Přihlásit se
Expozice Dějiny zachycuje v celkem sedmi sálech minulost českých zemí od 8. století až do první světové války a svým rozsahem i množstvím sbírkových předmětů se jedná o u nás zcela ojedinělý muzejní projekt ilustrující tak dlouhý časový úsek. Expozice nabízí možnost zorientovat se v českých dějinách a pochopit nejen události jako takové, ale i souvislosti mezi nimi a utvořit si celistvý obrázek naší minulosti. Setkáte se zde s exponáty od nejmenších předmětů středověkých šperků nebo drobných artefaktů dokumentujících každodenní život lidí až po největší předmět v podobě arcibiskupského kočáru z 18. století, který lze s trochou nadsázky označit za ferrari své doby.
V expozici Okna do pravěku mohou ve čtyřech výstavních sálech návštěvníci obdivovat jedinečné exponáty, které představují světové milníky v poznání historie života na Zemi, a to z dob od prvohor až po čtvrtohory. Seznámí se zde s prvohorními živočichy prvně popsanými Joachimem Barrandem nebo uvidí vzácnou nejstarší suchozemskou rostlinu světa Cooksonia barrandei, která pochází z doby před čtyřmi sty třiceti miliony let. Poznají i jedny z nejstarších známých plazů – třeba druhohorní mořské mosasaury a podívají se do očí zatím našemu jedinému českému dinosaurovi Burianosaurovi augustai nebo děsivě vyhlížejícímu šavlozubému tygrovi. Zjistí také, že naše území bylo svědkem sopečné činnosti a vzniku různých jezer i močálů. V samotném závěru expozice návštěvníky uvítá mamut s mládětem vživotní velikosti a originální kostra srstnatého nosorožce, která je jedinečná především tím, že se dochovala celá.
Expozice s názvem Sál minerálů představuje více než 4 000 předmětů ze sbírky, která celkově čítá neuvěřitelných 100 000 minerálů z celého světa. Tato sbírka je v Národním muzeu nejstarší a její neustálé rozšiřování probíhá už více než 200 let. Ty nejzajímavější a nejkrásnější minerály jsou vystaveny v původních tzv. Schulzových vitrínách, které získaly svůj název po architektovi Historické budovy Národního muzea Josefu Schulzovi. Celá expozice je uspořádána podle chemického složení jednotlivých minerálů stejně jako před více než 100 lety.
V expozici je představena pozoruhodná vlastnost některých minerálů, a to jejich interakce s ultrafialovým světlem. UV záření je lidským zrakem neviditelné, ale při jeho dopadu začnou některé druhy nerostů vyzařovat světlo různých vlnových délek, které spatřit můžeme. Tento jev je představen v temné expozici, kde se cyklicky střídá běžné osvětlení s krátkovlnným a dlouhovlnným UV zářením. Díky tomu můžete zažít překvapivou podívanou hýřící barvami.
Expozice Nerostné bohatství Čech je přístupná ze sálu Okna do pravěku – prvohory. Každý ze čtyř rohů sálu Nerostné bohatství Čech je věnován jedné surovině, v minulosti ve významné míře těžené na území našeho státu, tedy zlatu, stříbru, cínu a uranu. Vystaveny jsou zde především minerály (asi 800 ukázek) z ložisek těchto kovů, a to ty nejkrásnější, které se ve sbírce Národního muzea nacházejí.
Moderně pojatá přírodovědecká expozice vypráví na ploše 2 000 m2 poutavé příběhy evoluce a představuje svět zvířat tak, jak ho z muzeí běžně neznáme – bez polic a regálů. Po náročném restaurování je k vidění také jeden ze symbolů Národního muzea – kostra plejtváka myšoka, která společně s téměř 2 000 dalšími exponáty vytváří jednu znejmodernějších přírodovědeckých expozic. Zvířata jsou zde představena v jejich přirozeném prostředí a pohybu, jedinečné a vzácné exponáty doplňují zbrusu nové modely zvířat včetně žraloka bílého, plejtváka malého nebo největšího modelu krakatice obrovské na světě, který je dlouhý 17 metrů.
Expozice představuje bohatství druhů, které vznikaly jako výsledek různých evolučních cest. Představuje několik zásadních vývojových kroků, které živočichové vykonali na cestě k obsazení a ovládnutí téměř všech koutů naší planety. Seznamuje s výsledkem dlouhého evolučního procesu a vysvětluje, jak se zajímavé a často opravdu rozdílné organismy přizpůsobovaly rozličným podmínkám na Zemi. Díky tomu návštěvníci nahlédnou do světa bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a v neposlední řadě i savců. Projdou si živočišnou říši od nejmenšího exponátu kleštíka včelího s rozměry pod 1 mm až po ten největší, kterým je oblíbený plejtvák myšok dlouhý 22,5 metru.
