla
Předchozí článek Další článek

Historické stříbrorudné ložisko Vejprty v Krušných horách: geologické, ložiskové a mineralogické poměry, topografie dolů a historie dolování

Martin Přibil, Dalibor Velebil
Stránky 63-82
Citace PŘIBIL, Martin a VELEBIL, Dalibor. Historické stříbrorudné ložisko Vejprty v Krušných horách: geologické, ložiskové a mineralogické poměry, topografie dolů a historie dolování. Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze. Praha: Národní muzeum, 2012, 20(1), 63-82. ISSN 1211-0329 (print) 1804-6495 (online). Dostupné také z: https://www.nm.cz/periodicke-publikace/bmpholnrhmvp/20-1/historicke-stribrorudne-lozisko-vejprty-v-krusnych-horach-geologicke-loziskove-a-mineralogicke-pomery-topografie-dolu-a-historie-dolovani
Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze | 2012/20/1

Vein-type deposit of silver and copper Vejprty was mined from half of the 16th century till half of the 19th century. Steep veins of various directions and thickness from 10 to 80 cm penetrate mainly through metapelites (paragneisses) originated from Proterozoic pelites during the Variscan orogenesis. The vein filling contains mainly quartz, barite and fluorite. Chalcopyrite and argentite, which were used as main copper and silver ores, respectively, are disseminated in veins. Locally, also skutterudite occurs that was occasionally, together with fluorite, mined as by-product. Main mines of the Vejprty area were Milde Hand Gottes Mine, Antoni Mine and Johannes in der Wüste Mine. Milde Hand Gottes Mine consisted of five shafts, its horizontal extent was approximately 800 m and the maximum depth was 175 m. The neighboring and smaller mine Antoni was open by Antoni gallery. Both these mines, situated directly in Vejprty town, were drained by the 2.5 km long Klement gallery. Another significant mine of the Vejprty area was the Johannes in der Wüste Mine situated in Nové Zvolání settlement south of Vejprty. It consisted of three shafts and four galleries and its maximum depth was 200 m.

063 VelebilPribil_Vejprty.pdf

063A VelebilPribil_Vejprty.pdf