cs
en
Virtuálně do muzea
Podcast Tajemství Národního muzea
Odhalte fascinující příběhy našich exponátů
Virtuální prohlídky
Projděte si výstavy, jako byste byli v Národním muzeu
Národní muzeum pro děti
Pro děti je připravena záložka plná zábavných i poučných aktivit
Muzejní jednohubky
To nejzajímavější z oblasti archeologie, historie, přírodovědy a hudby
Virtuálně do muzea bez bariér
Virtuální prohlídky v českém znakovém jazyce a audiozáznamy
Navštivte nás
Objekty
Poznejte naše muzea a památníky
Vstupenky
Kupte si vstupenky online
Mobilní aplikace
Nechte se provést Národním muzeem
Národní muzeum bez bariér
Národní muzeum nově přístupné bez bariér
Pro badatele
Studovny a badatelny jsou vám k dispozici
Program
Expozice
V dlouhodobých expozicích uvidíte nejcennější předměty
Výstavy
Nepropásněte nové výstavy, které pro vás pravidelně připravujeme
Akce
Doprovodné akce, přednášky, koncerty, představení
Pro rodiny s dětmi
V muzeu se zabaví malí i velcí!
Pro školy
Vzdělávací programy pro všechny stupně škol
O nás
Novinky
Zjistěte, co je u nás nového
Odborné složky
Přírodovědecké muzeum
Historické muzeum
Knihovna Národního muzea
České muzeum hudby
Náprstkovo muzeum
Odborná činnost
Naše sbírky
Publikace
Informace pro badatele
Katalogy
Projekty
Metodická centra
Struktura a kontakty
Organizační struktura
Rada Národního muzea
Vědecká rada
Poradní sbor pro sbírkotvornou činnost
Rada pro výstavní činnost
Ediční rada
Důležité dokumenty
Historie
Historická budova
Osobnosti
Kontakt
Napište nám, nebo zavolejte
Média
Tiskové zprávy
Získejte aktuální tiskové zprávy a oznámení
Ke stažení
Stáhněte si naše loga a fotografie v tiskové kvalitě
Kontakt pro média
V případě potřeby nás kontaktujte
Registrace pro novináře
Registrujte se a dostávejte aktuální informace
E-shop
Kontakt
Virtuálně do muzea
Podcast Tajemství Národního muzea
Tak nám zabili Ferdinanda
Šťastná to žena. První vydání Babičky
Falza v muzeu
Hoří nám divadlo! Haste!
Mamut na Václaváku
Příběh paní Plejtvákové
Když hmyz bledne závistí
Je to ve hvězdách: Horoskop Albrechta z Valdštejna
Objev z antikvariátu: První československý zákon
Lidické osudy ukryté v jediném předmětu
Nahlédněte do hlavy našeho největšího romantika
Supermane, třes se, máme kryptonit!
Výjimečný za života i po něm: Půta Švihovský z Rýzmberka a jeho epitaf
Proč houby v muzeu nejsou na houby
Jak se šplhá pro zlato
City Nature Challenge
Tvář skla
Hana Benešová: První dáma republiky i módy
Pes Quick: Přátelství až za hrob
Z toho se nestřílí. Středověké zbraně
Virtuální prohlídky
Národní muzeum pro děti
Muzejní jednohubky
Virtuálně do muzea bez bariér
Navštivte nás
Objekty
Muzeum Antonína Dvořáka
Vstupenky
Mobilní aplikace
Národní muzeum bez bariér
Pro badatele
Program
Expozice
Výstavy
Akce
Pro rodiny s dětmi
Akce pro rodiny s dětmi
Pro školy
O nás
Novinky
Odborné složky
Přírodovědecké muzeum
Historické muzeum
Knihovna Národního muzea
České muzeum hudby
Náprstkovo muzeum
Odborná činnost
Naše sbírky
Publikace
Informace pro badatele
Katalogy
Projekty
Metodická centra
Struktura a kontakty
Organizační struktura
Rada Národního muzea
Vědecká rada
Poradní sbor pro sbírkotvornou činnost
Rada pro výstavní činnost
Ediční rada
Důležité dokumenty
Historie
Historická budova
Osobnosti
Kontakt
Média
Tiskové zprávy
Ke stažení
Galerie
Kontakt pro média
Registrace pro novináře
E-shop
Kontakt
Můj účet
Můj účet
Přihlášení
Přihlásit se
Registrace nového účtu
Zapomenuté heslo?
