Přihlásit se
V dnešním digitalizovaném světě je zapotřebí věnovat nemalou pozornost technologiím. Seznamte se s projekty, kterým jsme se v roce 2024 věnovali.
Mobilní aplikace Národní muzeum v kapse si v roce 2024 udržela vynikající reputaci a potvrdila svou roli velmi užitečného digitálního nástroje pro návštěvníky. S průměrným hodnocením 4,8 z 5 hvězdiček na App Store (3 239 hodnocení) a 4,7 z 5 hvězdiček na Google Play (1 183 hodnocení) jsme se zařadili mezi nejlépe hodnocené aplikace v kulturním sektoru. Celkový počet stažení překročil na každé z platforem hranici 100 000, což svědčí o rostoucím zájmu veřejnosti o moderní digitální audioprůvodce. Obzvlášť nás těší pozitivní zpětná vazba na komentované prohlídky, kterou nám zaslalo 4 829 uživatelů – potvrzuje se tak, že kvalitní audioprůvodci výrazně obohacují návštěvnický zážitek.
V roce 2024 uživatelé aplikace strávili poslechem audiostop celkem 1 290 hodin, což dokazuje vysoký zájem o doplňující obsah v expozicích. Vedle údržby a postupného vylepšování aplikace jsme se intenzivně věnovali vývoji druhé rozšířené reality s názvem Panteon: Živé kořeny, která přinese nový pohled na témata a osobnosti spjaté s prostorem Panteonu v Historické budově Národního muzea. Paralelně jsme pracovali na nové trase Svět minerálů, kde využijeme 3D modely vybraných minerálů pro detailnější vizualizaci a interaktivní poznávání vzácných exemplářů. V květnu došlo k rozšíření platebních možností o služby Google Pay a Apple Pay, které jsou nyní plně dostupné i na webových stránkách. Tato novinka byla návštěvníky přijata velmi pozitivně a okamžitě se stala nejvyužívanější platební metodou.
Velmi užívaná komponenta aplikace byla rovněž funkce indoor navigace, která se mezi návštěvníky těší stále větší popularitě. Díky Bluetooth Low Energy Beaconům bylo možné s maximální přesností navigovat uživatele v interiéru a pomoci jim s orientací v prostoru. Nejčastěji byla tato funkce využívána pro cestu do kupole, kam si ji zapnulo celkem 6 859 návštěvníků.
V roce 2024 jsme připravili AV prvky pro následující nově otevřené výstavy:
Provedli jsme repase expozic v následujících objektech:
V roce 2024 jsme pokračovali v systematické digitalizaci výstav s cílem zpřístupnit je široké veřejnosti a zajistit jejich dlouhodobou archivaci. Pomocí technologie Matterport a následného postprocessingu jsme nasnímali a dokončili digitální verze všech 15 realizovaných výstav, mezi něž patří Možné podoby knihy, Baroko v Bavorsku a v Čechách, Bílou stopou, Padesátá léta, Nejkrásnější české knihy roku 2023, Století hrobu Neznámého vojína, Obnovená krása divadelních kostýmů Smetanových oper, Na turné, Antonín Dvořák: Můj život a dílo, Czech Press Photo 2023, Blaník a Louňovice pod Blaníkem, Tajemná Núbie, Čerti a Emil Holub. Rovněž proběhlo nasnímání celého Národního památníku na Vítkově, který přešel pod správu Vojenského historického ústavu (VHÚ).
Z hlediska statistik za rok 2024 zaznamenaly virtuální výstavy na webových stránkách Národního muzea meziroční nárůst v návštěvnosti o 25 %. V celkovém součtu byly jednotlivé výstavy otevřeny 5 349krát.
V roce 2024 pokračovala úzká spolupráce s jednotlivými odděleními Národního muzea při přípravě výstav a expozice Lidé, přičemž klíčovou roli hrála dokumentace a digitalizace sbírkových předmětů. Fotografická dokumentace sloužila nejen k zachycení stavu exponátů po restaurování a před převozem, ale také jako podklad pro odborné publikace, katalogy a vědecké články. U vybraných projektů, jako byla výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách, se fotografové osobně účastnili převozu sbírkových předmětů, aby mohli flexibilně reagovat na potřeby kurátorů a zajistit optimální podmínky pro dokumentaci.
Digitalizace sbírkových předmětů probíhala průběžně dle požadavků kurátorů jednotlivých sbírek. Cílem bylo především usnadnit práci badatelům a minimalizovat fyzickou manipulaci se vzácnými exponáty, čímž se výrazně snižuje jejich zatížení a riziko poškození. Digitalizované materiály byly zároveň využívány v rámci meziinstitucionální spolupráce, kdy umožnily zpřístupnění obsahu dalším odborným institucím a výzkumným pracovištím bez nutnosti přímé manipulace s originály.
