Lidový šperk z Čech, Moravy a Slezska ve sbírkách NM. EMMNP č.15

ISBN 978-80-7036-365-2

Zdobit se šperky byla jedna z pradávných lidských tužeb a šperk je jedním z nejstarších dokladů lidské kultury. Rozličné způsoby zdobení od jednoduché ozdoby až po nákladně zhotovené šperky tedy provázely lidstvo již od jeho prvopočátků a mnohdy šperk vývojově předcházel oděvu. Z hlediska potřebnosti je však fenomén zdobnosti považován za méně podstatný, něž jiné kategorie lidské kultury, jakou byl například oděv či obživa a z tohoto pohledu je na něj nahlíženo i při jeho výzkumu. Pravdou však je, že téma šperku a ozdoby je vnímáno badateli jako dosti atraktivní. Přesto se však často nevyhneme tomu, že názor na šperk je omezen evropocentrickým pohledem, který považuje malování, tetování, skarifikaci či různé deformace lidského těla za projev nevyspělých přírodních národů, kdežto úpravu vlasů, vousů, oděv, ozdoby a šperky za znak evropské estetiky. U šperku však není zdaleka tak důležitý materiál, z kterého je zhotoven, jako spíše jeho obsah. Šperky měly totiž od nejstarších dob též magickou moc, měly zajišťovat svému nositeli ochranu, přinášet mu štěstí, staly se odznakem jeho sociálního postavení i symbolem jeho právních pozic. Podstatné je tedy poselství šperku a mnohdy ani nelze stanovit hranici mezi ním a oděvem, neboť často je nedílnou součástí oděvu a samostatně ztrácí smysl. Příkladem takovéhoto šperku jsou například spony či knoflíky. 

Pro bližší určení šperku se užívá řada přívlastků, které tento pojem dále konkretizují. Existují tedy slovní spojení jako „panovnické klenoty“, „šlechtický šperk“, „měšťanský šperk“, „autorský čili umělecký šperk“, „špek prehistorický“, „starověký“, „šperk preliterárních společností“, v neposlední řadě rovněž pojem „lidový šperk“, jenž byl zaveden bez rozlišení, zda jde o šperk, jehož producentem či pouze konzumentem je příslušník venkovské society a pojem „zlidovělý šperk“, který tyto dvě kategorie rozlišuje. 

Právě lidovým a zlidovělým šperkem se hodlá zabývat předkládaná práce, jež si klade za úkol vytvořit přehled těchto šperků nalézajících se ve sbírkách severomoravských a slezských muzeí, a tak nejen zhodnotit šperky nalézající se v lidovém prostředí, ale také naznačit pohled, který ovlivňoval tvorbu a formování jejich sbírek.