Košík
Historie objednávek
Můj účet
Změna údajů
Změna hesla
Odhlásit se
Zavřít vyhledávání
Otevírací doba
Objekty
Vstupenky
Mobilní aplikace
Kontakt
O nás
Novinky
V Národním muzeu se ukrývala nejstarší rostlinná makrofosílie na světě
3. 5. 2018
V Národním muzeu se ukrývala nejstarší rostlinná makrofosílie na světě
Objev unikátního exempláře v muzejních depozitářích
Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík a musela proto mít zelenou barvu. Objev oznámili vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty UK a Geologického ústavu AVČR ve vědeckém časopise Nature Plants.
Objev je zajímavý hned z několika důvodů. V první řadě se jedná díky jejímu
stáří 432 milionů let
o
nejstarší jednoznačný makroskopický zbytek suchozemské rostliny
, zároveň však udivuje i svou velikostí. Doposud známé nejstarší rostlinné zbytky z Irska totiž byly jen několik milimetrů velké a ani další silurské nálezy z Velké Británie nebo z Brazílie nepřesahují 2,5 cm. Předpokládalo se proto, že tak malá rostlina v sobě nemohla mít pletiva podpůrná, vodivá a ještě k tomu fotosyntetická. Paleontolog Kevin Boyce dokonce usuzoval, že tyto první rostliny nemohly být zelené. Český nález, který má zhruba 6 cm, ale tuto teorii zcela vyvrací. Velikost stonku nově popsaného exempláře totiž jednoznačně potvrzuje, že tato cooksonia rozhodně měla dostatek objemu těla k tomu, aby dokázala zajistit základní funkce cévnaté rostliny včetně fotosyntézy, rozvodu vody a živin a byla tak schopna samostatné existence.
Kuriózní je na celé věci fakt, že zmíněná rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji totiž ve skalách u středočeských Loděnic už věhlasný francouzský paleontolog
Joachim Barrande
, s jehož sbírkou se později dostala do sbírek
Vlasteneckého (dnešního Národního) muzea
. Nikdo však fosílii nevěnoval pozornost. Nejspíše nebyla tak atraktivní jako prvohorní pozůstatky fauny včetně trilobitů. Exemplář byl určen jako fosilní řasa nejasného zařazení – Fucoides – a uložen do bedny ve sklepním depozitáři Národního muzea, kde zůstal zcela nepovšimnut. Lidské ruce se jej dotkly znovu až v roce 2011, kdy paleontologové před rekonstrukcí historické budovy Národního muzea stěhovali sbírkové předměty do depozitářů v Horních Počernicích. Při jejich třídění paleontolog Vojtěch Turek v domnělé řase rozeznal suchozemskou fosilní rostlinu a předal ji k dalšímu zpracování kolegům specialistům. Ti se vydali na Barrandem označené místo nálezu, tzv. Barrandovy jámy u Loděnic, a našli množství dalších cooksonií. Žádná ale již nedosahovala kvality Barrandova nálezu.
Naše znalosti vývoje nejstarších suchozemských rostlin jsou velmi kusé a ani molekulární biologie nedokáže takovéto mezery zacelit. Každý nález fosilní rostliny z období formování prvních suchozemských ekosystémů je tedy jistou senzací. Také proto se stane nalezená rostlina součástí stálé expozice po znovuotevření zrekonstruované Historické budovy Národního muzea.