V expozici nechybějí interaktivní prvky ani moderní multimediální technologie – videomapping, světelné a zvukové prvky, které tematicky dokreslují atmosféru prostoru.
Multimediální expozice v sobě spojuje dvě obsahové linky – první architektonickou, spojenou s významem a vývojem Václavského náměstí, které se z původního gotického prostoru, později s renesančními a barokními domy, proměnilo ve velkorysý bulvár. Animačně pojatá expozice sleduje nejen vývoj architektonických objektů, ale také vývoj a technologii pouličního osvětlení, dopravní prostředky i dobovou politickou i mezinárodní situaci (druhá světová válka, padesátá léta apod.). Druhou zásadní linií je retrospektivní průběh dějin odehrávající se v prostoru Václavského náměstí v posledním století, tj. od roku 2004 (demonstrace proti zasedání Mezinárodního měnového fondu) do roku 1918 (rozpad Rakouska-Uherska a zobrazená upřímná víra v novou Československou republiku). Dále jsou zobrazena témata sametové revoluce, prvomájový průvod z osmdesátých let, okupace z roku 1968, komunistické oslavy z padesátých let a vynucení loajality během nacistické okupace. Tato linie je kompletně tvořena dobovými záběry natočenými přímo na Václavském náměstí.
7. 12. 2023 – 8. 5. 2024
Mezinárodní projekt Národního muzea a Domu bavorských dějin v Řezně (zde uveden pod názvem „Barock! Bayern und Böhmen“ 10. 5. – 3. 10. 2023) představoval nejrozsáhlejší a nejúspěšnější výstavní počin muzea v roce 2024.
Představil dvě sousední historické země jako součást společného kulturního prostoru doby baroka ve střední Evropě. Na pozadí politicky a konfesijně bouřlivého období 17. a 18. století byl návštěvníkovi prostřednictvím vybraných památek z oblasti architektury, malířství, sochařství, uměleckého řemesla, knižní produkce, historických artefaktů a archiválií zprostředkován příběh rozmanité a velkolepé kulturní epochy, rozvíjené na obou územích navzdory zemským hranicím i mocenským konfliktům. Důraz byl kladen na vzájemnou komunikaci a výpovědní hodnotu pečlivě sestavených celků, jejichž analogie, komparace, vzájemné vlivy, jedinečnosti i odlišnosti poukázaly na tehdejší úzkou provázanost Bavorska a Čech v kulturní, společenské, duchovní, vědecké, technické, hospodářské i ekonomické rovině.
Na výstavě se podařilo zrealizovat vyvážené zastoupení domácích a zahraničních zápůjček. V Praze bylo prezentováno celkem 218 exponátů od 86 státních, církevních i soukromých půjčitelů (32 tuzemských, 54 zahraničních – Německo, Rakousko a Nizozemsko). Nedílnou součástí bylo i vydání dvou odborných katalogů (v německém a českém jazyce) a dětská interaktivní brožura v českém jazyce od výtvarnice a ilustrátorky Lucie Seifertové. Projekt doplňovaly komentované prohlídky s autory, lektorované programy pro školy a pestrý výčet doprovodných programů (cyklus odborných přednášek s barokní tematikou, nedělní komentované procházky po barokní Praze, interaktivní workshopy přibližující barokní svět školám i rodinám pod vedením Lucie Seifertové, workshopy Voňavá barokní dílna – baroko vůní propojující přednášku o historii vonných látek od starověku po současnost s výrobou vlastních vonných ingrediencí).
Díky úzké mezinárodní autorské spolupráci se výstava rozsahem, hojností a typologií zahraničních zápůjček zařadila mezi největší a nejnavštěvovanější barokní výstavní projekty na českém území za posledních 20 let.
9. 7. 2021 – trvá
Výstava Muzeum od sklepa po půdu představuje Národní muzeum jako živý organismus, který již více než 200 let zpřístupňuje poznání o tajemstvích přírody a neobyčejných příbězích naší minulosti. Národní muzeum totiž není jen strážcem paměti, ale i živou součástí společnosti, jakýmsi mostem mezi kulturou a lidmi.
