Přihlásit se
Expozice Dějiny zachycuje v celkem sedmi sálech minulost českých zemí od 8. století až do první světové války a svým rozsahem i množstvím sbírkových předmětů se jedná o u nás zcela ojedinělý muzejní projekt ilustrující tak dlouhý časový úsek. Expozice nabízí možnost zorientovat se v českých dějinách a pochopit nejen události jako takové, ale i souvislosti mezi nimi a utvořit si celistvý obrázek naší minulosti. Setkáte se zde s exponáty od nejmenších předmětů středověkých šperků nebo drobných artefaktů dokumentujících každodenní život lidí až po největší předmět v podobě arcibiskupského kočáru z 18. století, který lze s trochou nadsázky označit za ferrari své doby.
V expozici Okna do pravěku mohou ve čtyřech výstavních sálech návštěvníci obdivovat jedinečné exponáty, které představují světové milníky v poznání historie života na Zemi, a to z dob od prvohor až po čtvrtohory. Seznámí se zde s prvohorními živočichy prvně popsanými Joachimem Barrandem nebo uvidí vzácnou nejstarší suchozemskou rostlinu světa Cooksonia barrandei, která pochází z doby před čtyřmi sty třiceti miliony let. Poznají i jedny z nejstarších známých plazů – třeba druhohorní mořské mosasaury – a podívají se do očí zatím našemu jedinému českému dinosaurovi Burianosaurovi augustai nebo děsivě vyhlížejícímu šavlozubému tygrovi. Zjistí také, že naše území bylo svědkem sopečné činnosti a vzniku různých jezer i močálů. V samotném závěru expozice návštěvníky uvítá mamut s mládětem v životní velikosti a originální kostra srstnatého nosorožce, která je jedinečná především tím, že se dochovala celá.
Sál minerálů představuje více než 4 000 předmětů ze sbírky, která celkově čítá neuvěřitelných 100 000 minerálů z celého světa. Tato sbírka je v Národním muzeu nejstarší a její neustálé rozšiřování probíhá už více než 200 let. Ty nejzajímavější a nejkrásnější minerály jsou vystaveny v původních tzv. Schulzových vitrínách, které získaly svůj název po architektovi Historické budovy Národního muzea Josefu Schulzovi. Tato expoziční část je uspořádána podle chemického složení jednotlivých minerálů stejně jako před více než 100 lety.
V sále Luminiscence je představena pozoruhodná vlastnost některých minerálů, a to jejich interakce s ultrafialovým světlem. UV záření je lidským zrakem neviditelné, ale při jeho dopadu začnou některé druhy nerostů vyzařovat světlo různých vlnových délek, které spatřit můžeme. Tento jev je představen v temné expozici, kde se cyklicky střídá běžné osvětlení s krátkovlnným a dlouhovlnným UV zářením. Díky tomu můžete zažít překvapivou podívanou hýřící barvami.
Expoziční část Nerostné bohatství Čech, přístupná ze sálu Okna do pravěku – prvohory, přibližuje návštěvníkům dlouhou tradici těžby nerostných surovin na území České republiky. Každý ze čtyř rohů tohoto sálu je věnován jedné surovině, v minulosti ve významné míře těžené na území našeho státu, tedy zlatu, stříbru, cínu a uranu. Vystaveny jsou zde především minerály (asi 800 ukázek) z ložisek těchto kovů, a to ty nejkrásnější, které se ve sbírce Národního muzea nacházejí.
Moderně pojatá přírodovědecká expozice vypráví na ploše 2 000 m2 poutavé příběhy evoluce a představuje svět zvířat tak, jak ho z muzeí běžně neznáme – bez polic a regálů. Po náročném restaurování je k vidění také jeden ze symbolů Národního muzea – kostra plejtváka myšoka, která společně s téměř 2 000 dalšími exponáty vytváří jednu z nejmodernějších přírodovědeckých expozic. Zvířata jsou zde představena v jejich přirozeném prostředí a pohybu, vzácné exponáty doplňují zbrusu nové modely zvířat včetně žraloka bílého, plejtváka malého nebo největšího modelu krakatice obrovské na světě, který je dlouhý 17 metrů.
