Přihlásit se
Naši činnost je potřeba veřejnosti patřičně ukázat. Přečtěte si tom, jak jsme naše projekty medializovali a propagovali, kolik k nám přišlo návštěvníků, či jak pracujeme s dobrovolníky.
Rok 2021 byl i z hlediska medializace aktivit stále ovlivněný epidemiologickou situací způsobenou novým typem koronaviru. Projevilo se to zejména na nižším počtu uspořádaných tiskových konferencí a komentovaných prohlídek výstav pro novináře. Uspořádalo se 11 tiskových konferencí a 10 komentovaných prohlídek pro média. Velký mediální dosah měly zejména tiskové konference a komentované prohlídky k nově otevřeným expozicím. Na média se rozeslalo celkem 21 tiskových oznámení a 19 tiskových zpráv, přičemž většinu našich informací obvykle přebírala média v hojném počtu. V průměru mělo Národní muzeum dle pravidelného monitoringu médií 28 výstupů za den (včetně duplicit).
Národní muzeum na webu:
Webové stránky www.nm.cz v roce 2021 zastávaly funkci jednoho z hlavních online informačních kanálů a po znovuotevření muzea zvaly na aktuální výstavy a akce, upozorňovaly na novinky a poskytovaly různorodé informace o instituci. V rámci sekce Virtuálně do muzea vznikla společně se spuštěním podcastu Národního muzea nová podstránka s přehledem všech natočených relací.
Za rok 2021 zaznamenaly webové stránky 879 345 unikátních návštěvníků a 1 492 135 návštěv.
Národní muzeum na sociálních sítích:
Tak jako v předcházejících letech využívalo Národní muzeum i v roce 2021 jako oficiální komunikační kanály účty na sociálních sítích Facebook, Instagram, Twitter, YouTube, LinkedIn a nově i TikTok.
Komunikace na sociálních sítích Národního muzea se soustředila zejména na propagaci přípravy a otevření nových přírodovědeckých a historických expozic, zároveň však pokračovala i v atraktivní přibližování sbírkových předmětů a činností pracovníků Národního muzea a na propagaci výstav a akcí.
I v roce 2021 měla čísla návštěvnosti primárně využívaných sociálních sítí Facebook a Instagram vzestupnou tendenci. V tomto roce se i přes minimální placenou podporu zobrazily příspěvky Národního muzea více než 2 milionům lidí na Facebooku, což je o 206 % více než předchozí rok, a 708 tisícům lidí na Instagramu, což je navýšení o 2,3 tisíce % více než v minulém období. Taktéž počet sledujících se výrazně zvýšil, a to o 4 196 na Facebooku, čímž atakoval hranici 30 000 sledujících, a o 3 870 na Instagramu. Nejúspěšnější příspěvek dosáhl unikátního dosahu 382 tisíc zhlédnutí.
V roce 2021 jsme na Twitteru publikovali 207 příspěvků. Počet fanoušků se zvedl o 1 343 na celkový počet 5 540 sledujících z řad novinářů a široké veřejnosti.
I čísla na oficiálním profilu Národního muzea na YouTube se neustále zvyšovala ve srovnání s předchozím rokem. Naše videa na youtubovém kanálu za rok 2021 získala celkem 365 296 zhlédnutí a uživatelé sledovali naše videa celkem 8,5 tisíce hodin, což je téměř dvojnásobek než za minulé období. Pro muzejní profil jsme v roce 2021 získali celkem 692 nových odběratelů, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 2 tisíce. Je nutno říci, že YouTube primárně využíváme jako archiv videí a do současnosti jsme ho nepoužívali jako reklamní kanál. I v roce 2021 jsme pokračovali v propojování YouTube profilu s našimi webovými stránkami a Facebookem.
Na platformě LinkedIn jsme za rok 2021 získali celkem 560 nových sledujících. Na platformě TikTok, která byla založena před koncem roku, se ještě nepodařilo získat dostatek dat pro vyhodnocení její úspěšnosti.