Ve čtyřech patrech – od skutečného sklepa po podstřeší – se návštěvníci mohou seznámit s tématy, která jim umožní nejen nahlédnout prostřednictvím sbírek, osobností a budov do minulosti instituce, ale také dozvědět se více o aktuálních projektech. Různorodé exponáty napříč pestrými sbírkami Národního muzea jsou vystavené v historických vitrínách, navržených přímo pro budovu architektem Josefem Schulzem. Náročné restaurování jim vrátilo jejich původní krásu a funkčnost. Putování po Historické budově Národního muzea seznamuje návštěvníky s životem instituce, vypráví o tom, co vedlo ke shromáždění různorodých sbírek, jaké byly jejich cesty do muzea, kdo určoval jejich podobu a jak si získávaly srdce celých generací návštěvníků.
11. 8. 2022 – trvá
Menší výstava umístěná ve vitrínách východní dvorany Historické budovy prezentuje expedice Národního muzea, které spojuje především touha po poznání, jež překonává hranice. Představuje nejvýznamnější historické výpravy, které dokládají dlouhou výzkumnou tradici instituce, až po expedice současné.
Jedny z nejstarších výzkumných cest představují expedice A. Friče do Banátu (1853) a Dalmácie (1856) doprovázené získanými zoologickými exponáty. Náročnost cest ukazují přírodovědecká expedice do Íránu muzejním vozidlem Praga V3S v sedmdesátých letech 20. století nebo ve své době průkopnické výpravy mezi Mapuche do Jižní Ameriky.
Současné expedice Národního muzea vás zavedou do rozmanitých koutů světa téměř na všech kontinentech, kde se seznámíte s nejnovějšími přírodovědeckými a archeologickými objevy výzkumníků. Přiblíží, že k expedici patří i nutnost spolupráce mezi vědeckými a muzejními pracovišti a mezi různými obory, která vede ke společným výsledkům práce týmu odborníků s různým přístupem k tématu.
21. 6. 2023 – 30. 5. 2024
Padesátá léta 20. století jsou jedním z nejtemnějších období našich moderních dějin; obdobím politických procesů, justičních vražd, bezpráví a likvidace demokratických principů správy státu, za což je odpovědná vládnoucí Komunistická strana Československa. Totalitní režim zasáhl do všech oblastí společenské struktury Československa, včetně ekonomiky, kultury, politiky či zahraničního ukotvení země. V tomto období byl nastaven a pokřiven budoucí charakter naší společnosti na mnoho desítek let. Na výstavě byl prezentován širší kontext padesátých let, kdy se ústředním bodem stává smrt dvou komunistických vůdců J. V. Stalina a K. Gottwalda. Padesátá léta jdou cestou mnoha kontrastů utvářejících ucelený obraz doby prostřednictvím stěžejních událostí, jako jsou válečné ozvuky, měnová reforma, osudy elit – proces s Miladou Horákovou a Josefem Toufarem, propagandistický filmový průmysl, dobový tisk s tématy korejské války, kolektivizace venkova či třetí odboj, ale také olympijské úspěchy Emila Zátopka a Áji Vrzáňové, a exilové a samizdatové materiály. Ukazují jak zločiny komunistického režimu, tak poválečné nadšení, které tomuto režimu umožnilo převzít politickou moc ve státě. Výstava se též věnovala proměně samostatného Československa ve vazala Sovětského svazu.
Výstava byla postavena na zajímavých předmětech ze sbírky Národního muzea a doplněna audiovizuálními prvky, které společně s nevšední architekturou navozují atmosféru tehdejší doby.
22. 9. 2023 – 29. 2. 2024
Na výstavě Nejstarší šperky & ozdoby těla umístěné v trezorových místnostech v Historické budově Národního muzea bylo možné spatřit až 30 tisíc let staré artefakty pocházející především z Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a jeskyně Pekárny. Mimořádně byly k vidění originály všech paleolitických venuší, tedy figurek žen, nalezených na území České republiky. Dalšími exponáty byly náhrdelníky, čelenky, náramky či prsteny a mnoho dalších předmětů z typických dobových materiálů včetně tzv. bílého zlata prehistorie – mamutoviny, kostí, zubů, kamene, jantaru, nebo dokonce lastur. Zajímavostí je, že pro některé typy materiálů, jako jsou právě lastury či ulity, byli lidé z Moravy schopni křižovat Evropu a přinášet je z velké dálky. Těmito vzácnostmi si pak zdobili tělo nebo je používali jako předmět směny, milodar, rituální nástroj, obětinu, či dokonce léčivý prostředek. Šperky a dekorace oděvů mohly zároveň prezentovat příslušnost k určitému etniku nebo společenské postavení svého majitele. Pro nás jsou ale především dokladem umělecké úrovně, schopností a technologických dovedností tehdejších lidí.
