Přihlásit se
Sbírky Knihovny Národního muzea (KNM) zapsané do Centrální evidence sbírek tvoří necelé jedno procento z celkového množství jejích fondů. Určité činnosti jednotlivých oddělení se proto prolínají se správou fondů knihovních (evidovaných podle knihovního zákona) a fondů zámeckých knihoven (evidovaných podle zákona o státní památkové péči). Nejmenší část fondu spadá pod archivní zákon.
Sbírková činnost tvoří převážnou část agendy oddělení rukopisů a starých tisků a oddělení knižní kultury. Třetím centrem sbírkové činnosti je oddělení základní knihovny spravující knižní celky významných osobností. O menší sbírkový fond, představující vzorek rozsáhlého fondu periodických tisků, se stará oddělení časopisů. Různorodost evidence fondů spojuje společné užívání pracovišť a depozitářů knihovny, konzervátorská dílna, hlavní elektronický evidenční systém Verbis, doprovázený systémem Heritage.
Sbírková a nesbírková oddělení propojují dále badatelské služby, jejichž standard vyplývá ze statutu KNM jako veřejné knihovny, vědeckovýzkumné a výstavní aktivity překračující umělé evidenční členění fondů.
V roce 2025 byla sbírková činnost Knihovny Národního muzea zaměřena na posilování na přípravu dlouhodobého depozitárního zajištění v návaznosti na výstavbu Centrálního depozitáře. Akvizice probíhaly především v oddělení knižní kultury a oddělení rukopisů a starých tisků. Současně pokračovalo systematické restaurování, konzervování a katalogizace fondů, včetně zpracování starších zásob a přípravy na přesuny sbírek. Byly vypracovány a odevzdány návrhy na vyřazení věcí movitých ze sbírkové evidence v souladu se závěry prvního cyklu inventarizace ze tří podsbírek (celkem 2624 evidenčních jednotek). Významnou část činnosti tvořila realizace úkolů projektu NAKI III, zejména práce na autoritách, správě databáze Provenio a na výstupech plánovaných pro rok 2025. Průběžně probíhala také digitalizace vzácných dokumentů v rámci programu VISK a zajištění administrativních povinností spojených s projektovým financováním.
Zpráva o činnostech a úkolech Knihovny Národního muzea pokračuje v kapitole Péče o knihovní fondy.
Do oddělení rukopisů a starých tisků směřoval dar PhDr. Štefana Holčíka kancionál Jana Amose Komenského Kancionál, to jest Kniha žalmů a písní duchovních, k chvále Boží a spasitedlnému věřících vzdělání, i dávno prvé i v nově teď jazykem českým složených a nyní spolu vydaných v amsterdamském vydání z roku 1659. Zakoupeny byly také dva staré tisky z oblasti včelařství: Obsah potřebných navčení a přavidel(!) vedlé kterých se včely rozšafně a s užitkem opatřovati dají (Bánská Bystrica, 1792) od Jána mladšího Glosia a Josefa Antonína Janiše, faráře v Hostivaři, oučinlivé spravování včel … pro obecného krajana v Království Českém s dvěma mědodckami a potřebnými vyobrazení … (Praha, 1789). Obě knihy jsou knihopisná bohemika a jde o nejstarší odborné příručky o chovu včel v češtině, přičemž první z nich není zastoupena ve fondu KNM, a navíc obsahuje stručnou rukopisnou biografii prvního majitele knihy Jakuba Michla, lesníka působícího na Královéhradecku, Kouřimsku a Táborsku. Druhý tisk obsahuje záznam o nákupu knihy, její ceně i ceně vazby. Obě knihy pocházejí z majetku agrárního historika Ing. Zdenka Tempíra, CSc., (4. 6. 1926 – 8. 9. 2024) a dědicové si přáli, aby obě knihy byly vykoupeny zároveň.