Expozice představuje bohatství druhů, které vznikaly jako výsledek různých evolučních cest. Představuje několik zásadních vývojových kroků, které živočichové vykonali na cestě k obsazení a ovládnutí téměř všech koutů naší planety. Seznamuje s výsledkem dlouhého evolučního procesu a vysvětluje, jak se zajímavé a často opravdu rozdílné organismy přizpůsobovaly rozličným podmínkám na Zemi. Díky tomu návštěvníci nahlédnou do světa bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a v neposlední řadě i savců. Projdou si živočišnou říši od nejmenšího exponátu kleštíka včelího s rozměry pod 1 mm až po ten největší, kterým je oblíbený plejtvák myšok dlouhý 22,5 metru.
V expozici nechybějí interaktivní prvky ani moderní multimediální technologie – videomapping, světelné a zvukové prvky, které tematicky dokreslují atmosféru prostoru.
Nová expozice představuje rozmanitost hub, lišejníků a rostlin z České republiky i ze světa – od mikroskopických forem až po stromy, lišejníky z horských oblastí a v neposlední řadě houby jedlé i nejedlé. Návštěvníci se seznámí s jejich systémem, životními strategiemi i tím, jak ovlivňují náš každodenní život. Ukázky vzácných herbářů, modelů a interaktivní prvky je provedou tímto tichým, na první pohled téměř neviditelným, ale nepostradatelným světem.
Expozice provede návštěvníky napříč miliony let lidské historie – od prvních krůčků homininů, kteří opustili stromy, až po moderního člověka, jehož způsob života, obživa i společenské uspořádání se postupně proměňovaly. Vystavena je řada jedinečných nálezů z českého území i exponáty evropského významu.
První část expozice je zasvěcena samotnému vývoji lidského rodu, příběhu dlouhému téměř sedm milionů let, představenému prostřednictvím odlitků vzácných fosilií. Návštěvníci se zde seznámí s prvními homininy, kteří sestoupili ze stromů, s australopitéky i s prvními příslušníky rodu Homo, kteří začali opouštět Afriku. Expozice připomíná také naše „ztracené příbuzné“, například neandertálce, Denisovany nebo flóréského člověka. Expozici doplňují hyperrealistické modely postav z ateliéru francouzské sochařky Élisabeth Daynès, která vytvořila i rekonstrukce Lucy a Selam, a umožňují tak pohlédnout do tváří našich předků.
Další část expozice zavede návštěvníky do světa pravěkých lovců a sběračů. Jedná se o nejucelenější přehled paleolitických nálezů z českého území: od nejstarších artefaktů z Přezletic datovaných do období 600–400 tisíc let př. n. l. přes slavnou skládku mamutích kostí z Dolních Věstonic až po umělecké výtvory lovců z konce starší doby kamenné.
Zachycuje i zásadní přelom spojený s příchodem prvních zemědělců v 6. tisíciletí př. n. l. Návštěvníci si prohlédnou rekonstrukce tehdejších obydlí, jemné šperky ze spondylů, středomořské sošky i nejstarší doklady textilní výroby. Část věnovaná eneolitu ukazuje první měděné předměty a nálezy spojené s tehdejšími elitami, například bohatý hrob z Velvar.
Nová expozice Národního muzea tak přináší nejen vitríny plné vzácných paleoantropologických a archeologických nálezů, ale především napínavý příběh, který začíná v africké savaně a vede až ke zrodu naší civilizace.
Multimediální expozice v sobě spojuje dvě obsahové linky – první architektonickou, spojenou s významem a vývojem Václavského náměstí, které se z původního gotického prostoru, později s renesančními a barokními domy, proměnilo ve velkorysý bulvár. Animačně pojatá expozice sleduje nejen vývoj architektonických objektů, ale také vývoj a technologii pouličního osvětlení, dopravní prostředky i dobovou politickou i mezinárodní situaci (druhá světová válka, padesátá léta apod.). Druhou zásadní linií je retrospektivní průběh dějin odehrávající se v prostoru Václavského náměstí v posledním století, tj. od roku 2004 (demonstrace proti zasedání Mezinárodního měnového fondu) do roku 1918 (rozpad Rakouska-Uherska a zobrazená upřímná víra v novou Československou republiku). Dále jsou zobrazena témata sametové revoluce, prvomájový průvod z osmdesátých let, okupace z roku 1968, komunistické oslavy z padesátých let a vynucení loajality během nacistické okupace. Tato linie je kompletně tvořena dobovými záběry natočenými přímo na Václavském náměstí.