Příběh nejstarších šperků a práci archeologů si můžete nejlépe představit při prohlídce exponátu, který je rekonstrukcí unikátního paleolitického trojhrobu z Dolních Věstonic a zároveň příkladem archeologického nálezu ozdob v hrobě tří pravěkých lidí.
Výstava Nejstarší šperky & ozdoby těla pramení z vědeckého projektu Grantové agentury České republiky, který se zabýval studiem nejstaršího umění a ozdob člověka. Ve výstavě jsou soustředěny předměty, které byly společně nalezeny ve významných pravěkých lokalitách a jejichž osud se historickým vývojem rozdělil, dnes jsou uloženy dílem v Moravském zemském muzeu, dílem v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR Brno. Nyní si díky výstavě můžete prohlédnout jen vzácně vystavované sbírkové předměty opět pohromadě.
11. 6. 2024 – 30. 6. 2025
Výstava připomíná mezinárodní akci na záchranu ohrožených památek na historickém území Núbie, kterou před 65 lety vyhlásilo UNESCO. Díky československým expedicím a podílu na nálezech tehdejšího Československého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se tak ve sbírkách Národního muzea podařilo uchovat výjimečné kulturní dědictví oblasti Dolní Núbie. Výstava přibližuje nejen tento archeologický výzkum, ale i širší zájem českých cestovatelů o Núbii od 19. století. Návštěvníci si mohou prohlédnout vzácné artefakty, včetně skalních nápisů, fragmentů rakví či núbijské keramiky.
6. 11. 2024 – 31. 10. 2025
Symbolickým vyvrcholením roku 2024, který byl Rokem české hudby, byla realizace výstavy Má vlast v prostorách Historické budovy NM, kterou připravilo České muzeum hudby také jako oslavu 200. výročí narození Bedřicha Smetany.
Výstava zdůraznila význam skladby Má vlast nejen v době svého vzniku, ale i v klíčových okamžicích českých dějin. Díky propojení hudby, vizuálních a interaktivních prvků nabízí široké veřejnosti nový pohled na jedno z nejvýznamnějších hudebních děl české historie a reflektuje význam symfonického cyklu v kontextu naší kultury.
Slavnostní zahájení 5. listopadu 2024, tedy přesně v den 142. výročí prvního souborného provedení díla, proběhlo v Panteonu NM za účasti ministra kultury a dalších významných osobností.
Výstava představuje návštěvníkům skladbu Má vlast prostřednictvím autentických dokumentů, korespondence, rukopisných partitur a dalších sbírkových předmětů. Vznikla ve spolupráci napříč složkami Národního muzea a nabízí širokou škálu exponátů od originálních notových partitur přes historické zbraně po geologické nálezy.
Expozice je koncipována jako devět tematických zastavení, která nabízejí:
K výstavě byl vydán katalog a interaktivní průvodce, který propojuje téma výstavy se současností. Cílem je aktivovat návštěvníka a podpořit jeho prožitek, přičemž koncepce čerpá inspiraci z principů wellbeingu.
1. 12. 2023 – 29. 2. 2024
Výstava prostřednictvím dochovaných exponátů, dobových fotografií a reprodukcí obrazů přiblížila osud knižní sbírky, ale také dnes už zaniklého barokního zámku na Domažlicku. Nabídla některá díla z této unikátní knihovny, především z oborů historie, heraldiky, práva, lékařství, teologie, ale i díla věnovaná alchymii, chemii a kabale, botanice a technice. Vzhledem k pohnuté historii knihovny jsou na některých knihách stále patrné následky požáru, který v padesátých letech 20. století zasáhl zhruba 800 svazků.
15. 3. 2024 – 1. 9. 2024
Výstava představila špičkovou tvorbu české umělecké knihařky Elišky Čabalové. Vystavena byla reprezentativní kolekce 30 uměleckých knižních vazeb a autorských knih, řada z nich byla oceněna na mezinárodních výstavách či na Trienále umělecké knižní vazby. Některé tituly byly vystaveny ve dvou variantách zpracování.
Výstavou se prolínaly dva autorské projekty. Projekt Tři Nestoři, speciálně vytvořený pro výstavu v Národním muzeu, představoval poctu významným českým knihařům Jindřichu Svobodovi, Jánu Vrtílkovi a Ladislavu Hodnému. Jednalo se o pantové knihy ve tvaru portrétních bust, umístěných ve výstavě na vysokých „mramorových“ sloupech. Pro návštěvníky byl projekt zpracován i jako video ve výstavě – „listování v hlavách“ jednotlivých bust – knih –, kde na stránkách návštěvník viděl obrazy z jejich života. Druhým projektem byl tzv. Les knih neboli soubor autorských knih z „Paper bark family“. Knižní vazby zpracované z kůry stromu Paperbark (rostoucí v USA), kde jednotlivými knihami probíhaly imaginární ještěrky, které v přírodě na tomto stromě žijí.
