Video

Rok 2025 byl pro Národní muzeum (NM) obdobím dynamického růstu návštěvnosti, který kladl zvýšené nároky na zajištění bezpečnosti, technickou správu i údržbu památkově chráněných objektů. Prioritou muzea zůstává vytváření bezpečného a komfortního prostředí pro návštěvníky, ochrana nevyčíslitelných hodnot sbírkových fondů a systematická péče o historický stavební fond. Díky úzké spolupráci všech zainteresovaných odborníků, bezpečnostních složek a technických specialistů se podařilo skloubit náročný provoz s rozsáhlými modernizačními projekty a mimořádnými bezpečnostními opatřeními.

Bezpečnost

V oblasti bezpečnosti muselo Národní muzeum v roce 2025 čelit také mimořádným situacím, které prověřily připravenost personálu a efektivitu krizových plánů:

  • Blackout: Dne 4. července 2025 postihl území ČR rozsáhlý výpadek elektrické energie. Národní muzeum okamžitě reagovalo posílením ostrahy a zahájením řízené evakuace návštěvníků. Situace trvala přibližně 3 hodiny a díky rychlému zásahu nevznikla na majetku Národního muzea žádná škoda.
  • Zajištění mezinárodních zápůjček: V srpnu proběhl ve dvou etapách transport unikátních exponátů z Národního palácového centra v Taipei pro výstavu „100 pokladů, 100 příběhů“. Převoz probíhal za přísných bezpečnostních opatření.

Facility management

Historická budova Národního muzea – Renovace kamenných podlah

Vedle každodenní péče o budovu, nutnou pro zajištění plynulého každodenního chodu objektu, jsme se v roce 2025 soustředili na realizaci rozsáhlých prací na kamenných podlahách, jejichž cílem bylo opravit poškození, tedy vydrolené tmely ve spárách, uvolněné kameny mozaiky, zmatnění povrchu opotřebením, drobné škrábance a rýhy, a celkově „opotřebená“ a ochozená ochranná vrstva.

Kamenné podlahy patří (po kobercích) k nejexponovanějším prvkům historického interiéru budovy. Jednak jsou podlahy vystaveny velkému počtu návštěvníků, jednak přirozenému stárnutí materiálu a z toho důvodu již vykazovaly známky opotřebení. Bylo nutné zajistit jejich opravy a obnovit ochrannou, impregnační vrstvu, aby byl zachován původní vzhled a prodloužena životnost.


  

 

Renovace probíhala s důrazem na respektování historické hodnoty použitých materiálů, zachování původního vzhledu a současně splnění nároků na funkčnost a dlouhodobou udržitelnost. Provozní úsek spolupracoval s restaurátory a stavebními specialisty, aby byly veškeré práce realizovány v souladu s platnými normami i požadavky památkové ochrany.

Dalším požadavkem bylo zajištění provozu muzea v maximální možné míře tak, aby dopad stavebních prací na návštěvníky i zaměstnance byl co nejmenší. Práce probíhaly vždy v noci, mimo otevírací dobu muzea a mimo pořádané akce.

 

Opraveny a zrenovovány byly podlahy v nejprestižnějších částech budovy, jako jsou: Panteon, foyer, ochozy hlavního schodiště, západní dvorana, ale i další užitné plochy. Celková metráž podlah zrenovovaných v loňském roce je 2929,33 m2.

Součástí oprav byly detailní injektáže, obnova podloží kamenných desek, hloubkové čištění, doplňování tmelů i chybějících částí kamene.

  
   

Zejména u benátské mozaiky na ochozu hlavního schodiště byly práce obzvláště náročné a detailní. Tato plocha o rozloze 435 m2 je sestavena z malých kusů kamenů, z nichž každý je v rozměru cca 1,5 cm × 1,5 cm.


 

Obnova proběhla úspěšně, s perfektními funkčními i estetickými výsledky, podlahy jsou tak bezpečně připraveny na další roky užívání.

Ústřední depozitáře Terezín I a II

Na začátku roku bylo provedeno zajištění komínu ochrannou sítí, jejímž účelem je zabránění vnikání ptactva a následnému znečištění komínového tělesa. Toto opatření přispívá ke zlepšení hygienických podmínek, ochraně proti ucpání odtoku uvnitř komína a prevenci možných provozních komplikací.

V srpnu byla zřízena nová restaurátorská dílna zaměřená na práci se dřevem. Vznik dílny rozšířil odborné zázemí a vytvořil podmínky pro restaurování dřevěných sbírek s využitím specializovaných postupů a odborných zařízení. Nové pracoviště přispívá ke zvýšení efektivity restaurátorských prací.

Ke konci roku došlo k pořízení dvou specializovaných skenerů určených pro digitalizaci sbírkových předmětů, konkrétně skeneru HD Apeiron 42 a skeneru i2s QUARTZ A0, které byly instalovány v digitalizační pracovně. Nově pořízené zařízení významně rozšiřuje technické možnosti pracoviště, umožňuje vysoce kvalitní a šetrnou digitalizaci sbírkových materiálů různých formátů a přispívá k jejich dlouhodobé ochraně, evidenci a zpřístupnění.

V prosinci došlo k vybavení restaurátorských dílen specializovanými skříněmi na chemikálie. Toto opatření bylo realizováno za účelem zajištění bezpečného skladování používaných chemických látek, zvýšení ochrany zdraví zaměstnanců a splnění platných bezpečnostních a hygienických předpisů. Zavedení těchto skříní přispívá k lepší organizaci pracoviště a minimalizaci rizik spojených s manipulací s nebezpečnými látkami.

Na podzim byla ve sklepních prostorách provedena montáž protipožárních dveří společně s požární příčkou. Toto opatření bylo realizováno z důvodu nevyhovujících původních dveří a stěny. Vzhledem ke stáří budovy nebylo možné zjistit požární odolnost a na několika místech byly vidět známky koroze.

V listopadu proběhla modernizace zastaralé trafostanice s cílem zvýšit provozní spolehlivost, bezpečnost a energetickou účinnost elektrického rozvodu v objektu. Realizovaná opatření přispěla ke snížení rizika poruch a k vytvoření podmínek pro stabilní a bezpečný provoz technologických zařízení.

Další objekty

Pod oddělení technické správy Českého muzea hudby spadalo v roce 2025 celkem 9 objektů.

Během roku 2025 se v objektu Lapidária v součinnosti Národního muzea a vlastníka objektu Magistrátu hl. města Prahy povedlo dokončit opravy fasády, a to včetně oken a vstupních dveří. Dále proběhla výměna poškozených střešních světlíků.

Na objektu Českého muzea hudby proběhla oprava omítek ve výstavních prostorách a průběžně byly opravovány a lakovány interiérové dveře. Dále došlo k instalaci okenního stínění do přednáškového sálu, který byl stavebně opraven a vybaven novými židlemi.

Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra se v rámci prvního patra pozdně barokního MacNevenovského paláce rozšířil o nové prostory, které slouží jako přednášková místnost a provozní zázemí, a to včetně doposud chybějící toalety pro návštěvníky.