Přihlásit se
Hlavním cílem sbírkotvorné činnosti Přírodovědeckého muzea je rozšiřování sbírkových fondů, jejich uspořádávání a ošetřování, které vychází z dlouhodobé sbírkotvorné koncepce muzea. Akvizice jsou získávány jednak vlastními sběry pracovníků v terénu, jednak formou darů a nákupů. Sbírkové fondy jsou tak stále systematicky rozšiřovány a dále zhodnocovány ve výzkumných projektech. V neposlední řadě je součástí činnosti prezentace sbírkových fondů formou expozic a výstav. V roce 2024 probíhaly práce na přípravě trvalé botanické a mykologické expozice Svět rostlin, lišejníků a hub v Historické budově NM.
Získávání vzorků pro výzkum fosilních rostlin z Klikovského souvrství. Stavba dálnice D3 u Českých Budějovic
Instalace Malaiseho pasti pro sběr hmyzu v tropickém sekundárním lese v jižním Kamerunu poblíž osady Ebogo
Instalace diorámatu reliktního boru v lichenologické expozici Svět rostlin, lišejníků a hub v Historické budově Národního muzea
Přírodovědecké muzeum NM spravuje 12 podsbírek, do kterých bylo v roce 2024 zařazeno 303 přírůstků zahrnujících celkem 109 601 předmětů. Důležitým zdrojem přírůstků jsou vlastní sběry pracovníků v rámci tuzemských i zahraničních cest. Zajímavý materiál byl získán například při záchranném paleontologickém výzkumu při stavbě dálnice D3 a pražského metra, nebo v povrchovém hnědouhelném lomu Libouš, mineralogické vzorky pocházejí z terénních prací na Slovensku, exkurze na Šumavu obohatily mykologickou podsbírku, do zoologické a entomologické podsbírky byly zařazeny bohaté přírůstky ze zahraničních cest. K nejvýznamnějším darům patří například kolekce minerálů z oblasti Českého středohoří, sbírky obojživelníků a plazů, sbírka štírů, početné sbírky motýlů, nebo kadávery obratlovců ze záchranných stanic a zoologických zahrad. Do antropologické podsbírky byly předány lidské kosterní pozůstatky z archeologických výzkumů z lokalit Kolín, Praha (Vinoř, Pod Vyšehradem), Plzeň (U Zvonu) či Mikulčice. Nakoupeny byly soubory minerálů z Maroka a Rumunska, herbářové položky z ČR, nebo rozsáhlé sbírky brouků z celého světa. K nejcennějším přírůstkům pak patří typové položky nových druhů minerálů, hub, bezobratlých i obratlovců.
Terénní práce na lokalitě Gelnica (Slovensko) včetně promývání haldoviny tlakovou vodou poskytly nejen material na výzkum, ale i vzorky, které obohatí mineralogickou podsbírku Národního muzea
Bohaté polokulovité agregáty prehnitu z lokality Djebel Melh v Maroku, velikost vzorku 16,5 × 10 × 5 cm (vlevo) a krystaly kalcitu a dolomit z lokality Cavnic v Rumunsku, velikost vzorku 9,5 × 7,5 cm (vpravo)
Sběr kriticky ohroženého druhu lišejníku Nephroma bellum na Šumavě
Přenosný lapač je jednou z nejvíce efektivních entomologických metod pro rozšiřování sbírkových fondů hmyzu Národního muzea. Kyrgyzská horská step nad městem Balykchy, které je vidět spolu s horským jezerem Issyk-kul na pozadí snímku
Bezblanka Vrázova (Pristimantis vrazi) – nově popsaný druh žáby čeledi Strabomantidae z Peruánských And
Ukázka ze sbírky zlatohlávkovitých a roháčovitých brouků od V. Malého
Preventivní ochrana sbírek spočívá především v pravidelné dezinsekci (fumigace se provádí dvakrát ročně) a udržování stálého klimatu v depozitářích.
Jednotlivé sbírkové předměty jsou průběžně preparovány a podle potřeby konzervovány a restaurovány, takto bylo v roce 2024 ošetřeno 76 072 kusů sbírkových předmětů. V mineralogické a paleontologické podsbírce byly konzervovány a restaurovány rozpadávající se nestabilní vzorky, sbírkové předměty byly napouštěny konsolidanty, paleontologické předměty byly čištěny tlakovým vzduchem a dalšími mechanickými prostředky. Restaurována byla např. lebka bizona stepního, v preparátorské dílně byly vytvořeny nové dermoplastické preparáty. V trvalých expozicích proběhlo povrchové očištění volných exponátů a drobné opravy v expozici Zázraky evoluce. V zoologické, entomologické a antropologické podsbírce jsou průběžně kontrolovány tekutinové preparáty a podle potřeby jsou doplňovány fixační tekutiny. Nové úložné obaly byly využity pro bezpečné uložení paleontologických, entomologických a antropologických předmětů a k finálnímu uložení poslední části československého herbáře.