8. 10. 2024 – 31. 12. 2024
Výstava již 59. ročníku soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2023 (NČKR) představila to nejzajímavější z knižního designu za rok 2023. Kolekce titulů – vítězné knihy v celkem sedmi hlavních kategoriích včetně užšího výběru a knihy, které obdržely jednu z celkem pěti speciálních cen – byla vybrána z více než tří set přihlášených knih odbornou porotou.
Výstava byla koncipována jako kontaktní – návštěvník měl možnost vystavené knihy vzít do ruky a prolistovat. Výstava vznikla ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví pod patronátem Ministerstva kultury ČR.
V průběhu roku 2024 se v Muzejním komplexu Národního muzea uskutečnilo celkem 813 edukačních programů k výstavám a expozicím pro žáky mateřských, základních a středních škol. V Historické budově proběhlo 693 programů. Nadto bylo realizováno 107 komentovaných prohlídek Historické budovy Národního muzea pro školy.
Panteon – realizováno 78 programů
Dějiny – realizováno 89 programů
Zázraky evoluce – realizováno 218 programů
Okna do pravěku – realizováno 143 programů
Sál minerálů – realizováno 60 programů
Padesátá léta – realizováno 19 programů
Baroko v Bavorsku a Čechách – realizováno 40 programů
Nejstarší šperky a ozdoby těla – realizováno 46 programů
Má vlast
Jedním z klíčových témat výstavy je otázka: Jak vnímal hudbu hluchý skladatel? Tato problematika inspirovala vznik workshopu, na jehož přípravě se podílejí i neslyšící lektoři. Cílem je aktivní zapojení návštěvníků za využití interdisciplinárních přístupů k hudebnímu vnímání.
V roce 2024 bylo zorganizováno celkem 53 komentovaných prohlídek nových expozic i aktuálně probíhajících výstav pro individuální návštěvníky v Historické budově Národního muzea.
Komentované prohlídky Historické budovy – realizováno 22 programů.
Komentované prohlídky výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách – realizováno 21 programů.
Komentované prohlídky výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách s autorem – realizováno 6 programů.
Komentované prohlídky výstavy Nejkrásnější česká kniha roku -– realizovány 2 programy.
Komentovaná prohlídka výstavy Tajemná Núbie – realizovány 2 programy.
Klub mladých archeologů – Vzhůru (nejen) na Olymp! 10. 10. 2023 – 30. 1. 2024
Klub mladých archeologů pro děti od 11 do 14 let představuje zábavnou a interaktivní formou báje a pověsti starověkého Řecka a Říma.
Barokní ceremoniál na příkladu audiencí u dvora rakouských Habsburků a jejich diplomatů – 7. 2. 2024
Doprovodná přednáška k výstavě Baroko v Bavorsku a v Čechách věnující se baroknímu ceremoniálu jakožto formě symbolické komunikace plné gest s jasně čitelnými významy na panovnických dvorech té doby.
Barokní umělecká zakázka v praxi – 28. 2. 2024
Doprovodná přednáška k výstavě Baroko v Bavorsku a v Čechách umožňuje prostřednictvím vybraných ukázek aristokratické, měšťanské i církevní klientely z českého i bavorského prostředí nahlédnout do pozoruhodného tvůrčího dialogu barokního umělce a jeho klienta.
Procházky barokní Prahou: Kilián Ignác Dientzenhofer a umělci jeho okruhu na Novém Městě pražském – 10. 3. 2024
Tematická vycházka s autory výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách Janou Kunešovou a Vítem Vlnasem blíže seznamuje s tvorbou a významnými realizacemi architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera na Novém Městě pražském a s bohatou uměleckou výzdobou interiérů těchto staveb od Václava Vavřince Reinera, Františka Antonína Müllera, Ignáce Františka Platzera, Františka Ignáce Weisse ad.
Procházky barokní Prahou: Barokní Malá Strana I. – 24. 3. 2024
Tematická vycházka s autory výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách Janou Kunešovou a Vítem Vlnasem blíže seznamuje s barokní podobou horní části Malé Strany a s nejvýznamnějšími stavbami architektů Jana Blažeje Santiniho-Aichela a otce a syna Dientzenhoferů, které doplňuje plastická výzdoba Matyáše Bernarda Brauna, Ferdinanda Maxmiliána Brokofa a Ignáce Františka Palka.