11. 3. 2025 – 22. 6. 2025
Výstava představila osobnost legendárního dobyvatele Čingischán v širším historickém a kulturním kontextu. Prostřednictvím více než 260 vzácných exponátů ze sbírek Národního muzea Čingischán v mongolském Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd provedla návštěvníky světem Velké mongolské říše, jejími předchůdci i dědictvím v pozdějších staletích.
Expozice nabídla zlaté šperky, zbraně, oděvy, rituální předměty i jezdeckou výstroj mongolských jezdců a přiblížila jejich válečnou strategii, nomádský způsob života i duchovní svět. Zvláštní pozornost věnovala také kulturní a obchodní výměně a kontaktům s Evropou. Výstava tak spojila atraktivní archeologické nálezy s hlubším pohledem na proměny mongolské říše a její vliv na dějiny Eurasie.
25. 8. 2025 – 23. 10. 2025
Po dobu šedesáti dnů hostilo Národní muzeum v expozici Lidé a jejich předci světovou senzaci: originální fosilie jedněch z nejstarších a nejvzácnějších předků člověka Lucy a Selam, které se v Evropě, navíc pouze v Praze, představily vůbec poprvé.
Lucy byla vystavována mimo Etiopii pouze v USA, Selam do té doby ještě nikdy. Trvale vystaveny nejsou ani v Národním muzeu v Addis Abebě. Do Prahy je zapůjčilo Ministerstvo cestovního ruchu Etiopie z Národního muzea Etiopie v Addis Abebě. Etiopie je země původu a Lucy i Selam patří k jejímu nejvzácnějšímu národnímu dědictví.
12. 9. 2025 – 31. 12. 2025
Výstava představila mimořádný soubor vzácných artefaktů ze sbírek čínských císařů zapůjčených z Národního palácového muzea v Tchaj-pej. Více než stovka exponátů, pocházejících převážně z období dynastie Čching, nabídla pohled na bohatství tradiční čínské kultury prostřednictvím uměleckého řemesla, kaligrafie i svitkové malby.
Expozice byla členěna do deseti tematických celků a doplněna interaktivními a multimediálními prvky, které návštěvníkům umožnily „vstoupit“ do příběhů jednotlivých předmětů. K vrcholům patřila ikonická jadeitová řezba Hlávky zelí s kobylkou a sarančetem, vystavená v Evropě vůbec poprvé, stejně jako monumentální svitky zachycující každodenní život staré Číny. Výstava tak propojila estetický zážitek s hlubším poznáním kulturních a historických souvislostí čínské civilizace.
9. 7. 2021 – trvá
Výstava Muzeum od sklepa po půdu představuje Národní muzeum jako živý organismus, který již více než 200 let zpřístupňuje poznání o tajemstvích přírody a neobyčejných příbězích naší minulosti. Národní muzeum totiž není jen strážcem paměti, ale i živou součástí společnosti, jakýmsi mostem mezi kulturou a lidmi.
Ve čtyřech patrech – od skutečného sklepa po podstřeší – se návštěvníci mohou seznámit s tématy, která jim umožní nejen nahlédnout prostřednictvím sbírek, osobností a budov do minulosti instituce, ale také dozvědět se více o aktuálních projektech. Různorodé exponáty napříč pestrými sbírkami Národního muzea jsou vystavené v historických vitrínách, navržených přímo pro budovu architektem Josefem Schulzem. Náročné restaurování jim vrátilo jejich původní krásu a funkčnost. Putování po Historické budově Národního muzea seznamuje návštěvníky s životem instituce, vypráví o tom, co vedlo ke shromáždění různorodých sbírek, jaké byly jejich cesty do muzea, kdo určoval jejich podobu a jak si získávaly srdce celých generací návštěvníků.