V průběhu roku 2025 bylo do oddělení knižní kultury celkem získáno na 861 předmětů, v naprosté většině zakoupených od fyzických a právnických osob (antikvariáty). K nejpočetnějším ziskům patří soubor originálních ilustrací Václava Sivka (406 ks), které vznikaly v letech 1946 až 1971 pro různá československá nakladatelství. Rozsáhlý fond z pozůstalosti semilského sběratele Rudolfa Hlavy byl doplněn kolekcí 137 modlitebních a náboženských tisků z 18. a 19. století s řadou unikátů. Z pozůstalosti spisovatele Jana Čáky se do sbírek dostal rovněž soubor kramářských a modlitebních tisků z let 1823–1903. I konzervační knižní fondy Obrození a Bibliofilie se dočkaly rozšíření. Ucelená kolekce bibliofilských tisků a uměleckých knižních vazeb Lubomíra Krupky z Úval u Prahy dobře dokumentuje tvorbu v oblasti současné knižní kultury. Z osobních sbírek tiskaře Jana Maulera z Moravské Třebové byly zakoupeny často unikátní bibliofilie (38 ks), opatřené vazbami od předních českých uměleckých knihařů. Fragment osobní knihovny Miloše Martena se zde dočkal drobného rozšíření o 11 knih. Knižní fond Obrození se doplnil o dva tisky – Jaroslay Der Sternberger erster Graf, oder Die Hochzeit ohne Braut zu Karlstein ... z roku 1801 a Připomenutj w čas wzniklého neduhu Cholery ... jihlavského Fabiána Beynhauera z roku 1831. Nezapomnělo se ani na akvizice do fondu Ilustrace, zakoupeno bylo 20 ilustrací Petra Nikla ke knize Jiřího Dědečka Život a cesta hrocha Obludvíka z roku 2013. Podařilo se uzavřít systematicky budovanou sbírku polygrafických a knihařských strojů získáním části strojového vybavení z pražské dílny knihařky Jarmily Sequensové. Od Jana Maulera byly ještě získány štočky ke grafikám Jindřicha Pilečka a Květy Jadrníčkové včetně průvodních archivních materiálů, dále pak ilustrace z 70. až 90. let 20. století J. Pilečka.
Sbírkové fondy oddělení základní knihovny byly rozšířeny o další část osobní knihovny básníka a dramatika Jaroslava Kvapila a jeho rodiny (zapsáno bylo celkem 104 svazků a dva Kvapilovy lístkové katalogy). Početný knižní celek získaný s pozůstalostí po Anně Martenové Klecandové (435 knih) obsahoval i novější publikace, obohatí tedy běžný knižní fond základní knihovny (signaturu Klecandová-Martenová dostalo 383 svazků).
Jan Amos Komenský: Kancionál, to jest Kniha žalmů a písní duchovních, k chvále Boží a spasitedlnému věřících vzdělání, i dávno prvé i v nově teď jazykem českým složených a nyní spolu vydaných (Amsterdam, 1659).
Ján mladší Glosius: Obsah potřebných navčení a přavidel(!) vedlé kterých se včely rozšafně a s užitkem opatřovati dají (Bánská Bystrica, 1792)
Josefa Antonína Janiše, faráře v Hostivaři, oučinlivé spravování včel … pro obecného krajana v Království Českém s dvěma mědodckami a potřebnými vyobrazení … (Praha, 1789)
Připomenutj w čas wzniklého neduhu Cholery. Po gakých známkách tuto nemoc poznati lze, prostředky, by se nerozssjřla, pak gistj vchraňugjcý prostředkowe této nemoci (Jihlava, F, Beynhauer 1831). Tisk byl získán z Antikvariátu Ztichlá klika.
Drobný tisk Memento mori z pozůstalosti semilského sběratele Rudolfa Hlavy – Toto Psani gest k odewzdáni W každem Domně, a na wsse strany O Člowěče wem sy k srdcy A žadeg stále o pomocy, Neb od Boha gest k odeslány A patři chůdem, ge pro Páni. (Graz, F. Nowohradsky, mezi lety 1830–1840).
Ručně kolorovaná modlitba k sv. Janu Nepomuckému z pozůstalosti semilského sběratele Rudolfa Hlavy, Hohenelbe (Vrchlabí), Stanislav Aust, mezi lety 1800 a 1820.
Špalíček kramářských písní z pozůstalosti Jana Čáky obsahuje 27 tisků z let 1823–1863.
Sborník Čeští spisovatelé vdovám a sirotkům našich vojínů. V. Jiřina: Praha 1916. Pochází z knihovny spisovatele a překladatele Miloše Martena, s tištěným i ručně psaným věnováním autora.
Autorská kniha Lubomíra Krupky – Střípky. Ateliér Krupka. Polokožená vazba na hlubokou drážku, ručně čerpaný lněný barvený rustikální papír LMK, tisk z výšky. Jako ilustrace jsou zde otisky rozbitého skla, 2012.
Štoček a ilustrace výtvarníka Vladimíra Komárka v unikátní knize Jaroslava Seiferta Bombardování města Kralup. Lept a suchá jehla, 1982. Sbírka bibliofilií tiskaře Jana Maulera.
Návrh obálky Václava Sivka ke knize Ignáta Herrmanna Blednoucí obrázky (vydala Mladá fronta, 1955), kresba tuší, akvarel.
Originální ilustrace Václava Sivka ke knize Zdeňka Kriebela Symfonie o Dyji (vydala Mladá fronta, 1959), oceloryt.
Originální ilustrace Petra Nikla ke knize Jiřího Dědečka Život a cesta hrocha Obludvíka (vydal Limonádový Joe, 2013), kresba pastelem kombinovaná s monotypem.
Autorský štoček Květy Jadrníčkové pro ilustraci z cyklu pěti leptů ke Kytici Karla Jaromíra Erbena, lept, 1999.
