Přihlásit se
Když před padesáti lety napsal Jaromír Černý studii Středověký vícehlas v českých zemích, mezi skladbami psanými technikou výměny hlasů (Stimmtausch), které patří k nejstarším památkám vícehlasu na našem území, vymezil skupinu tří skladeb na text mešního Sanctus (Sanctus II, Sanctus III, Sanctus IV), které svým původem na konci 14. století patří mezi pozdní doklady této vícehlasé praxe. Sanctus II bylo tehdy známo ze dvou pramenů – z doplňků na konci Jistebnického kancionálu a z rukopisu varšavské Národní knihovny, který byl sice zničen za druhé světové války, ale skladba se dochovala na fotokopii. Třetí exemplář skladby se nyní objevil na rukopisném zlomku ve fondu Národního muzea – Českého muzea hudby asi z poloviny 15. století. Zlomek kromě toho obsahuje veršovaný komentář Desatera určený pravděpodobně pro studenty, kteří mohli být zároveň interprety zapsané skladby. Studie je věnována paleografickému rozboru zlomku, edici všech tří dochovaných Sanctus II, jejich vzájemným odchylkám a popisu notačních systémů, jimiž jsou zachyceny.
Kompletní článek