České kazatelství 18. století a Velikonoce – 27. 3. 2024
Doprovodná přednáška k výstavě Baroko v Bavorsku a v Čechách věnující se významným osobnostemi a dílům českého kazatelství s řadou úryvků jak z dobových postil, tak i z jednotlivě vydaných svátečních kázání.
Procházky barokní Prahou: Benediktinský klášter v Břevnově a poutní areál Panny Marie Vítězné na Bílé hoře – 7. 4. 2024
Tematická vycházka s autory výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách Janou Kunešovou a Vítem Vlnasem blíže seznamuje s barokní podobou areálu benediktinského kláštera v Břevnově, kterému vtiskli podobu architekti Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové, a nedalekého poutního areálu Panny Marie Vítězné na Bílé hoře, na jehož podobě se podílel architekt Jan Blažej Santini-Aichel.
Knižní vazby a knihovny v době baroka – 10. 4. 2024
Doprovodná přednáška k výstavě Baroko v Bavorsku a v Čechách představující reprezentativní zástupce klášterních, zámeckých a palácových barokních knihoven a proměnu podoby knižní vazby od manýrismu až po vrcholné baroko.
Workshop kaligrafie s Eliškou Čabalovou – 13. 4. 2024
Workshop k výstavě Možné podoby knihy – knižní tvorba Elišky Čabalové.
Barokní tvůrčí dílna pro rodiny s dětmi – 13. 4. 2024
Workshop s ilustrátorkou Lucií Seifertovou nabízející vhled do zákulisí tvorby knih a animovaných seriálů s možností vytvořit si prostorový obrázek a barokní divadélko.
Vzdělávací festival Nechme se překvapovat – 9. 4.2024 – 10. 4. 2024
Dvoudenní vzdělávací festival přírodovědných filmů, který vznikl na základě spolupráce České koalice pro ochranu biodiverzity a Národního muzea, nabízí krátké filmové projekce o živočišných druzích, ekosystémech, ochraně přírody a globálních výzvách doplněné o besedu s odborníky. Cílem festivalu je představit žákům vybrané živočišné druhy, přiblížit práci terénních zoologů a podpořit ochranu přírody.
Barokní tvůrčí dílna pro rodiny s dětmi – 20. 4. 2024
Procházky barokní Prahou: Barokní Malá Strana II. – 21. 4. 2024
Tematická vycházka s autory výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách Janou Kunešovou a Vítem Vlnasem blíže seznamuje s barokní podobou dolní části Malé Strany a s významnými palácovými stavbami raného baroka a působivými chrámovými interiéry, na nichž se podíleli slavní pražští mistři 17. a 18. století.
Divadelní události v pražských palácích ve druhé polovině 17. století – 24. 4. 2024
Doprovodná přednáška k výstavě Baroko v Bavorsku a v Čechách zaměřující se na to, co nám říká o tehdejší šlechtické divadelní kultuře a vlivech v ní komediální alegorie Betrug der Allamoda z pera vídeňsko-pražského barnabitského kazatele Costanza Arzonniho, k níž se dochoval i tištěný text se sedmi rytinami.
City nature challenge – 26. 4. 2024 – 29. 4. 2024
Již 7. ročník týdenní akce s cílem, že i příroda ve městech může být unikátní a bohatá a že je potřeba ji chránit.
Workshop nelepených knižních forem – upcyklace, hledání souvislostí pod vedením Elišky Čabalové – 18. 5. 2024
Workshop Elišky Čabalové – „udělej si skicák“ – 15. 6. 2024
Příměstský tábor pro mladé přírodovědce – Zázraky evoluce – 22. 7. 2024 – 26. 7. 2024
Příměstský tábor pro děti ve věku 8–12 let, který interaktivní formou seznamuje děti s přírodovědeckou expozicí v Historické budově Národního muzea, ale také s prací přírodovědců v zákulisí muzea – v depozitářích v Horních Počernicích nebo v Kroužkovací stanici v Hostivaři. Součástí programu je také návštěva Botanické zahrady hl. m. Prahy nebo parku Stromovka s mobilní aplikací iNaturalist a projektem „Prahou za přírodou“.