Kasa historického písma pro knihařskou práci z pražské knihařské dílny Jarmily Sequensové.
Stroj na tenčení kůže používaný v knihařství získala Knihovna Národního muzea od Jarmily Sequensové.
Pro jednotlivá oddělení KNM bylo v roce 2025 konzervováno 414 exemplářů, restaurováno 34 exemplářů a na výstavy vyrobeno 32 faksimile. Preventivní konzervace zahrnovala měření kvality vnitřního prostředí palácových knihoven – Nostické a Kinské knihovny. Celkem bylo ve fondech oddělení rukopisů a starých tisků opatřeno archivními krabicemi 287 exemplářů. Pracovníci konzervační dílny KNM zabezpečili konzervaci, výrobu stojánků a instalaci exponátů ze sbírek KNM pro výstavy Plody sváru. Obraz osmanskej prítomnosti, Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, Knihy z džípů, Vědecké ratolesti, Zrcadlo Čechů. Kosmova kronika a české dějiny, Nekonečně světů v jedné sbírce – Zámecká knihovna Lipník nad Bečvou a další.
Pro oddělení základní knihovny (osobní knihovna Josefa Václava Sládka), oddělení rukopisů a starých tisků (staré tisky) a oddělení knižní kultury (knižní fond Obrození) byly pořízeny krabice na míru (celkem 745 ks) z alkalické lepenky k ochraně vzácných a více poškozených tisků. Z provozních prostředků NM byla restaurována zcela originální reliéfně zdobená knihovna z roku 1922, kterou zhotovil Josef Váchal. Dále pak generální opravou prošel nábytek z pozůstalosti diplomata Vojtěcha Mastného. V roce 2025 bylo pokračováno v náročném restaurování štočků z pozůstalosti grafika Arno Naumana (externě 10 ks) a dalších 20 kovových tiskařských štočků v restaurátorské dílně NM v Terezíně. Uskutečnila se i za pomoci dotace ISO konzervace a restaurování vzácných špalíčků kramářských tisků (13 ks) zejména z druhé poloviny 19. století (rovněž externě). Vždy byl kladen důraz na zachování autenticity předmětů i přes silné prvky degradace. Do velkoformátových ochranných desek byla přesunuta historická kolekce předsádkových papírů rožďalovického knihaře Jendy Rajmana.
Měření kvality vnitřního prostředí v Nostické knihovně
Instalace muzejního rukopisu Kosmovy kroniky
Cedule ke knihovně Františka Palackého před a po restaurování. V roce 2026 bude prezentována na výstavě František Palacký 1798–1876 v Historické budově Národního muzea.
Nevhodně opravená obálka tisku z fondu základní knihovny KNM a stav knihy po sejmutí lepicí pásky, vyspravení a doplnění papíru.
Originální knihovnu vytvořil Josef Váchal v roce 1922 pro svoji družku grafičku Annu Mackovou a vyzdobil ji řadou symbolických výjevů.
Před restaurováním vykazovala knihovna četné degradace, navíc byla opatřena silnou vrstvou šelaku, který způsobil utlumení původní barevnosti nábytku. Foto: Olga Tlapáková. / Váchalovu knihovnu do původního stavu vrátil restaurátor Lukáš Hrinda z Trstěnic u Litomyšle. Je to zároveň poslední kus ze souboru Váchalova nábytku v Knihovně Národního muzea, který ještě neprošel v posledních letech kvalitním restaurováním. Foto: Pavel Muchka.
Autorský kovový štoček grafika Arno Naumana zhotovený technikou leptu pro tisk grafického listu Svatý Mikuláš z Vlašské ulice z roku 1936 před a po konzervaci (Jitka Vykouková).
Knihtiskový kovový štoček pro reprodukci ilustrace k publikaci vytištěné typografem Aloisem Chválou před a po konzervaci v restaurátorské dílně Národního muzea v Terezíně.
Knihtiskový kovový štoček pro reprodukci ilustrace k publikaci vytištěné Aloisem Chválou před a po konzervaci v restaurátorské dílně Národního muzea v Terezíně (Libor Veselý).
Přední deska a hřbet špalíčku kramářských tisků (č. 32) z pozůstalosti sběratele Rudolfa Hlavy, stav před a po konzervaci a restaurování. (Kamila Březinová Vítová).
Špalíček kramářských tisků před a po konzervaci včetně odkyselení.
Mechanické čištění konvolutu (špalíčku) kramářských tisků (č. 31) Kamilou Březinovou Vítovou.
V roce 2025 pokračovala v oddělení rukopisů a starých tisků důkladná revize a korekce katalogizačních záznamů v online katalogu Portaro. Cílem bylo odstranit nedostatky v přepisu titulů, opravit chyby v kódovaných informacích, údajích o odpovědnosti i údajích souvisejících s vydáním knih. V souvislosti s digitalizací v rámci programu VISK 6 probíhala také tvorba kodikologických popisů rukopisů, vytváření záznamů k rukopisům a bibliografických záznamů v systému Verbis.
