Křižovatky české a československé státnosti

Expozice s názvem „Křižovatky české a československé státnosti“ zachycuje významné zlomy v našich dějinách 20. století, kdy se výrazným způsobem měnila státnost a ideové pojetí státu.

Vzhledem k prostoru, který není příliš rozsáhlý, bylo vybráno pět důležitých mezníků:

• vznik ČSR v roce 1918
• období Mnichova v roce 1938 a zánik Československa v roce 1939
• obnovení Československa v roce 1945 a komunistický převrat o tři roky později
• vznik československé federace v roce 1968
• pád komunismu v roce 1989

Architektonicky je expozice řešena tak, aby co nejlépe zapadla do historického prostoru Památníku.

Vznik Československa se odehrává v prostoru tzv. Ústřední síně a nenásilně do svého středu včleňuje Pokorného reliéfy československých legionářů a Síň padlých italských legionářů. Ostatní křižovatky se odehrávají ve vestavbě – „kaabě“, která svými proporcemi plně respektuje architekturu Památníku.

Celkové vyznění pak doplňuje jednoduchá grafika a výběr sbírkových předmětů, které charakterizují téma a zobrazují některé osobnosti, které se určitým způsobem na vývoji státnosti podílely nebo jí byly postiženy. V souvislosti s tím mohou návštěvníci spatřit poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky, osobní předměty spjaté s Janem Palachem nebo významné státní vyznamenání a řády, prezidentskou standartu, první československou ústavu apod.

Expozice využívá i některé další části Památníku, jako např. Kolumbárium, Síň Rudé armády nebo podzemí Památníku, kde je do kulis Gottwaldova mauzolea včleněna expozice Laboratoř moci.

Přečtěte o expozici i na portálu Muzeum 3000:

• Repase stálé expozice na Vítkově