V roce 2021 se také spustil podcast Tajemství Národního muzea přibližující nejzajímavější exponáty z nových expozic. Publikováno bylo 18 epizod, které dohromady zaznamenaly více než 6 100 poslechů.
Pro Národní muzeum byl rok 2021 zlomový i v prezentačních a propagačních činnostech. Po mnoha letech se podařilo otevřít v Historické budově Národního muzea nové expozice. V rámci komunikace tak byla návštěvníkům především představena témata – Zázraky evoluce, Okna do pravěku a Dějiny.
V souvislosti s postupným otevíráním nových expozičních celků se Národní muzeum snaží posouvat svoji komunikaci k nejširší veřejnosti a postupně zavádět jednotící prvky, které propojují značku a komunikaci Národního muzea jak při komunikaci v jeho objektech, tak při propagaci a reklamě. Snahou je posunout vnímání tradiční kulturní organizace do povědomí návštěvníka jako moderní a živou instituci, věnující se nejen vědě, ale i její popularizaci. Vzhledem ke komplikovanosti značky a velké míře specifik bylo rozhodnuto, že nastavování vizuální identity bude probíhat interně, tak aby byl přechod postupný, nenásilný a reflektoval i specifika vycházející z jednotlivostí všech vznikajících expozic.
Bejvávalo dobře?
Tematicky rozmanité expozice se Národní muzeum rozhodlo propagovat pomocí speciální kampaně Bejvávalo dobře?, jejímž cílem bylo upozornit zajímavým konceptem na zkratkovitost v našem myšlení, přilákat návštěvníky a především posílit brand awereness Národního muzea. Prostřednictvím příběhů z různých historických etap a životních situací doprovázených obsahově kontrastní písní Bejvávalo dobře poukázat na to, že máme tendenci si minulost upravovat k obrazu svému, pamatovat si spíše to dobré a selektivně některé skutečnosti vytěsňovat. Tím vzniká falešná představa o starých dobrých časech, která není opřena o reálie a fakta. Kampaní Národní muzeum zároveň reagovalo na aktuální klima ve společnosti, skrze kreativní ztvárnění upozornilo na to, že nelehká období nás provázela vždy.
Stěžejním prvkem kampaně bylo minutové video, které bylo podporováno v online prostředí, zejména na sociálních sítích. Kratší, 20sekundové sestřihy, byly kromě onlinu vysílány i v České televizi. V online kampani se dále využily bannery a branding, kampaň probíhala jak organicky, tak v rámci placené reklamy. Komunikace byla dále podpořena v OOH v místech s vysokou vizibilitou (CLV), pro komunikaci v regionech byly využity plochy na nádražích a v příměstských vlacích (CLV, variapostery, rámečky ve vlacích). Media mix byl doplněn i rozhlasový spot, který byl nasazen na vlnách Českého rozhlasu. Kampaň byla kontinuálně podporována i skrze PR.
Video spot Bejvávalo dobře? byl velmi dobře hodnocen odbornou veřejností a získal bronzového Louskáčka.
Další výstavy Národního muzea
V rámci propagace dalších výstavních projektů Národního muzea byly využívány především last minute nabídky a komunikace v online a na sociálních sítích.
I v roce 2021 pokračovalo Národní muzeum v propagaci a podpoře svých doprovodných aktivit, které připravilo v pandemické době. Pokračovalo v online výstavách, spustilo svůj podcast Tajemství Národního muzea a po rozvolnění protiepidemických opatření postupně znovu doplnilo svoji činnost o rozmanité akce pro děti i veřejnost.
Velkým potěšením byla Filmová cena Technologické agentury České republiky, kterou Národní muzeum obdrželo v roce 2021 na Zlín film festivalu. Porota ocenila populárně naučnou komunikaci a celou online sekci věnovanou dětem, již muzeum v období pandemie připravilo.