11. 8. 2022 – trvá
Menší výstava umístěná ve vitrínách východní dvorany Historické budovy prezentuje expedice Národního muzea, které spojuje především touha po poznání, jež překonává hranice. Představuje nejvýznamnější historické výpravy, které dokládají dlouhou výzkumnou tradici instituce, až po expedice současné.
Jedny z nejstarších výzkumných cest představují expedice A. Friče do Banátu (1853) a Dalmácie (1856) doprovázené získanými zoologickými exponáty. Náročnost cest ukazují přírodovědecká expedice do Íránu muzejním vozidlem Praga V3S v sedmdesátých letech 20. století nebo ve své době průkopnické výpravy mezi Mapuche do Jižní Ameriky.
Současné expedice Národního muzea vás zavedou do rozmanitých koutů světa téměř na všech kontinentech, kde se seznámíte s nejnovějšími přírodovědeckými a archeologickými objevy výzkumníků. Přiblíží, že k expedici patří i nutnost spolupráce mezi vědeckými a muzejními pracovišti a mezi různými obory, která vede ke společným výsledkům práce týmu odborníků s různým přístupem k tématu.
11. 6. 2024 – 30. 6. 2025
Výstava připomněla mezinárodní akci na záchranu ohrožených památek na historickém území Núbie, kterou před 65 lety vyhlásilo UNESCO. Díky československým expedicím a podílu na nálezech tehdejšího Československého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se tak ve sbírkách Národního muzea podařilo uchovat výjimečné kulturní dědictví oblasti Dolní Núbie. Výstava přiblížila nejen tento archeologický výzkum, ale i širší zájem českých cestovatelů o Núbii od 19. století. Návštěvníci si prohlédli vzácné artefakty, včetně skalních nápisů, fragmentů rakví či núbijské keramiky.
6. 11. 2024 – 2. 11. 2025
Výstava vznikla ve spolupráci s Českým muzeem hudby a Muzeem Bedřicha Smetany k příležitosti 200. výročí narození Bedřicha Smetany a Roku české hudby. Za použití autentických pramenů bylo představeno všech šest symfonických básní orchestrálního cyklu. Prostřednictvím zápisků, poznámek, korespondence a partitur představila výstava jednotlivé symfonické básně tak, jak je pojímal sám autor, historický kontext jejich vzniku a ohlasy, které je provázely v pozdějších významných historických momentech českých dějin. Symbolicky byla výstava otevřena 5. listopadu 2024, v den 142. výročí prvního souborného provedení Mé vlasti.
K výstavě byl vydán katalog a interaktivní průvodce, který propojuje téma výstavy se současností. Cílem bylo aktivovat návštěvníka a podpořit jeho prožitek, přičemž koncepce čerpala inspiraci z principů wellbeingu. Probíhaly autorské komentované prohlídky pro odborníky i veřejnost.
7. 2. 2025 – 4. 5. 2025
Výstava představila Bodoniho cestu k typografické dokonalosti, od jeho raných let v otcově tiskárně přes práci pro Kongregaci pro šíření víry v Římě až po jeho úspěchy v Parmě. Byla dokumentována také Bodoniho spolupráce s významnými osobnostmi té doby. Na výstavě se objevily Bodoniho nejvýznamnější tisky včetně Manuale tipografico, vzorníku písem, který po Bodoniho smrti vydala jeho žena Margherita Paola.
27. 5. 2025 – 23. 11. 2025
Výstava ukázala dílo manželské dvojice ilustrátorů – Jiřího Šalamouna (1935–2022) a Evy Natus-Šalamounové (1934–2014). Část výstavy tvořily originální ilustrace E. Natus-Šalamounové z fondů oddělení knižní kultury KNM; další exponáty byly zapůjčeny B. Šalamounovou. Vedle originálních ilustrací zde také byly vystaveny osobní předměty včetně fotografií zvláště Jiřího Šalamouna, který se proslavil jako tvůrce legendárního Maxipsa Fíka, stejně tak četná knižní vydání, která manželé Šalamounovi bohatě ilustrovali. Prezentovaný výběr děl tak ukázal přístupy obou tvůrců k práci na knihách, které vycházely ve 2. polovině 20. století a na počátku 21. století, a to jak v československých a českých nakladatelstvích, tak v nakladatelstvích německých. K výstavě bylo připraveno celkem šest komentovaných prohlídek pro veřejnost s její autorkou.