Příměstský tábor pro mladé přírodovědce – Okna do pravěku – 12. 8. 2024 – 16. 8. 2024
Příměstský tábor pro děti ve věku 8–12 let, který interaktivní formou seznamuje děti s expozicí Okna do pravěku i samotným Sálem minerálů a také depozitáři Přírodovědeckého muzea v Horních Počernicích, horninami v Geologickém parku PřF UK i přímo na jedné z pražských geologických lokalit.
Mezinárodní den archeologie – 9. 11. 2024
Také v r. 2024 se Národní muzeum připojilo k oslavám Mezinárodního dne archeologie, který proběhl za hojné účasti veřejnosti všech věkových kategorií a přiblížil různé a zajímavé aspekty života našich předků v pravěku i antice. Zájemci mohli zhlédnout nebo vyzkoušet originální předměty nebo jejich repliky, dozvědět se něco o gladiátorské výzbroji a zapojit se do různých tvořivých dílen. V rámci programu proběhly dvě komentované prohlídky výstavy Tajemná Núbie, Petr Zítka předvedl pravěké technologie výroby kamenných nástrojů a Jan Tonda Půlpán ukázal, jak obléci pračlověka. Součástí bylo také představení šperků vytvořené studenty Akademie Světlá nad Sázavou a Súkromné školy umeleckého priemyslu v Žiline, kteří navštívili již proběhlou výstavu Nejstarší šperky a ozdoby těla a inspiraci vystavenými artefakty promítli do své tvorby.
Seminář valašského odzemku – 24. 11. 2024
Seminář a workshop sólového valašského mužského tance skočného charakteru, který se nazývá odzemek.
Expozice umístěná v bývalé Sněmovně národů Federálního shromáždění ČSSR – v dnešní Nové budově Národního muzea s názvem Dějiny 20. století byla návštěvníkům zpřístupněna 23. července 2021 a ukazuje příběh českých moderních dějin od vypuknutí první světové války roku 1914 do vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. Vybudována byla tak, aby poukázala na lidskou každodennost a možnosti jedince v politických, sociálních a hospodářských zvratech a aby přinesla i nejdůležitější politické milníky, které české dějiny poznamenaly. Ve scénograficky pojatém prostoru návštěvník projde zákopy první světové války, veřejným prostranstvím ulice 20. století, ocitne se uprostřed maloměstského koloniálu či si přiblíží podmínky bydlení v ukázkách měnících se bytů. Expozici doplňuje několik interaktivních linek a emotivní příběh nejnovějších dějin nabízí časozdviž shrnující v audiovizuální podobě to nejdůležitější, co se v českém prostoru v ohraničené době stalo. V roce 2024 došlo k výměně některých exponátů za jiné a doplnění linky poukazující na dějiny sexuálních menšin v českých zemích ve 20. století
Expozice Dětské muzeum je situovaná v Nové budově Národního muzea ve druhém patře, poblíž stávajícího dětského prostoru – Herní zóny. Za rok 2024 navštívilo Dětské muzeum 78 428 návštěvníků. Expozice klade důraz na dětskou kreativitu a imaginaci a pomocí interaktivit se zaměřuje na objevování světa kolem nás a odhalování nových perspektiv a souvislostí. Dětští návštěvníci mají v expozici možnost seznámit se s poznáváním světa kolem nás imaginativní a interaktivní formou. Namísto tradičního oddělování přírodovědné a historické perspektivy přináší expozice deset tematických celků, ve kterých se prolínají pohledy na přírodu, lidi a jejich výtvory.
1. 2. 2024 – 30. 11. 2024
V 29. ročníku bylo vypsáno osm fotografických kategorií. Soutěžilo 236 fotografek a fotografů, kteří přihlásili přes čtyři tisíce fotografií. Mezinárodní porota zasedala ve dnech 12.–14. října 2023 v galerii Czech Photo Centre ve složení: předseda poroty – šéfredaktor fotobanky ČTK Petr Mlch, belgický fotograf Nick Hannes z Panos Pictures, česká fotografka a dokumentaristka Dana Kyndrová, reportážní fotograf agentury EPA Filip Singer a ředitel Panos Pictures Adrian Evans z Velké Británie.
Výstava vítězných a dalších vybraných fotografií 29. ročníku soutěže Czech Press Photo byla pořádána ve spolupráci s Národním muzeem. Na výstavě byly prezentovány oceněné snímky a další vybrané fotografie, které charakterizovaly uplynulý rok. Celkem bylo k vidění více než 470 tištěných fotografií a více než 240 snímků v obrazovkách a projekcích od 120 autorů. Součástí výstavy byl bohatý doprovodný program.