V elektronickém knihovním systému Verbis bylo celkem založeno 971 nových exemplářových záznamů a editováno 1 477 záznamů. V oblasti tvorby autoritních záznamů, včetně záznamů pro databázi majitelů PROVENIO, bylo vytvořeno 1374 nových autoritních záznamů a upraveno 1 886 záznamů.
V oddělení knižní kultury úspěšně proběhla katalogizace nedávno získaných velkých přírůstků v databázovém systému Heritage, především: kolekce ilustrací Zdirada Čecha (3764 ks) a Václava Sivka (579 ks), nebo přírůstku štočků Ivany Kantůrkové (120 ks). Do fondu Exlibris byly katalogizovány například exlibris sběratele Miroslava Zůny (148 ks), grafiky Dušana Urbaníka (119 ks) a nedávno získaný grafický soubor Vladimíra Suchánka (381 ks). Ve stejné databázi se nově objevila také kolekce předsádkových papírů z knihařské dílny Jendy Rajmana. V roce 2025 se pokračovalo v katalogizaci mimořádně rozsáhlého souboru kramářských tisků semilského sběratele Rudolfa Hlavy (312 ks). Do databáze Špalíček bylo nově zaevidováno na 661 kramářských tisků. Zcela zásadní byla ale rekatalogizace do stejné databáze, kdy se podařilo do správního systému nahrát na 6713 záznamů.
U fondu Ilustrace se podařilo k záznamům v databázi v roce 2025 připojit na 2704 digitalizovaných náhledů. Také ve fondu Exlibris došlo k připojení náhledů k jednotlivým záznamům (celkem 4405 skenů). Databáze kramářských tisků Špalíček byla rozšířena o další digitalizáty, byl proveden převod záznamů z fondu Modlitby. V rámci projektu NPO byla připravena digitalizační linka, která výrazně urychlí propojování katalogizačních záznamů a obrazových dat a jejich publikaci ve Špalíčku. Byla navázána smluvní spolupráce s Muzeem Jindřichohradecka a Muzeem Komenského v Přerově v záležitosti zveřejnění dat v databázi. Pokračoval také přepis katalogizačních karet kramářských tisků do databáze Ignis II finančně podpořený programem VISK 5. 1375 záznamů bylo připraveno ke zpřístupnění v databázi.
Rukopisy a staré tisky byly digitalizovány v digitalizační dílně KNM a v digitalizačním centru AiP Beroun s.r.o. Ke stávajícímu datu je digitalizováno 3 155 sbírkových položek oddělení rukopisů a starých tisků (rukopisy, staré tisky, zlomky). Vlastními silami bylo v roce 2025 zpřístupněno on-line 392 digitálních kopií rukopisů, starých tisků a zlomků v OPAC Portaro. S podporou projektu VISK 6 zdigitalizovala AiP Beroun s.r.o. jeden rukopis, který následně zpřístupnila v digitální knihovně Manuscriptorium.
Především za celoroční pomoci dobrovolníků se podařilo v oddělení knižní kultury zdigitalizovat nedávno získané rozsáhlé soubory ilustrací P. Sivka, H. Rokytové a M. Kudělky. Pokračovala digitalizace souborů exlibris (2433 ks) a bylo pořízeno na 549 dokumentačních skenů a fotografií bibliofilií. Digitalizovány byly drobné tisky z fondů kramářských písní (1113 ks), z produkce tiskárny J. Spurného bylo dále naskenováno na 1472 ks, digitalizací prošlo 159 modliteb a 186 předsádkových papírů. Digitalizáty jsou postupně zveřejňovány na portálech eSbirky.cz (v roce 2025 se zde nově objevily ilustrace Pavla Sivka, Václava Sivka, Heleny Rokytové a Michala Kudělky, dále pak knihařské náčiní z fondu Hmotné památky, exlibris Marie Šechtlové, Vladimíra Suchánka a Dušana Urbaníka, novoročenky Radomíra Postla, další umělecké knižní vazby E. Čabalové) a Provenio (především 35 bibliofilských tisků, 70 obrozenských tisků, 12 tisků z knihovny R. Hlavy, 14 kramářských písní). Ve spolupráci s ODIS 3 pokračovalo focení uměleckých knižních vazeb (10 ks).
Inventarizace CES v KNM v roce 2025 probíhala dle stanovených kvót pro podsbírky 25. Jiná – doklady k vývoji knižní kultury, 25. Jiná – knižní celky, 18. Knihy, 19. Písemnosti a tisky a 25. Jiná – Časopisy, které byly splněny a mírně překročeny.
