"Soll diese Stimme die Flautostimme sein?" 

Co všechno z historie vzniku a recepce klavírního koncertu prozrazuje skladatelův rukopis, a co zůstává skryto? 

Velká partitura o rozsahu 141 stran s prvním zápisem z roku 1876 a s posledním v roce 1888 představuje jediný dochovaný autografní pramen k prvnímu z Dvořákových jedinečných sólových koncertů s orchestrem – ke Koncertu pro klavír a orchestr g moll, op. 33.

Autograf obsahuje převážnou část původní verze díla (1876), v níž měl Koncert v roce 1878 premiéru, i velké úpravy před vydáním tiskem (1883). 

Již v roce 1879, v jeho tehdejší nerevidované podobě, si nakladatelé stěžovali na drobný a špatně čitelný zápis. Snad i proto dílo k vydání přijal až šestý nakladatel, jemuž ho Dvořák nabídnul – Julius Hainauer v Breslau (dnešní Wrocławi).

Ten obdržel  rukopis v roce 1882 již s revizí – se spoustou přepisovaných not, s artikulací v několika vrstvách, řadou přelepených míst i celých vyměněných listů. Rukopisem se pak při přípravě k tisku nelehce propracovával. Vpis nakladatelského lektora, který jsme si vypůjčili do podtitulu přednášky, prozrazuje jeho nejistotu při čtení jednoho z mnoha problematických, revidovaných míst. 

Hledejme jednotlivé stopy, které nám nejen pomohou získat ucelenější obraz o povaze a fungování tohoto rukopisu v historickém kontextu, ale prozradí především skladatelovo obrovské tvůrčí zaujetí touto skladbou.

Dal vzniknout dílu světové umělecké hodnoty, a neslevil z žádných ze svých nároků ani ve prospěch jeho úspěchu na pódiích. Kvůli nezvyklé technické náročnosti sólového partu si tak Klavírní koncert dobýval srdce interpretů pozvolněji než jiná, srovnatelně významná Dvořákova díla.

Přednáška je doprovodným programem výstavy Antonín Dvořák: Můj život a dílo a koná se ve spolupráci se Společností Antonína Dvořáka.

Přednášející: Ludmila Šmídová, Hudební oddělení Národní knihovny


Vstupné: 50 Kč
Vstupenky je možné zakoupit on-line nebo v případě nenaplněné kapacity na místě před začátkem přednášky.