12. 12. 2025 – 22. 3. 2026
Výstava prezentuje mimořádně vzácné ukázky starých tisků z knižního fondu dietrichsteinské zámecké knihovny Lipník nad Bečvou, čítající celkem více než 21 000 svazků, které vynikají svou unikátností, kvalitním řemeslným zpracováním a nádhernými ilustracemi. K výstavě proběhly komentované prohlídky pro veřejnost.
V průběhu roku 2025 se v Muzejním komplexu Národního muzea uskutečnilo celkem 935 edukačních programů k výstavám a expozicím pro žáky mateřských, základních a středních škol. V Historické budově proběhlo 756 programů. Nadto bylo realizováno 133 komentovaných prohlídek Historické budovy Národního muzea pro školy.
Panteon – realizováno 61 programů
Dějiny – realizováno 82 programů
Zázraky evoluce – realizováno 248 programů
Okna do pravěku – realizováno 136 programů
Sál minerálů – realizováno 64 programů
Lidé – realizováno 58 programů
100 pokladů, 100 příběhů – realizovány 2 programy
Čingischán – realizováno 47 programů
Má vlast – realizováno 58 programů
V roce 2025 bylo zorganizováno celkem 75 komentovaných prohlídek expozic i aktuálně probíhajících výstav v Historické budově Národního muzea.
6. 2. 2025 – 7. 2. 2025 | Dva dny s didaktikou biologie
25. 3. 2025 | iNaturalist ve výuce
25. 3. 2025 | Až k poslednímu moři...
30. 3. a 24. 5. 2025 | Den s Čingischánem
8. 4. 2025 | Obrazy Hunů (písemné prameny a hmotná kultura)
8. 4. – 9. 4. 2025 | Vzdělávací festival Nechme se překvapovat
22. 4. 2025 | Evropané na cestách po Mongolské říši: Překážky a výzvy mezikulturních setkání
25. – 28. dubna 2025 | City Nature Challenge: Praha
Ukázky kroužkování ptactva během Víkendu otevřených dveří Kroužkovací stanice. Foto: Zuzana Lukášová
6. 5. 2025 | Mezi nebem a stepí: Život mongolských kočovníků
20. 5. 2025 | Lumír Jisl a jeho vědecké působení v Mongolsku: 1957–1969
3. 6. 2025 | Od historie k legendám: Mongolský vpád na Moravu a jeho proměny v kolektivní paměti
5. 6. 2025 – 7. 6. 2025 | Veletrh vědy
17. 6. 2025 | Tajná kronika Mongolů a její český překlad Pavla Pouchy z roku 1955
18. 6. 2025 | Vědafest
Ukázka typů sbírkových předmětů Přírodovědeckého muzea
20. 7. – 22. 7. 2025 | Skryté poklady Přírodovědeckého muzea
Ukázka venkovních stanovišť s aktivitami představujícími práci přírodovědců Národního muzea Komentovaná prohlídka v depozitáři entomologického oddělení
21. 7. 2025 – 25. 7. 2025 | Příměstský tábor pro mladé přírodovědce – Zázraky evoluce
4. 8. 2025 – 8. 8. 2025 | Příměstský tábor v Přírodovědeckém muzeu
11. 8. 2025 – 15. 8. 2025 | Příměstský tábor pro mladé přírodovědce – Okna do pravěku
27. 8. 2025 | Setkání s objeviteli Lucy a Selam
27. 10. 2025 – 29. 10. 2025 | Příměstský tábor Za tajemstvím velryby
6. 11. 2025 | 16. krajská konference EVVO 2025 v Praze
15. 11. 2025 | Seminář valašského odzemku
30. 11. 2025 | Za poklady císařského dvora
Expozice umístěná v bývalé Sněmovně národů Federálního shromáždění ČSSR – v dnešní Nové budově Národního muzea – s názvem Dějiny 20. století ukazuje příběh českých moderních dějin od vypuknutí první světové války roku 1914 do vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. Vybudována byla tak, aby poukázala na lidskou každodennost a možnosti jedince v politických, sociálních a hospodářských zvratech a aby přinesla i nejdůležitější politické milníky, které české dějiny poznamenaly. Ve scénograficky pojatém prostoru návštěvník projde zákopy první světové války, veřejným prostranstvím ulice 20. století, ocitne se uprostřed maloměstského koloniálu či si přiblíží podmínky bydlení v ukázkách měnících se bytů. Expozici doplňuje několik interaktivních linek a emotivní příběh nejnovějších dějin nabízí časozdviž shrnující v audiovizuální podobě to nejdůležitější, co se v českém prostoru v ohraničené době stalo. V roce 2025 došlo k výměně některých exponátů za jiné.