Výstava s názvem Bílou stopou, kterou připravilo Národní muzeum společně se Svazem lyžařů ČR u příležitosti 120 let od založení tohoto svazu, představila předměty z historie i současnosti českého lyžování. Ve výstavě mohli návštěvníci poprvé spatřit unikátní kolekci olympijských a mistrovských medailí našich nejvýznamnějších lyžařů od druhé poloviny 20. století až do současnosti, jako například medaile Jiřího Rašky, Olgy Charvátové, Kateřiny Neumannové, Aleše Valenty, Jakuba Jandy, Šárky Strachové, Evy Adamczykové, Ester Ledecké a mnoha dalších. Vystaveny byly i předměty a archiválie ze sportovních sbírek Národního muzea, jako například lyžařské medaile z přelomu 19. a 20. století či obraz s lyžařskou tematikou, který namaloval průkopník mnoha sportů u nás a zakladatel Českého Ski Klubu Josef Rössler Ořovský.
16. 10. 2024 – 30. 8. 2025
Výstava Olympijské příběhy mapuje úspěchy českých sportovců od jejich účasti na olympijských hrách před sto lety až po olympiádu v Paříži v roce 2024. Představuje řadu nikdy nevystavených předmětů ze sportovních sbírek Národního muzea či unikátní zápůjčky. Výstavu připravilo Národní muzeum ve spolupráci s Českým olympijským výborem. Z muzejních sbírek se návštěvníci mohou těšit například na modely stadionů, olympijské medaile Bedřicha Šupčíka (Paříž, 1924), Františka Ventury (Amsterdam, 1928), Vlasty Děkanové (Berlín, 1936) nebo Ludvíka Daňka (Mnichov, 1972). Zajímavou zápůjčkou je pak medailová kolekce Emila a Dany Zátopkových, kterou uchovává Národní archiv. K vidění jsou také pozvánky na společenské akce, pravidla a programy různých olympijských soutěží v průběhu uplynulých desetiletí, propagační tisky a další archiválie. Vystaveny jsou rovněž olympijské pochodně od první berlínské z roku 1936 až po ty z posledních let. Významným exponátem je též Cena Jiřího Gutha-Jarkovského, která je od roku 1934 nejvyšším tuzemským oceněním pro osobnosti z oblasti sportu a olympismu. Národnímu muzeu se pro výstavu Olympijské příběhy podařilo získat také unikátní, sto let starý reprezentační dres fotbalisty Paula Mahrera, účastníka olympijských her v roce 1924. Návštěvníkům jsou tak zpřístupněné artefakty připomínající nejen olympijské hry z roku 1924, ale i ty poslední, které proběhly v létě, a to včetně repliky 100 let starého nástupového oděvu z Paříže z roku 1924 či nástupového oděvu od Jana Černého z roku 2024.
Z celkového počtu 813 edukačních programů v Muzejním komplexu proběhlo v Nové budově 120 edukačních programů.
Dějiny 20. století – realizováno 97 programů
Dětské muzeum – realizováno 23 programů
Komentované prohlídky expozice Dějiny 20. století – realizovány 2 prohlídky
Den s Déčkem v Národním muzeu – 8. 6. 2024
Akce pro děti uspořádaná ve spolupráci s Českou televizí seznamuje návštěvníky hravou formou s Dětským muzeem i expozicemi v Historické budově.
Klub mladých archeologů – výprava za archeologií kolem nás 16. 6. 2024
Výprava Klubu mladých archeologů na oppidum Stradonice, kde se účastníci dozvěděli něco o oppidu, propojení tohoto místa s antickým světem a výzkumech, které zde Národní muzeum provádělo v první polovině 20. století, a to interaktivní formou.
Příměstský tábor Klubu mladých archeologů – 5. 8. 2024 – 9. 8. 2024
Tento archeologicky zaměřený příměstský tábor pro děti ve věku 10–14 let přenesl účastníky o dva tisíce let zpátky v čase. Seznámil je s architekturou, kulturou a každodenním životem ve starověkém Římě, ale také s tím, jak to vypadalo v dané době u nás, na území dnešní České republiky.
Česko-slovenský příměstský tábor – 19. 8. 2024 – 23. 8. 2024
Příměstský tábor pro děti ve věku 8–12 let interaktivní formou seznámil účastníky se slovenskou kulturou, historií, jazykem, ale i s historickými expozicemi Národního muzea, v nichž poznali naše společné dějiny ze slovenské perspektivy.
Přednáška Realizace expozice Dějiny 20. století, J. Lomíček – T. Kavka – 3. 12. 2024
Přednáška pro studentstvo semináře Komunikace vědy Fakulty sociálních věd.