Celková návštěvnost objektů Národní muzea v roce 2021 stoupla oproti předchozímu roku 2020 téměř o třetinu, a to i přesto, že se muzeum znovu potýkalo s dlouhodobým uzavřením objektů trvajícím od začátku roku až do 3. května, tedy celkem 123 dní.
Zároveň se v tomto roce naplno projevilo bezkontaktní nakupování vstupenek, tzn. využití nákupu přes internet, anebo u samoobslužných pokladen, kdy online vstupenek bylo v roce 2021 nakoupeno 5x více než v roce 2020 a nákupů přes automatické pokladny bylo uskutečněno dokonce 45x větší množství. S nárůstem tohoto trendu počítáme i v následujícím roce.
Tržby za návštěvnost se tak pomalu vrací na úroveň roku 2019, kdy ještě na návštěvnost neměla vliv světová pandemie. Muzeum na tuto krizi zareagovalo včasným nastavením bezkontaktního odbavení návštěvníků prostřednictvím automatických turniketů a možností nákupu vstupenek online.
Činnost Centra pro prezentaci kulturního dědictví se v roce 2021 nesla ve znamení rozvoje dlouhodobých kontinuálních i nových aktivit pracoviště, které integrují sociální a ekologická hlediska do provozu muzeí a oblasti muzejnictví. V oblasti zpřístupňování muzejních sbírek a výstav pro širokou skupinu návštěvníků pokračovalo Centrum v projektech z předchozího období, především ve správě a rozvoji modelového projektu Národní muzeum bez bariér, který zpřístupňuje digitální muzejní obsah uživatelům se smyslovým postižením. V roce 2021 zaznamenaly velký uživatelský zájem pracovní listy doprovázející videa v českém znakovém jazyce s cílovou skupinou dětských uživatelů. Výrazně rozšířena (frekvencí i počtem zapojených pražských objektů Národního muzea) byla také nabídka pravidelných komentovaných prohlídek tlumočených do českého znakového jazyka. Centrum zahájilo také projekt zpřístupnění muzejních sbírek a výstav pro dětské návštěvníky ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí. V roce 2021 byl tento projekt, v rámci kterého byla pořádána série akcí Letní pátky pro děti, směrován na děti rodičů samoživitelů, v roce 2022 se předpokládá rozšíření na další podobně znevýhodněné skupiny, např. pěstounské rodiny nebo nízkoprahové dětské skupiny ze sociálně vyloučených lokalit.
Aktivity Centra byly metodicky zhodnoceny na dvoudenní mezinárodní konferenci Muzeum pro návštěvníky IV.: Virtuální komunikace (nejen) v době koronavirové, která se po loňském odkladu uskutečnila v září 2021. Konference byla pořádána v souladu se standardy udržitelnosti a ekologie (minimální využití plastů, nízká produkce odpadu, nabídka cateringu z lokálních zdrojů), kterými se Centrum zabývá v rámci agendy problematiky životního prostředí ve vztahu k muzeím. V této oblasti se Centrum také aktivně podílí na přípravě Koncepce udržitelného rozvoje Národního muzea v součinnosti s pověřencem Národního muzea pro životní prostředí.
Dále se činnost Centra i nadále soustřeďovala na kontinuálně řešené úkoly v podobě základních pilířů aktivit pracoviště: provozu, aktualizaci a dalšímu vývoji informačního portálu www.emuzeum.cz, správě a rozvoji oborové muzeologické knihovny Centra a redakčnímu zpracování časopisu Muzeum: Muzejní a vlastivědná práce. Těmito aktivitami pracoviště přispívá ke zvýšení povědomí o důležitých otázkách českého i světového muzejnictví u cílové skupiny muzejních odborníků i laické veřejnosti, a plní tak svou vzdělávací a komunikační funkci.