Vedle cílené digitalizace na základě konkrétních požadavků probíhala i systematická digitalizace sbírek, která přispívá k jejich dlouhodobé ochraně a širší dostupnosti. Tímto způsobem se postupně rozšiřuje digitální archiv muzea a vytvářejí se podklady pro budoucí výzkum a prezentaci sbírek.
Zvuková laboratoř Národního muzea v roce 2024 pokračovala v systematické ochraně a digitalizaci audiovizuálních sbírek s cílem jejich dlouhodobé archivace a zpřístupnění. Mezi klíčové aktivity patřila fyzická ochrana, evidence a reformátování různých typů zvukových nosičů, včetně poškozených gramofonových desek, magnetofonových a filmových pásů ze sbírek Historického muzea či unikátních nahrávek ze sbírky Českého muzea hudby. Zvláštní pozornost byla věnována projektu NPO, zaměřenému na záchranu historických houslových nahrávek Kevorka Marouchiana, uložených ve fonotéce Českého muzea hudby. Laboratoř se rovněž podílela na záchraně sbírky fonografických válečků Vlastivědného muzea v Olomouci a na projektu VISK 7, zaměřeném na gramofonové desky z pozůstalosti dirigenta Václava Smetáčka, uložené v Městské knihovně v Praze.
V rámci vědecké činnosti laboratoř zpracovala výzkumný výstup v rámci DKRVO s názvem Poloprovoz záchrany obsahu historických zvukových dokumentů, který se věnoval identifikaci, konzervaci, katalogizaci a dlouhodobé archivaci zvukových dokumentů, se zaměřením na standardní gramofonové desky. Důležitou součástí práce byla i spolupráce s Ochrannou asociací zvukařů – autorů (OAZA), která umožnila zaměřit se na záchranu magnetických pásů ze sbírek Národního muzea. Své poznatky laboratoř aktivně prezentovala na mezinárodních konferencích, včetně ARSC v Minnesotě (USA – 05/2024), ERA a GHT v Surrey (Velká Británie – 06/2024) a IASA ve Valencii (Španělsko – 09/2024), kde představila výsledky své práce v oblasti ochrany a digitalizace zvukových dokumentů.
Vedle vědecké a výzkumné činnosti se laboratoř podílela na odborných konferencích v České republice, například na konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2024, kde představila moderní technologie pro záchranu poškozených gramofonových desek s unikátními projevy Edvarda Beneše a poprvé uvedla zařízení INA Saphir. Dále vystoupila na semináři Digitalizace v paměťových institucích II s příspěvkem o záchraně historických zvukových nosičů.
Svou činnost aktivně prezentovala i formou exkurzí pro zaměstnance Městské knihovny v Praze (10/2024), Archivu Českého rozhlasu (12/2024) a studenty Katedry informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity (11/2024). Veřejnost měla možnost se s jejími aktivitami seznámit v rámci dne otevřených dveří Ministerstva kultury ČR (09/2024).
V roce 2024 byla během osmi měsíců realizována rozsáhlá datová analýza elektronické evidence sbírkových předmětů napříč celým Národním muzeem. Cílem této analýzy bylo získat komplexní přehled o aktuálním stavu digitálních záznamů, identifikovat možná implementační rizika a navrhnout jednotný standard pro budoucí evidenci. Proces zahrnoval nejen technické zpracování dat, ale také důkladnou komunikaci s jednotlivými odbornými pracovišti, která jsou odpovědná za správu sbírek. Díky mezioborové spolupráci bylo možné porovnat rozdílné přístupy k evidenci a hledat ideální řešení, které zohledňuje specifika jednotlivých sbírek, a umožnit kurátorům efektivní práci s daty.
Analýza zahrnovala návštěvu a komunikaci se 34 odděleními napříč Historickým muzeem, Přírodovědeckým muzeem, Knihovnou Národního muzea, Českým muzeem hudby a Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur. Každé z těchto oddělení má svá specifika pro vlastní metodiku evidence, která reflektuje charakter sbírkových předmětů, a bylo tedy nezbytné zohlednit tyto odlišnosti při formulaci jednotného řešení. Proces sběru dat probíhal v několika fázích, přičemž byla věnována zvláštní pozornost konzistenci používaných metadat, způsobu kategorizace a možnostem budoucí interoperability mezi různými databázovými systémy.
Na základě získaných poznatků byl vytvořen koncept jednotného metadatového schématu, které sjednocuje základní evidenční prvky pro celou instituci a současně umožňuje rozšíření o specifická pole přizpůsobená jednotlivým typům sbírek. Tento přístup zajistí nejen větší systematičnost a přehlednost v rámci muzejní evidence, ale také usnadní sdílení a zpřístupňování dat v digitálním prostředí. Navržené schéma představuje významný krok k modernizaci správy sbírkových předmětů a přispěje k efektivnějšímu využití digitálních technologií v oblasti kulturního dědictví.
