Projekt si klade za cíl přinést první informace o stravě dětí ve starší době bronzové na našem území, a to na základě analýzy stabilních izotopů uhlíku a dusíku jedinců z lokality Vliněves, která představuje největší známé naleziště lidských pozůstatků z období únětické kultury na našem území. Postavení dětí a vůbec problematika dětství v minulosti byla v české archeologii a příbuzných vědách dlouho opomíjena, přestože ve světě se vyvíjí již cca 30 let jako subdisciplína s názvem „archaeology of childhood“. Zajímavých výsledků lze dosáhnout spoluprací s fyzickou antropologií, kde v posledních letech pokročilo studium stravy dětí v rozhodujících prvních letech života. Špatná kvalita či nedostatek stravy může nejen zhoršit zdravotní stav dítěte, ale může vést až k jeho úmrtí. Mimo to je prokázán dlouhodobý vliv stravy v rané fázi života na zdraví jedince v dlouhodobém horizontu. Odstavení je potom kritickým obdobím pro dítě z hlediska ochrany před infekcí, jejíž riziko navíc v minulosti často zvyšovaly špatné hygienické podmínky při přípravě stravy. 

Díky měření izotopových hodnot ve tkáních jedince lze zpětně charakterizovat některé vlastnosti stravy jedince a prostředí, z něhož pochází jeho potravní zdroje. Pro izotopovou analýzu stravy v minulosti je nejčastěji využívána kombinace hodnot stabilních izotopů uhlíku (δ13C) a dusíku (δ15N) v kostním nebo zubním kolagenu. V zubech jedince zůstává po celý život zachován výživový signál z období dětství. Z hlediska stravy kojenců je nutné si uvědomit, že před narozením je plod součástí mateřského organismu a vykazuje tedy obdobné izotopové hodnoty. V období kojení se pak kojenec chová jako predátor, živící se tkáněmi mateřského organismu, což má za následek nárůst izotopových hodnot dusíku (a méně i uhlíku) v tkáních jedince. V období odstavování a přechodu na pevnou stravu pak hodnoty obou izotopů opět klesají. Moderní metody takzvaného sériového vzorkování zubních tkání umožňují sledování těchto izotopových změn a rekonstrukci průběhu odstavu i charakteru stravy v dalších fázích dětství a dospívání.

Pro český pravěk takováto data – zaměřená na nejmenší věkovou skupinu – prozatím chyběla. Zároveň se pokusíme odpovědět na otázku, zda mezi jedinci nacházenými v různých kontextech (regulérní hroby, sídlištní jámy, pohozenci) existoval rozdíl v přijímané stravě, potažmo jejich sociálním postavení.

Název projektu: Studium doby kojení, odstavu a následné stravy dětí ve starší době bronzové na lokalitě Vliněves, okr. Mělník
Období: 2021–2022
Poskytovatel: Národní muzeum
Typ projektu: Interní grant
Řešitel za NM: Mgr. Lucie Vélová a Mgr. Sylva Drtikolová Kaupová, Ph.D.

Předpokládané výsledky/výstupy:
V prvním roce projektu bude prostor řešenou problematiku představit širší veřejnosti formou popularizační přednášky v Národním muzeu a dále článkem na webu Archeologie na dosah (www.archeologienadosah.cz), který spravuje Oddělení pravěku a antického starověku. Ve druhém roce budou výsledky projektu prezentovány odborné veřejnosti na tuzemské či zahraniční konferenci a následně publikovány v impaktovaném časopise.