Centrum pro prezentaci kulturního dědictví se i v roce 2021 věnovalo koordinaci Pražské muzejní noci, jedné z nejpopulárnějších kulturních událostí metropole. Původní termín konání akce byl standardně v červnu, v důsledku pandemické situace byl přesunut na podzim, nakonec se však akce i v náhradním termínu zrušila. Přípravy na akci včetně grafického vizuálu probíhaly dle zvyklostí v předstihu v průběhu první poloviny roku 2021. V roce 2021 byla uskutečněna realizace nových webových stránek na doméně prazskamuzejninoc.cz na základě proběhlého výběrového řízení, z důvodu zrušení akce jsou webové stránky momentálně přístupné pouze ve zkušební verzi.
Pražská muzejní noc patří mezi nejoblíbenější kulturní akce metropole. V roce 2021 se po jejím zrušení v roce 2020 z důvodu pandemických opatření měl konat 18. ročník. Každoročně navštíví její program v desítkách muzeí a dalších kulturních a vzdělávacích institucí desítky tisíc návštěvníků. Pravidelně se koná druhou červnovou sobotu. Jejími organizátory jsou Národní muzeum, Asociace muzeí a galerií ČR a Dopravní podnik hl. města Prahy. V roce 2021 byla podobně jako v předchozím roce vzhledem k epidemické situaci nejdříve přesunuta ze svého původního červnového termínu na blíže neurčený termín na podzim 2021. Nicméně záhy byla kvůli pokračujícím problémům a omezením pro rok 2021 zrušena úplně.
Od roku 2022 projevilo Národní muzeum zájem přenechat primární organizaci akce jinému subjektu z řad příspěvkových organizací v oblasti muzejnictví z důvodu nedostatku personálních kapacit a nedokrytí nových kapacit. Žádá proto zřizovatele o určení jiné příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR, která se ujme organizace akce pro další období. Národní muzeum dané organizaci může předat potřebnou agendu, včetně správy webových stránek. Národní muzeum nevylučuje budoucí účast na Pražské muzejní noci jako jeden z účastnických subjektů.
Již sedmým rokem se kromě návštěvníků potkávají na muzejních chodbách naši kolegové také s dobrovolníky. Bohužel již druhý rok komplikovala tato setkávání i spolupráci s nimi celosvětová pandemie viru covid-19.
I přes všechny komplikace se nám ale podařilo udržet počet nadšenců z dobrovolnických řad přibližně na stejné úrovni, kdy se napříč strukturou Národního muzea zapojilo celkem 48 dobrovolníků a dobrovolnic celkem na 49 pozicích. Premiantem mezi jednotlivými složkami Národního muzea bylo jako obvykle Historické muzeum s celkovým počtem 23 dobrovolníků.
„Událostí roku“ v rámci našeho dobrovolnického programu bylo ocenění práce naší dlouholeté dobrovolnice z divadelního oddělení, paní Karolíny Svatošové. Ta si společně s dalšími oceněnými dobrovolníky z jiných organizací odnesla ze slavnostního udílení cen v Rezidenci primátora hlavního města Prahy dne 14. září 2021 Cenu KŘESADLO za rok 2020. Tuto cenu uděluje již několik dlouhých let organizace HESTIA – Centrum pro dobrovolnictví a oceňuje tak nezištnou práci vybraných dobrovolníků a dobrovolnic napříč obory.
Obecně se dobrovolníci většinou podíleli na dokumentaci, digitalizaci nebo katalogizaci, řidčeji spolupracovali na restaurování nebo přípravě výstav. Z pochopitelných důvodů v roce 2021 prakticky ustala dobrovolnická činnost s návštěvníky muzea.
Celkově dobrovolníci v roce 2021 v Národním muzeu odpracovali úctyhodných 794 hodiny, což i přes značný pokles oproti předešlým letům představuje téměř 100 pracovních dní bez nároku na finanční odměnu. Jako poděkování za jejich nezištnou práci byly dobrovolníkům poštou rozeslány volné vstupenky, které mohou využít k návštěvě některé z nových stálých expozic.