Expozice Dětské muzeum je situovaná v Nové budově Národního muzea ve druhém patře, poblíž stávajícího dětského prostoru – Herní zóny. Expozice klade důraz na dětskou kreativitu a imaginaci a pomocí interaktivit se zaměřuje na objevování světa kolem nás a odhalování nových perspektiv a souvislostí. Dětští návštěvníci mají v expozici možnost seznámit se s poznáváním světa kolem nás imaginativní a interaktivní formou. Namísto tradičního oddělování přírodovědné a historické perspektivy přináší expozice deset tematických celků, ve kterých se prolínají pohledy na přírodu, lidi a jejich výtvory.
10. 1. 2025 – 23. 4. 2025
V jubilejním 30. ročníku novinářské soutěže Czech Press Photo bylo vypsáno osm fotografických kategorií: Aktualita, Reportáž, Každodenní život, Lidé, o kterých se mluví, Umění a kultura, Sport, Portrét, Člověk a životní prostředí. Soutěžilo 256 fotografek a fotografů, kteří přihlásili přes čtyři a půl tisíce fotografií. Mezinárodní porota zasedala ve dnech 17.–19. října 2024 v galerii Czech Photo Centre ve složení: předseda poroty – šéfredaktor fotobanky ČTK Petr Mlch, fotografka Alžběta Jungrová ze 400 ASA, dánský trojnásobný držitel World Press Photo Mads Nissen z Panos Pictures, tchajwanský fotograf Simon Chang, ředitel Panos Pictures Adrian Evans z Velké Británie, dlouholetý předseda porot Czech Press Photo a fotograf agentury Reuters Petr Josek a Filip Singer z agentury EPA.
Výstava vítězných a dalších vybraných fotografií 30. ročníku soutěže Czech Press Photo byla pořádána ve spolupráci s Národním muzeem a byla otevřena pro veřejnost od 10. ledna do 23. dubna 2025. Na výstavě byly prezentovány oceněné snímky a další vybrané fotografie, které charakterizovaly uplynulý rok. Celkem mohli návštěvníci vidět přes 500 tištěných fotografií a více než 250 snímků v obrazovkách a projekcích od osmdesáti autorek a autorů. Součástí výstavy byl také bohatý doprovodný program.
16. 10. 2024 – 30. 8. 2025
K vidění bylo mnoho archiválií a fotografií (pozvánky na společenské akce, pravidla a programy různých olympijských soutěží v průběhu uplynulých desetiletí, propagační tisky a další archiválie). Návštěvník si mohl prohlédnout olympijské pochodně od té první berlínské až po ty z posledních let. Vystavena byla Cena Jiřího Gutha-Jarkovského, která je již od roku 1934 nejvyšším tuzemským oceněním pro osobnosti z oblasti sportu a olympismu, originál od Otakara Španiela. Od potomků fotbalisty Paula Mahrera, účastníka olympijských her v roce 1924, byl zapůjčen jeho olympijský, sto let starý reprezentační dres. Objevila se zde i první československá ženská medaile, kterou se stala bronzová medaile z her v Antverpách v roce 1920, kde ji společně se svým manželem Ladislavem Žemlou získala tenistka Milada Skrbková. Medaili nám zapůjčili jejich potomci, a to společně se stříbrným pohárem, který získal Ladislav Žemla za svou elegantní hru na olympijských hrách ve Stockholmu 1912. Protože se jednalo o rok olympijský (2024), představeny byly artefakty připomínající olympijské hry roku 1924 a i ty roku 2024. Včetně repliky nástupového oděvu z Paříže roku 1924 a oděvu od Jana Černého, který vzbudil tolik pozornosti.
