Dvořákův učitel hudby Antonín Liehmann (1808-1879), byl od roku 1829 podučitelem v Krásném Buku, odkud byl rozhodnutím majitele panství knížete Kinského r. 1832 přeložen do Zlonic. Přeložení Liehmannovo i okolnosti, že Antonín byl poslán na výměnu, tzv. „na handl“, právě do České Kamenice, mohly plynout z toho, že jak panství českokamenické, tak i zlonické patřily knížecí větvi šlechtického rodu Kinských. Soupisy poddaných dokazují, že styky obou měst, České Kamenice a Zlonic, byly vzhledem ke společné vrchnosti živé již v 18. století. Dvořákův strýc z matčiny strany Josef Zdeněk byl šafářem na zlonickém velkostatku, takže i on měl možnost Antonínův pobyt v České Kamenici zprostředkovat, stejně tak i učitel Antonín Liehmann. Dvořákův učitel hudby v České Kamenici Franz Hanke působil od r. 1829 jako učitelský pomocník v Krásné Lípě, a je proto pravděpodobné, že se znal se zlonickým Dvořákovým učitelem Liehmannem, působícím tehdy v sousedním Krásném Buku.

Antonín přijel v doprovodu svého otce do České Kamenice roku 1856, aby se zdokonalil v německém jazyce. Do Děčína jeli oba vlakem, což pravděpodobně mohla být Antonínova první cesta železnicí. Z Děčína do České Kamenice jeli pak omnibusem. Antonín bydlel a žil v rodině mlynáře Josefa Ohmeho v Horní Kamenici, jež byla tehdy samostatnou obcí. Mlýn patřící Josefu Ohmeovi byl tzv. Horní mlýn (Obermühle) čp. 42 v nynější Lužické ulici. Syn Josefa Ohmeho rovněž Antonín, se na oplátku odjel učit česky do Zlonic, kam si jej odvezl Dvořákův otec František. Antonín Dvořák byl zapsán do německé školy v České Kamenici, vzdálené ca 2 km od Horní Kamenice. V německém jazyce dělal velké pokroky nejen díky dětem Ohmovým, ale i díky přátelství se spolužákem a zároveň spolubydlícím z pravého křídla mlýna Františkem Böhmem, jehož rodina zde měla velkou přádelnu. Dvořákovým učitelem hudby v České Kamenici byl Franz Hanke, který mimo své učitelské povolání působil současně i jako ředitel kůru a varhaník v českokamenickém děkanském chrámu sv. Jakuba. Franz Hanke učil Antonína hře na varhany a generálnímu basu a vzhledem k tomu, že Antonín byl žákem vzácně nadaným, brzo a nejednou svého učitele při hře na varhany zastupoval. Je pravděpodobné, že Hanke umožnil Dvořákovi hrát i na varhany v barokní Mariánské kapli v České Kamenici, jež jsou mistrovským dílem pocházejícím z r. 1763. Při hře na varhany mu měchy šlapal Dvořákův kamarád František Böhm. Spolu s ním navštívil hradní ruinu na Zámeckém vrchu, zříceninu hradu Fredewaldu, vyhlídkový vrch Jehlu i jiná okolní návrší. Koncem července 1857 Antonín obdržel závěrečné vysvědčení, dle známek je patrné, že jeho nadání nebylo jen hudební, ale všeobecné a tím jeho pobyt v Horní Kamenici končí a on se v srpnu r. 1857 vrací zpět domů do Zlonic. Poté přijela do České Kamenice i Antonínova o čtyři roky mladší sestra Aloisie, ta však již bydlela v dívčí škole v České Kamenici, pod dohledem Franze Hankeho. Hankeova dcera Marie v listopadu 1857 odjela na oplátku k Dvořákovým do Zlonic, což nasvědčuje tomu, že vztah učitele Hankeho k Antonínovi a jeho rodině musel být přátelský.

I přesto, že v České Kamenici Antonín Dvořák prožil jen pouhý jeden školní rok v letech 1856-1857, byl pro jeho další život velmi důležitý. Dvořák se zde nejen osamostatnil, (byl to jeho první pobyt mimo domov, neboť ve Zlonicích bydlel u strýce, navíc po roce se do Zlonic přistěhoval zbytek jeho rodiny), ale především se v České Kamenici zdokonalil v německém jazyce, který byl nezbytností pro studium na varhanické škole v Praze a tudíž i pro jeho další hudební směřování.


Autorka článku: Mgr. Ivana Círová Hacmacová

Fotoalbum

Mlýn Josefa Ohmeho v Horní Kamenici. Tzv. Horní mlýn (Obermühle) čp. 42 v nynější Lužické ulici. Zde bydlel Antonín Dvořák v letech 1856–1857. Národní muzeum – České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka, inv. č. 6522 I1.

Mlýn Josefa Ohmeho v Horní Kamenici. Tzv. Horní mlýn (Obermühle) čp. 42 v nynější Lužické ulici. Zde bydlel Antonín Dvořák v letech 1856–1857. Národní muzeum – České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka, inv. č. 6522 I1.

Stavební plán hornokamenického (či tzv. Horního) mlýna. Jedná se o nedatovaný stavební plán ke spisu z roku 1830 k přestavbě mlýna za mlynáře Josefa Siebera. Státní oblastní archiv v Litoměřicích, Velkostatek Česká Kamenice, stará registratura, sign. II M – 2Post 4.

Stavební plán hornokamenického (či tzv. Horního) mlýna. Jedná se o nedatovaný stavební plán ke spisu z roku 1830 k přestavbě mlýna za mlynáře Josefa Siebera. Státní oblastní archiv v Litoměřicích, Velkostatek Česká Kamenice, stará registratura, sign. II M – 2Post 4.

Kostel sv. Jakuba Staršího v České Kamenici. Zde hrával A. Dvořák při mších na varhany. Národní muzeum – České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka, inv. č. 6544 I1.

Kostel sv. Jakuba Staršího v České Kamenici. Zde hrával A. Dvořák při mších na varhany. Národní muzeum – České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka, inv. č. 6544 I1.

Dvořákovo závěrečné vysvědčení z České Kamenice. SOA Mělník, Společnost Dvořákova muzea v Kralupech nad Vltavou, 1A3, č. 113.

Dvořákovo závěrečné vysvědčení z České Kamenice. SOA Mělník, Společnost Dvořákova muzea v Kralupech nad Vltavou, 1A3, č. 113.

Pohled na Českou Kamenici r. 1894. Národní muzeum – České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka, inv. č. 6849 I1.

Pohled na Českou Kamenici r. 1894. Národní muzeum – České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka, inv. č. 6849 I1.

Marktplatz r. 1885, dnešní náměstí Míru v České Kamenici. Národní muzeum – České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka, inv. č. 6879 g I1.

Marktplatz r. 1885, dnešní náměstí Míru v České Kamenici. Národní muzeum – České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka, inv. č. 6879 g I1.

Kapellengasse, dnes Nerudova ulice v České Kamenici. Národní muzeum – České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka, inv. č. 6523 I1.

Kapellengasse, dnes Nerudova ulice v České Kamenici. Národní muzeum – České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka, inv. č. 6523 I1.