Fragment čelní části lebky s rohovými násadci bizona stepního (Bison priscus) restaurovaný pro připravovanou výstavu o E. Štorchovi (Sv. Jan pod Skalou, poslední doba ledová)
Příprava dermoplastického preparátu kajmánka trpasličího (Paleosuchus palpebrosus) v preparační dílně zoologického oddělení a jeho preparátoři (Šimon Kapic – vlevo, praktikant z ČZU David Věnsek – vpravo)
Pohled na anatomicko-patologický preparát před ošetřením a po ošetření
Finální uložení druhově nejbohatšího rodu československé květeny, a zároveň rodu s největším počtem sběrů v herbáři Národního muzea – rodu ostřice (Carex) v nových herbářových krabicích
Do podsbírek spravovaných Přírodovědeckým muzeem bylo v roce 2024 nově zapsáno 266 položek chronologické evidence a 19 401 položek systematické evidence. V průběhu roku bylo inventarizováno 54 509 evidenčních jednotek, předepsaná kvóta tak byla splněna na 106,9 %.
Průběžně probíhala determinace přírůstků, jejich evidence, systematické třídění, zařazování do sbírkových fondů a vědecké zpracování. V mineralogické podsbírce byly nově uspořádány a uloženy ukázky křemene, křemenných hmot a ukázky ze skupiny granátu. V paleontologické podsbírce byla tříděna a shromažďována historická dokumentace za účelem budoucí digitalizace. Pokračovala reorganizace nově preparovaného materiálu z generálního herbáře nebo entomologických sbírek. V rámci antropologické podsbírky byly zařazeny do systematické evidence kosterní pozůstatky z lokality Sázavský klášter a Praha-Ruzyně a probíhalo zpracování středověké populační skupiny ze Staré Boleslavi. Byla instalovaná nová trvalá expozice Svět rostlin, lišejníků a hub v Historické budově NM.
Nové uspořádání sbírkových předmětů mineralogické podsbírky, založené v rámci jednoho druhu na podrobném topografickém schématu.
Uspořádání sbírky miocénních otisků listů z nově získaného materiálu v lomu Libouš, sběr zajištěn ve spolupráci se Severočeskými doly a.s.
Práce na revizi a digitalizaci mykologického herbáře
Ukázka z reorganizace sbírky tropických babočkovitých motýlů rodu Melinaea
Uložení nově evidovaných sbírkových předmětů ze středověké lokality Sázavský klášter
Tvorba desky s různými typy mycélií v mykologické expozici
Dokumentace sbírkových předmětů probíhala průběžně ve všech podsbírkách, digitální fotodokumentace byla nově provedena u 7 724 sbírkových kusů. V paleontologické sbírce byly fotograficky dokumentovány nové přírůstky i historické fondy, především sbírky originálů a typů (J. Barrande, A. Frič). V mineralogické podsbírce proběhla digitální fotodokumentace pro veřejnou databázi souboru minerálů původem z kynžvartských sbírek knížete Klemense Metternicha, nyní uložených v NM. V podsbírce broušených drahých kamenů pokračovala digitální fotodokumentace vybraných sbírkových předmětů. Průběžně se digitalizují herbářové položky hub a jejich etikety. V botanické podsbírce se uskutečnila digitalizace části typové sbírky a digitální dokumentace herbářových dokladů generálního herbáře. V entomologické podsbírce je dokumentace zaměřena především na typový materiál v jednotlivých fondech. Pokračovala digitalizace doprovodné dokumentace k zoologické podsbírce (diapozitivy, fotografie, písemná dokumentace k oologickým sbírkám). Byla také vytvořena veřejná databáze sbírky pavouků Řecka. Z antropologické podsbírky se dokumentovaly především vybrané předměty ze středověkých lokalit Stará Boleslav a Sázavský klášter.
Příklad digitalizace mineralogické ukázky (kasiterit, Horni Slavkov) pro specializovanou veřejnou databázi souboru minerálů původem z kynžvartských sbírek knížete Klemense Metternicha, nyní uložených v Národním muzeu
Standardní digitalizace historického typového a originálního materiálu paleontologické podsbírky: lektotyp druhu Caprotina perplexa, jehož název byl zaveden do vědecké nomenklatury Filipem Počtou v roce 1889. Zkameněliny jsou dokumentovány v jednom až pěti pohledech spolu s kompletní sadou etiket
Ukázka z dokumentace typového materiálu v entomologické podsbírce (Trichoptera: Leptonema aconicum)
Boční rentgenový snímek lebky připisované sv. Fortunatě z relikviáře z kostela svaté Máří Magdaleny v Mařenicích (okres Česká Lípa, Liberecký kraj). Lebka ve skutečnosti patří muži a dolní čelist byla vyřezána ze dřeva. Sloupec krční páteře byl nahrazen dřevěným špalíkem a voskem.
Zlomenina klíční kosti u jedince z hrobu 14/89 ze středověkého církevního centra ve Staré Boleslavi