26. 6. 2025 – 29. 3. 2026
V červnu 2025 otevřelo Národní muzeum výstavu Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha u příležitosti dvou výročí – 100 let od zakoupení spisovatelovy archeologické sbírky a zároveň 70 let od Štorchova úmrtí v červnu 1956.
Ve výstavě se prolínaly dvě vizuálně odlišené tematické linky. Životopisná linka tvořená vyššími, tmavšími vertikálními panely představila Eduarda Štorcha nejen jako oblíbeného spisovatele pro děti a mládež, ale i jako pokrokového pedagoga, zakladatele lyžařských kurzů, ozdravných pobytů u moře, nadšeného skauta a zapáleného amatérského archeologa a sběratele. Hlavním záměrem Příběhové linky situované na barevné podesty bylo propojení Štorchových dobrodružných příběhů s archeologickými obdobími a nálezy, zejména jeho vlastními, které mu byly často inspirací, ale též s příklady fauny hrající v knihách důležitou roli. Na výstavě tudíž spolupracovalo několik složek Národního muzea – Historické muzeum, Knihovna Národního muzea a Přírodovědecké muzeum. Oficiálním partnerem výstavy byl Památník národního písemnictví. Celkem bylo na výstavě k vidění přes 300 autentických předmětů ze Štorchovy osobní sbírky (nálezy, včetně antropologického materiálu, originály jeho deníku a sbírkových katalogů) a dalších 500 exponátů přibližujících období, ve kterém se jeho romány odehrávají. Audiovizuální prvky nabídly digitální trasu putování lovců mamutů, výběr fotografií ze Štorchovy pozůstalosti, prolistování Kroniky Dětské farmy (Štorchova výjimečného projektu „přírodní školy“ na Libeňském ostrově), prohlížení 3D skenu jediné římské přilby na našem území, uložené ve sbírkách Státního zámku Opočno, či promítání vybraných ukázek z filmové trilogie režiséra J. Schmidta natočené podle Štorchových knih.
28. 11. 2025 – trvá
U příležitosti 150. výročí narození otevřelo Národní muzeum samostatnou interaktivní výstavu připomínající osobnost a odkaz Františky Plamínkové. Političky, vedoucí postavy ženského hnutí, obránkyně demokracie před diktaturou a oběti nacismu. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si unikátní předměty, které byly u jejího celoživotního úsilí o lepší svět. A zároveň mohou s Františkou Plamínkovou vést dialog. Vstupovat s ní do situací, které zažívala, a přemýšlet, co by na jejím místě udělali oni. Bojovat s ní za práva žen. Řečnit s ní v Senátu. Číst si v knihách, které četla ona. Nebo s ní odpočívat na lavičce, na které odpočívala. A zamýšlet se nad tím, co všechno máme s Františkou Plamínkovou společného a čím nás právě ona může inspirovat.
Z celkového počtu 935 edukačních programů v Muzejním komplexu proběhlo v Nové budově 179 edukačních programů. Nadto byly realizovány 3 komentované prohlídky Nové budovy Národního muzea pro školy.
Dějiny 20. století – realizováno 82 programů
Dětské muzeum – realizováno 15 programů
Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha – realizováno 82 programů
27. 2. 2025 | Konference „Tajemství Egejského moře: Archeologie a kultura napříč časem“
28. 2. - 1. 3. 2025 | Dny projekcí řeckých dokumentárních filmů „Doušek Egejského moře“
14. 7. 2025 – 18. 7. 2025 | Příměstský tábor Klubu mladých archeologů
18. 8. 2025 – 22. 8. 2025 | Historický příměstský tábor
24. 9. 2025 – 17. 12. 2025 | Klub mladých archeologů – Od Kopčema po Marobuda
18. 10. 2025 | Mezinárodní den archeologie