Zvýšení bezpečnosti IT prostředí pomocí technologie ClearPass
V průběhu uplynulého roku jsme implementovali pokročilé bezpečnostní řešení ClearPass, které zásadně posílilo ochranu našeho interního IT prostředí. Tento systém nám umožňuje efektivnější správu síťového přístupu, lepší kontrolu nad připojenými zařízeními a výrazně snižuje bezpečnostní rizika spojená s neautorizovaným přístupem. ClearPass funguje na principu dynamického ověřování uživatelů a zařízení, což znamená, že přístup do sítě není udělován automaticky, ale na základě přísných bezpečnostních politik a kontextového posouzení rizik. Každé připojení je vyhodnocováno podle identity uživatele, typu zařízení, jeho bezpečnostního stavu a dalších parametrů. Díky tomu máme plnou kontrolu nad tím, kdo a jak přistupuje k našim interním systémům.
Klíčové přínosy implementace ClearPass:
Tato inovace je klíčovým krokem ke zvýšení odolnosti vůči kybernetickým hrozbám a zároveň umožňuje našemu IT týmu efektivněji řídit bezpečnostní opatření v celém ekosystému organizace. Zavedení ClearPass tak představuje významný milník v naší dlouhodobé strategii modernizace a ochrany IT infrastruktury.
Počítačová a síťová infrastruktura
WiFi AP
V rámci implementace bezpečnostního systému ClearPass (zmiňovaného výše) jsme pracovali na přípravě pro připojení WiFi AP v prostorách, kde do té doby nebylo vůbec žádné pokrytí a nebylo možné je jednoduše zprovoznit, např. v H. Počernicích, a samozřejmě jsme zvyšovali kvalitu pokrytí ve všech lokalitách Národního muzea, kde byla nedostatečná.
Serverovna
V prostorách serverovny v Nové budově Národního muzea jsme pracovali na zavedení bezpečnostního a dohledového systému, který nám umožňuje lépe sledovat jakékoli výpadky elektrické energie a udržovat optimální prostředí, které je nezbytné pro bezpečný chod všech částí systému.
Díky novým hardwarovým zařízením se nám podařilo rozšířit funkce serverovny v prostorách Historické budovy NM a tím zajistit maximální dostupnost v rámci všech serverových funkcí, ale také všech služeb lokálních datových uložišť. K tomu jsme zajistili záložní internetovou konektivitu, která automaticky zastoupí internetové služby v případě výpadku hlavní linky.
Zálohování
Minulý rok se v Národním muzeu odehrálo několik důležitých událostí v oblasti zálohování a pořízení hardwaru pro zálohování. V rámci zálohování byla implementována platforma Veeam Data Platform, p. Přičemž byla zavedena vícevrstvá strategie zálohování, která zahrnovala lokální zálohy, replikaci vybraných bodů obnovy do vzdáleného úložiště CESNET a archivaci dat na pásky. Sbírková data byla zálohována na datové uložiště Cesnet, zatímco provozní data byla zálohována denně formou zálohy kompletního virtuálního stroje. V oblasti hardwaru došlo k pořízení moderní páskové zálohovací jednotky s odpovídající kapacitou. Bylo také zajištěno rozšíření prostoru na úložišti CESNET a byl zřízen virtuální stroj pro replikaci záloh.
Interní systémy
Jako jedni z prvních zákazníků jsme přešli na novou verzi pokladního systému Colosseum POS od společnosti Perfect System, čímž jsme uskutečnili zásadní modernizaci prodejní infrastruktury Národního muzea. Tento krok představuje nejen významný technologický posun, ale také výrazné zlepšení uživatelského prostředí pro pokladní. Samotná implementace probíhala za plného provozu bez nutnosti pozastavení prodeje – na pokladnách se během roku manipuluje s více než 700 000 vstupenkami – a byla realizována postupně po jednotlivých objektech Národního muzea. Další inovací bylo nasazení nové verze prodejní aplikace do kiosků v Historické budově Národního muzea, která mimo jiné návštěvníkům nabízí přehlednější rozhraní a usnadňuje tak bezobslužný nákup vstupenek. Prodejní systém Colosseum byl současně instalován do nových prostor, konkrétně do Památníku Bedřicha Smetany v Jabkenicích. Rozšířili jsme také platební možnosti o Google Pay a Apple Pay, které jsou nyní dostupné jak na webu, tak v mobilní aplikaci Národní muzeum v kapse. Zároveň jsme do nákupního procesu integrovali možnost doručení zboží prostřednictvím Zásilkovny.
